Bizár Schillerové: Příspěvek na zábavu bude daňově výhodnější než na prevenci rakovin

U benefitů platí limity pro daňové osvobození

Aktuálně platí, že zaměstnanecké benefity ve formě nepeněžních plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem, poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, jsou podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů daňově osvobozeny do určité výše.

Zákon tyto benefity rozděluje do dvou skupin. První se týká benefitů poskytnutých na zdraví zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně až do výše průměrné mzdy vyhlášené pro daný rok. Pro rok 2026 jde o 48 967 Kč. Druhý zahrnuje všechny ostatní benefity (tzv. volnočasové), které jsou osvobozeny do limitu poloviny průměrné mzdy (pro rok 2026 jde o částku 24 483,50 Kč, respektive 24 484 Kč). Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanecké benefity v plném rozsahu, jde u jednoho zaměstnance od daně osvobozený nepeněžní příjem v částce 48 967 Kč na zdraví a 24 484 Kč na ostatní benefity. Celkově tedy 73 451 Kč.

Přečtěte si také:

Úskalí poskytovaných zaměstnaneckých benefitů v roce 2026

Zákon o EET mění i pravidla pro benefity

Návrh zákona o evidenci tržeb, u kterého nyní probíhá vypořádání připomínek, však počítá se změnami. Benefity se opět rozdělí do 4 podskupin, jako tomu bylo před změnami v roce 2024. Ačkoli se v důvodové zprávě tvrdí, že se jedná o vrácení rozsahu osvobození nepeněžních benefitů zaměstnanců do stavu před rokem 2024, není to tak úplně pravda. Jednotlivé benefity totiž mají být daňově osvobozeny odlišně.

Nově má příslušný § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů vypadat:

d) nepeněžní plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem, poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období,
2. použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení, účasti na společenské akci, včetně té s kulturním nebo sportovním prvkem, pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy; plnění ve formě účasti na společenské akci, včetně té s kulturním nebo sportovním prvkem, pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce jsou osvobozena pouze tehdy, pokud vzhledem k jejich povaze je jejich poskytování zaměstnavateli obvyklé a jejich forma a rozsah jsou přiměřené,
3. poskytnutí rekreace nebo zájezdu; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše 20 000 Kč za zdaňovací období,
4. poskytnutí příspěvku na osobní asistenci, pečovatelskou službu, tísňovou péči, odlehčovací službu, ranou péči nebo službu centra denních služeb nebo denního stacionáře, pokud jsou poskytovány jako služby komunitního charakteru a na základě oprávnění podle zákona upravujícího sociální služby.

Do konce roku 2023 přitom ustanovení znělo:

d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období,
2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

Limit u zdravotních benefitů má zůstat zachován

Stejný limit tak zůstává pro poskytnutí rekreace a zájezdu, tedy 20 000 Kč. Bez limitu pak mají být zbylé volnočasové benefity, příspěvek na knihy a nově také poskytnutí příspěvku na osobní asistenci, pečovatelskou službu, tísňovou péči, odlehčovací službu. U zdravotních benefitů pak má zůstat limit pro osvobození do výše průměrné mzdy, který ale v úpravě do konce roku 2023 nebyl stanoven.
Volnočasové benefity tak dle návrhu ministerstva financí mají být daňově výhodnější než zdravotní benefity. 

Přečtěte si také:

Benefity z pohledu pracovněprávního a daňového

Návrh je bizár, shodují se podnikatelé, odbory i ministerstvo zdravotnictví

Tomu se podivilo v připomínkovém řízením hned několik připomínkových míst. Ministerstvo zdravotnictví například upozornilo, že není systematicky věcně odůvodnitelné, aby volnočasové benefity podléhaly mírnějšímu režimu než benefity zdravotní, ačkoliv právě zdravotní benefity přímo podporují prevenci, zdravotní péči a udržení pracovní schopnosti zaměstnanců, a vykazují tak významný společenský i ekonomický přínos nehledě na to, že šetří výdaje systému veřejného zdravotního pojištění.

Zdravotní benefit je ze své podstaty hodnotnější pro společnost než benefit volnočasový – přesto ho navrhovaná úprava daňově znevýhodňuje. Konkrétní příklad: Zaměstnavatel, který hradí zaměstnanci nadstandardní preventivní onkologické vyšetření za 8000 Kč, narazí na limit osvobození a zbývající část bude zdaněna. Stejný zaměstnavatel, který místo toho přispěje zaměstnanci na permanentku do fitcentra ve stejné výši, limit nemá, doplnilo ministerstvo zdravotnictví v připomínkách a podotklo, že návrhem stát de facto říká, že příspěvek na zábavu je daňově výhodnější než příspěvek na prevenci rakoviny. Takový výsledek je těžko obhajitelný jak věcně, tak hodnotově – a svědčí o tom, že navrhovaná úprava není systémová, ale je výsledkem nesourodého kompromisu, domnívá se ministerstvo zdravotnictví.

Obdobně se v připomínkách vyjádřila i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS ČR), podle které byly historicky benefity v oblasti zdraví a volného času posuzovány shodně a bez limitů. Současný záměr zrušit strop pouze u volnočasových benefitů a ponechat zdravotní plnění v omezeném režimu je systémově nekonzistentní. Zdravotní benefity mají pro společnost i ekonomiku vysokou přidanou hodnotu, neboť efektivně napomáhají prevenci a přispívají ke snížení nemocnosti zaměstnanců a šetří výdaje z veřejného zdravotního pojištění. Signál, že jsou volnočasové benefity preferovány před zdravím, by tak nepůsobil příliš pozitivně. Proto považujme za žádoucí, aby byl dodržen několikrát deklarovaný záměr o návratu k pravidlům platným před přijetím tzv. konsolidačního balíčku, doplnila KZPS ČR.

Stejný názor vyjádřily i odbory. Nepovažujeme za vhodný signál, kdy jsou volnočasové benefity skrze celkové zrušení limitu daňového osvobození fakticky upřednostňovány před benefity zdravotními. Zdravotní benefity mají přitom pro společnost i ekonomiku vysokou přidanou hodnotu, neboť efektivně napomáhají prevenci a přispívají ke snížení nemocnosti zaměstnanců a šetří tak výdaje z veřejných rozpočtů, komentovala v připomínkách Českomoravská konfederace odborových svazů.

Komora daňových poradců ČR pak vyslovila v připomínkách pochybnost, zda jde o záměr, či nedopatření, jelikož se důvodová zpráva o zachování limitu pro zdravotní benefity vůbec nezmiňuje. V případě, že záměrem skutečně je u těchto benefitů limit pro osvobození zachovat, považujeme za důležité tuto skutečnost v důvodové zprávě výslovně uvést a zároveň vysvětlit důvody zachování limitu v těchto případech. Toto odůvodnění by se mělo promítnout i do zprávy RIA, dodala Komora daňových poradců ČR.

O omyl nejde, chceme bránit optimalizaci, říká ministerstvo

Jak ale serveru Podnikatel.cz potvrdilo ministerstvo financí, o omyl nejde. Zachování limitu pro zdravotní benefity považujeme za opodstatněné, a to z důvodu, že při jeho odstropování by mohlo docházet k bezlimitnímu osvobození plnění, které primárně neslouží k ochraně či zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců, či jejich rodinných příslušníků. Mohlo by tak docházet k osvobození plnění a vytváření prostoru pro využívání tohoto institutu k daňové optimalizaci, která již neslouží primárně k ochraně či zlepšení zdravotního stavu, aniž by přinášela odpovídající společenský přínos, uvedl serveru Podnikatel.cz Michal Žurovec.

Zachování hodnotového limitu u zdravotních benefitů představuje podle ministerstva nástroj, který umožňuje cílené a přiměřené využití zdravotních benefitů a současně omezuje riziko jejich zneužití. Odlišné zacházení s volnočasovými a zdravotními benefity tak vychází z potřeby nastavit vyvážený a kontrolovatelný režim, který zohledňuje jejich odlišný charakter i potenciální fiskální dopady, uzavřel Žurovec.

Změny mají platit od roku 2027

Pokud nedojde ke změnám a návrh projde celým legislativním procesem, měl by nabýt účinnosti na začátku roku 2027.