[ANALÝZA] Roste totiž i podíl cizinců, a to v oborech, kde je švarcsystém hojně rozšířený. Nárůst podnikatelské aktivity tak může být jen iluzorní.
Co se dozvíte v článku
Počet OSVČ hlavních se zvýšil
Jak ukazují data ČSSZ, které zpracoval server Podnikatel.cz, ke konci letošního března v Česku podnikalo 690 459 OSVČ hlavních, což je o 11 tisíc více než před rokem. Ačkoli jde o nárůst, oproti předchozím rokům je nižší. Například mezi lety 2020 až 2023 přibývalo ročně i více než 20 tisíc OSVČ hlavních.
Nárůst OSVČ vedlejších zpomalil
OSVČ vedlejších k letošnímu 31. březnu pak působilo 489 073. Oproti loňskému konci března jich přibylo 15 tisíc a jde o nejvyšší meziroční nárůst od roku 2013. Stávající množství OSVČ vedlejších je tak nejvyšší v historii.
Od roku 2009 se množství OSVČ vedlejších zvýšilo o více než 238 tisíc a skoro se tak zdvojnásobilo. Celkově ke konci března 2026 v ČR podnikalo 1 179 532 OSVČ, což je o 25,6 tisíce více než před rokem.
| OSVČ hlavních | OSVČ vedlejších | Celkem | |
|---|---|---|---|
| K 31. 3. 2026 | 690 459 | 489 073 | 1 179 532 |
| K 31. 3. 2025 | 679 785 | 474 155 | 1 153 940 |
| K 31. 3. 2024 | 667 706 | 460 841 | 1 128 547 |
| K 31. 3. 2023 | 656 117 | 447 515 | 1 103 632 |
| K 31. 3. 2022 | 636 827 | 444 310 | 1 081 137 |
| K 31. 3. 2021 | 612 527 | 438 114 | 1 050 641 |
| K 31. 3. 2020 | 593 307 | 433 724 | 1 027 031 |
| K 31. 3. 2019 | 588 952 | 422 055 | 1 011 007 |
| K 31. 3. 2018 | 578 758 | 411 223 | 989 981 |
| K 31. 3. 2017 | 570 346 | 401 017 | 971 363 |
| K 31. 3. 2016 | 572 126 | 397 723 | 969 849 |
| K 31. 3. 2015 | 576 911 | 387 609 | 964 520 |
| K 31. 3. 2014 | 585 420 | 378 152 | 963 572 |
| K 31. 3. 2013 | 607 594 | 366 665 | 974 259 |
| K 31. 3. 2012 | 637 845 | 354 969 | 992 814 |
| K 31. 3. 2011 | 645 383 | 330 688 | 976 071 |
| K 31. 3. 2010 | 633 958 | 312 041 | 945 599 |
| K 31. 3. 2009 | 687 743 | 251 894 | 939 637 |
Zdroj: ČSSZ
Ve čtvrtletním srovnání se pak počet OSVČ hlavních oproti konci loňského roku snížil o necelé dva tisíce. Tradičně ovšem platí, že ke konci března bývá počet OSVČ hlavních pravidelně nižší než k poslednímu dni v roce. Důvodů je hned několik. Pokud chce OSVČ ukončit nebo přerušit činnost, činí tak zpravidla ke konci roku. Zkušenosti ČSSZ také potvrzují, že výkyvy souvisí i se sezonní prací.
OSVČ vedlejších oproti tomu přibylo i mezikvartálně, a to přibližně tři tisíce.
Kdo je OSVČ vedlejší
Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:
- vykonávala zaměstnání.
- měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod.
- měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
- vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu.
- byla nezaopatřeným dítětem.
Za nárůstem stojí podle expertů hlavně švarcsystém
Jak navíc dlouhodobě upozorňují experti, za nárůstem stojí do velké míry především švarcsystém. Už v minulých letech odborníci upozorňovali, že kvůli vysokým nákladům práce se pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem často transformují do smluv mezi odběratelem konkrétní služby a jejím dodavatelem.
Že je švarcsystém v Česku poměrně rozšířený, ostatně ukázala i loňská studie právě PAQ Research a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), která se zaměřila výdajové paušály OSVČ a zdanění podnikatelů. V šetření jsme se OSVČ ptali i na charakteristiky práce, včetně znaků švarcsystému dle mezinárodních definic. Můžeme proto odhadovat, že 14 % všech OSVČ v Česku pracuje na švarcsystému. Když to srovnáme s dalšími dostupnými odhady, bavíme se o 100 až 175 tisících lidech,
komentoval ekonom Filip Pertold z RILSA.
Roste podíl cizinců
Na nárůstu počtu OSVČ se do velké míry rovněž podílí cizinci. Loni začalo v Česku podnikat podle dat společnosti Dun & Bradsreet přes 26 tisíc cizinců, což je 30 % z celkového počtu nových OSVČ. Ve většině případů se jednalo o Ukrajince, kterých loni úřady zaevidovaly 15 181. S odstupem následovali Slováci (3156), Rusové (779) a Vietnamci (616). Celkový podíl cizinců mezi OSVČ aktuálně dosahuje skoro 10 % a neustále narůstá.
Mezi cizinci z jednotlivých zemí se nicméně výrazně liší obory činnosti, ve kterých u nás podnikají. Zatímco mezi Ukrajinci převládá stavebnictví a zpracovatelský průmysl, Vietnamci se věnují převážně obchodní činnosti. Aktivity Slováků jsou pak rozptýleny mezi stavebnictví, služby, zpracovatelský průmysl, IT a obchod. To, že u Ukrajinců převládá stavebnictví a zpracovatelský průmysl, může ovšem naznačovat, že v nemalé míře nemusí jít o skutečné podnikatele, ale opět o švarcsystém.
Co udělá s počty legislativní úprava švarcsystému?
Rozšíření švarcsystému navíc mohou nahrát změny, které plánuje vláda. Pokuty za švarcsystém by se totiž nově měly týkat jen zaměstnavatelů, kteří nelegální práci umožní, a nikoli samotných pracovníků. Podle ministerstva práce a sociálních věcí, které změnu navrhuje, je škodlivost jednání fyzické osoby vykonávající nelegální práci velice nízká a už v současnosti jsou trestány jen výjimečně.
Novinku přináší návrh zákona o platformové práci, který má jinak za cíl usnadnit správné určení pracovněprávního statusu osob vykonávajících platformovou práci a zlepšit transparentnost platformové práce pro služby jako Uber či Bolt.
