Hlavní navigace

Otazníky kolem uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Tady jsou odpovědi

27. 3. 2013
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: www.isifa.com
Co vše se počítá do tří možných opakujících se pracovních poměrů? Započítávají se do doby určité i dohody o provedení práce? Známe stanovisko ministerstva.

Omezení v podobě maximálně možných tří pracovních poměrů sjednaných na dobu určitou zkomplikovalo situaci nejednomu zaměstnavateli. Zejména v případě sezónních prací či zástupů za nemoc, kdy je potřeba zaměstnat stejného pracovníka opakovaně. Řada zaměstnavatelů ve snaze obejít ustanovení § 39 zákoníku práce kombinuje pracovní poměry s dohodami konanými mimo pracovní poměr. Ovšem v poslední době se objevily právní výklady, na základě kterých se i dohody započítávají do možného limitu tří možných pracovních poměrů.

Započítávají se dohody do limitu pro dobu určitou

Typickým příkladem je firma uzavírající na sezonní práce opakovaně dohody o provedení práce, vždy maximálně na 300 hod ročně. V polovině loňského roku vyčerpala limit 300 hodin a s pracovníky následně uzavřela pracovní smlouvy na dobu určitou na měsíce září až prosinec 2012. V roce 2013 uzavřela další dohody o provedení práce s rozsahem 300 hodin ročně. Pokud by akceptovala nové právní výklady, musela by další pracovní poměry se stejnými zaměstnanci uzavřít již na dobu neurčitou. Vyčerpala maximálně možný limit tří pracovních poměrů uzavřených na dobu určitou.  

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.comZapočítávají se dohody do tří možných pracovních poměrů? 

Zákon vyloučil taxativním výčtem některá ustanovení zákoníku práce v § 77 odst. 2, ovšem všechna ostatní ustanovení, jestliže není v zákoně speciální úprava pro dohody, se subsidiárně (podpůrně) vztahují i na právní vztahy založené dohodami. Podle některých publikovaných právních výkladů, zákon nevyjímá pravidla pro sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou (§ 39 zákoníku práce). Pokud by kupříkladu po dvou dohodách o pracovní činnosti sjednaných na dobu určitou (uzavřených mezi stejnými smluvními stranami) následovalo sjednání pracovního poměru na dobu určitou, musel by být tento pracovní poměr posouzen jako druhé opakování doby určité a dalším opakováním doby určité by již byl porušen zákon. To však pouze za situace, kdy by se jednalo o pravidelně se opakující práce. Jiná situace by nastala v případě dohody sjednané k plnění jednorázového úkolu (např. dohoda o provedení práce v rámci jednoho dne).

Zastánci tohoto názoru se tedy domnívají, že pokud jde o vztahy zakládané dohodou k výkonu opakujících se druhově určených prací, lze o době trvání těchto pracovněprávních vztahů uvažovat stejně, jako o době trvání pracovního poměru. Proto se uplatní i zmiňovaná pravidla dle ustanovení § 39.

 

Nová pravidla pro sjednání doby určité

Server Podnikatel.cz požádal o objasnění této problematiky ministerstvo práce a sociálních věcí. To nejprve připomnělo novou právní úpravu účinnou od 1. ledna 2012. Zákoník práce v § 39 odst. 1 až 5 stanovuje, že doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky s tím, že ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být tato doba nejvýše dvakrát opakována (tj. maximálně 3r + 3r + 3r). Opakováním pracovního poměru na dobu určitou se přitom rozumí také jeho prodloužení. Vzhledem k této právní úpravě je rozhodující, že smluvní strany mohou učinit celkem tři právní úkony týkající se uzavření nebo prodloužení pracovního poměru na dobu určitou, z nichž první právní úkon je samotné uzavření pracovního poměru na dobu určitou. Další uzavření (opakování) pracovního poměru na dobu určitou bez zákonné přestávky 3 let od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami není možné.

Pokud smluvní strany vyčerpají možnost trvání pracovního poměru na dobu určitou, může další pracovněprávní vztah mezi těmito smluvními stranami pokračovat: 

  • pracovním poměrem na dobu neurčitou, 
  • uzavřením nového pracovního poměru na dobu neurčitou 
  • nebo uzavřením některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Právní úprava se dohod netýká

Právní úprava pracovního poměru na dobu určitou se podle ministerstva v žádném případě netýká dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (sjednaných podle § 74 až 77 zákoníku práce). Ty mají zcela samostatnou právní úpravu obsahu dohod a možností jejich zrušení. Nelze na ně v souvislosti s § 77 odst. 2 písm. g zákoníku práce aplikovat paragraf 48 z hlediska jejich skončení (pouze pracovní poměr na dobu určitou skončí ze zákona uplynutím sjednané doby, kdy podle § 39 odst. 2 zákoníku práce je předem stanovena maximální možná doba trvání v délce 3 roků každého ze tří možných právních úkonů založení a opakování pracovního poměru na dobu určitou), ujistil server Podnikatel.cz Petr Sulek, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. 

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr není proto možné z výše uvedeného hlediska podřadit pod právní režim regulace délky trvání pracovního poměru obecně, zvláště pak pracovního poměru na dobu určitou.

Připravované změny v době určité

Je tedy jasné, že dohody konané mimo pracovní poměr se nemohou započítávat do limitu tří možných pracovních poměrů sjednaných na dobu určitou. Do takzvaného „řetězení“ se započítávají výhradně pracovní poměry uzavřené na dobu určitou. V případě sezónních prací se navíc situace v blízké době může změnit. Podle senátního návrhu novely zákona (sněmovní tisk č. 876) by se mohly pracovní poměry na dobu určitou opět uzavírat opakovaně, pokud budou u zaměstnavatele dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci, který má tuto práci vykonávat, navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou. Podmínkou bude dohoda s odborovou organizací (případně interní předpis), která stanoví bližší vymezení těchto důvodů, pravidla jiného postupu zaměstnavatele a okruh zaměstnanců, kterých se má tento postup týkat.

Podle pozměňovacích návrhů by se neomezené opakování pracovních poměrů dokonce mohlo týkat i zástupů za nemoc a v neposlední řadě by se doba pro další uzavření pracovních poměrů po vyčerpání limitu mohla opět zkrátit ze současných 3 let na 6 měsíců. Návrh novely zákona aktuálně postoupil do třetího čtení. O jeho dalším osudu bude server Podnikatel.cz informovat.

skoleni_15_4

Více: Uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou se může změnit. Víme jak

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).