Hlavní navigace

Oživili brownfieldy. Jsou za tím investice, moře práce a silná motivace

Jana Bohutínská

Chcete podnikat ve staré továrně, mlýně, areálu po vojácích? Chuť oživit staré místo má své kouzlo. Vyžaduje investice a překvapit mohou i rozmary počasí.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Nevyužité a zanedbané objekty, pozemky nebo celé areály. Staré továrny a jiné průmyslové, zemědělské, vojenské a další objekty. Říká se jim brownfieldy.

Ty, co mají smůlu, roky i desetiletí chátrají a rozpadají se. Ty, co mají více štěstí, například na osvícené lidi nebo dobré místo, se dočkají finanční injekce, revitalizace, znovuoživení a získají novou funkci.

O inspiraci není nouze

Zní to lákavě a atraktivně: Mít kancelář, sídlo, showroom nebo jinou provozovnu ve vypiplané továrně, kde genius loci, neboli duch místa, podporuje podnikání a láká zákazníky. A kde je možné vlastní byznys a projekty podepřít o často i více jak stoletou historii místa, o podnikatelské dějiny (byť nepřímých) předchůdců, které se táhnou až do devatenáctého století nebo, přinejmenším, do začátku století minulého. Jestliže celé podnikatelské rodiny z Česka zmizely, často pod vlivem historických událostí, připomínají je stavby, staré mnohdy více než sto let.

O inspiraci, jak je možné se starými objekty naložit a přivést je k novému životu, už přitom není v Česku nouze. A to v různých regionech i oblastech lidské činnosti, od kultury po podnikání. Bronwfield má ve své DNA i Pivovar Kocour ve Varnsdorfu, který sídlí v prostorách bývalé továrny keramických závodů.

Navázat na historii, věřit v lidi

Nebo Warehouse v Liberci, který vznikl z někdejšího Hirschmannova mlýna. Anton Hirschmann do něj přišel po polovině 19. století, když už byl existujícím průmyslovým objektem. Liberecký Warehouse, tedy restauraci, pivovar, pekárnu a hudební klub, tu vybudoval podnikatel Petr Oplištil se svým týmem. Rodáka z Pardubic před mnoha lety do Liberce přitáhly hory. Když zhruba před deseti lety objevil starý objekt, který byl na rozpadnutí, v obtížné lokalitě za nádražím, zamiloval se do něj. Je v místě, kterému se říká Bronx Liberce. Chytlo mě to. Něco tady vytvořit pro mě byla výzva a od té doby do projektu investuji, říká po telefonu.

Tvrdí, že stále věří tomu, že když se dá lidem něco správného, zaujme je to. Věci se stále dají dělat pořádně. A já věřím v lidi, uvádí Petr Oplištil, pro kterého je největším oceněním zpětná vazba od hostů a návštěvníků, kteří do Warehousu chodí. Na otázku, zda ho při budování projektu přeci jen něco nemile překvapilo, zmiňuje počasí. S přívalovými dešti, které jsou dnešní realitou, staré budovy totiž tak úplně nepočítaly, takže musí řešit vodní tok a další opatření.

Vrací se však ke svému základnímu motivu, proč se do celé věci vlastně pustil. Má rád staré věci, věnuje se historickým motorkám, motoristickému sportu a těší ho, že může s Warehousem navázat na podnikání, které na stejném místě už dávno rozvíjeli jeho předchůdci. Možná je to taková vzpomínka na doby, kdy lidé měli dobré ruce, dodává s přesvědčením, že jde správnou cestou.

A z bronwnfieldů vyrostly i jiné podnikatelské projekty. Dalším příkladem je park Mirakulum, na jehož počátku byl nákup budov v Milovicích, budov, které tu zbyly po tankovém pluku sovětské armády, a přilehlých pozemků. O tom, jak se v takovém místě podniká, vypráví podnikatel Jiří Antoš v článku Mirakulum, dřevěný zázrak. Toto je podnikatelský příběh o zábavním parku.

Kultura i byznys

Jinde jsou dnes z bývalých brownfieldů galerie, jako je třeba Centrum současného umění Dox v pražských Holešovicích, navazující na průmyslové budovy původní továrny na stroje firmy Rossemann a Kühnemann z 19., respektive začátku 20. století. Nebo 8smička v Humpolci, v komplexu bývalého soukenického areálu s kořeny v 19. století. Z vysočanské Pragovky se stal Art District, z Dolních Vítkovic v Ostravě rozsáhlý multifunkční areál.

O dalších projektech a souvisejících kulturních a kreativních průmyslech čtěte v článku Průmysl pramení i v umění. Prahu přetvářejí kreativci, kteří podnikají po svém. 

Jsou v nich i divadla či obecněji multikulturní centra, jako je třeba pražská a holešovická La Fabrika, která vnikla propojením, přestavbou a dostavbou více továrních objektů z počátku 20. století, a to mezi ulicemi Dělnická, Komunardů a Přístavní. Dalším příkladem je plzeňská Moving Station z bývalé železniční stanice Plzeň Jižní Předměstí. Také holešovická Jatka 78 v pražské tržnici téměř na vltavském břehu, o jejichž historii vypovídá samotný název.

A případně se v někdejších brownfieldech rozvíjejí projekty, které podnikání a kulturu nejrůznějším způsobem kombinují. Jako jsou třeba Kotelna a Uhelný mlýn v areálu šroubárny v Libčicích nad Vltavou. Objekt objevil a koupil architekt Patrik Hoffman, který také stojí za jeho konverzí (získal za ni i několik architektonických ocenění). Dnes je zde showroom nábytku, galerie i prostor pro akce nejrůznějšího druhu. Architektonický ateliér Patrika Hoffmana má za sebou i další revitalizace, třeba tu výrobny uzenin v pražských Nuslích, a to na kancelářskou budovu.

Ale vlastně ani areál zmíněné 8smičky není „jen“ kulturním místem, vznikal také jako sídlo společnosti Hranipex, která vyrábí a distribuuje nábytkové hrany a je generálním partnerem galerie. A tak by bylo možné v inspirativních příkladech pokračovat dál.

Možná je také finanční podpora

Jak upozorňuje architekt Martin Rybář, je revitalizace brownfieldů v současné době podporovaným přístupem ke starým a nevyužívaným stavbám, na nějž je také možné získat podstatnější finanční podporu. Zároveň však dodává, že v první řadě je pro investora klíčovým momentem zbavit stavbu a především pozemek všech zátěží z předchozího užívání, která mohou být v některých případech i toxická. A to se může prodražit. Doporučuji proto revitalizaci dobře zvážit především u menších projektů, kde může investor navýšení rozpočtu, oproti prvotnímu předpokladu, mnohem citelněji pocítit. Důležité je mít zásadní informace a případné průzkumy k dispozici co nejdříve, uvádí.

Content tip Javornický

Stovky brownfieldů čekají na svou budoucnost i ve veřejné Národní databázi brownfieldů, kterou spravuje Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Agentura je také kontaktním místem, přes které jdou žádosti o financování v případě revitalizace bronwnfieldů. Aktuální výzva na regeneraci a podnikatelské využití brownfieldů přitom byla vyhlášená v polovině dubna a žádosti přijímá do 16. července letošního roku. Na revitalizaci zastaralých a nevyužívaných areálů a jejich přeměnu na průmyslové a podnikatelské plochy o velikosti do 10 hektarů nebo na rekonstrukci objektů a jejich přeměnu na průmyslové a podnikatelské objekty nebo plochy je tu alokováno 100 milionů korun (poskytovatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR).

Podívejte se také na to, jak se v bývalém cukrovaru nyní daří únikovým hrám: