Hlavní navigace

Obnovení záloh se zatím negativně neprojevilo, v ČR podniká rekordní počet OSVČ

6. 11. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Přestože od září musí OSVČ už opět platit zálohy na pojistném a předpokládalo se, že jejich řady kvůli tomu prořídnou, počet OSVČ byl ke konci září rekordní.

V ČR k 30. září 2020 působilo 1 059 579 OSVČ. Opětovná povinnost platit zálohy se ovšem může projevit se zpožděním. Negativně se na jejich počtu navíc může projevit druhá vlna epidemie a opětovné omezení činnosti.

Počet OSVČ překvapivě opět rekordní

Jak ukazují data České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která zpracoval server Podnikatel.cz, ke konci září letošního roku v Česku působilo nejvíce OSVČ v historii. Konkrétně šlo o 1 059 579 lidí. Meziročně šlo o nárůst o 23 tisíc podnikatelů. Oproti dosavadnímu maximu z konce června letošního roku je to o necelých 10 tisíc OSVČ více.

Nynější zvýšení navíc není ojedinělé a jde o pokračování trendu, který již trvá několik let. Stejně jako platilo už v červnu letošního roku, oproti předchozím letům existuje jeden rozdíl. Zatímco dříve stály za meziročním nárůstem OSVČ vedlejší, letos jej táhly především OSVČ hlavní.

OSVČ hlavních OSVČ vedlejších Celkem
K 30. 9. 2020 617 628 441 951 1 059 579
K 30. 9. 2019 603 739 431 462 1 036 201
K 30. 9. 2018 596 003 419 968 1 015 971
K 30. 9. 2017 590 090 409 012 999 102
K 30. 9. 2016 590 532 405 734 996 266
K 30. 9. 2015 593 751 397 695 991 446
K 30 .9. 2014 600 905 387 130 988 035
K 30. 9. 2013 623 961 374 320 998 281
K 30. 9. 2012 648 797 365 628 1 014 425
K 30. 9. 2011 667 395 347 543 1 014 938
K 30 .9. 2010 656 224 334 382 990 605
K 30 .9. 2009 663 119 302 465 965 584

Zdroj: ČSSZ

Oproti konci září loňského roku přibylo „jen“ zhruba 9,5 tisíce OSVČ vedlejších, kterých tak v Česku nyní podniká 441 951. Tento počet je podobně jako u celkového množství všech OSVČ rekordní. A stejně jako v červnu i v září platilo, že OSVČ hlavních přibývá letos po řadě let dokonce více než OSVČ vedlejších a meziroční nárůst činil 14 tisíc. ČSSZ jich ke konci letošního června eviduje 617 628, což je největší počet od roku 2013.

Jak navíc ukazuje porovnání s daty ke konci letošního června, stále se na číslech neprojevila koronavirová epidemie a protikrizová opatření z jara letošního roku, která mnoha OSVČ znemožnila činnost. Ke konci června registrovala ČSSZ 612 176 OSVČ hlavních a 437 739 OSVČ vedlejších. V obou kategoriích se tak množství OSVČ ke konci září zvýšilo. Nárůst je sice mezi červnem a zářím běžný kvůli sezónním pracím a dalším faktorům, ale odborníci očekávali, že s tím, jak se OSVČ vrátí povinnost platit od září zálohy na pojistném, že se to na množství podnikatelů podepíše.

Co je zakázáno a na co mám nárok?

Tady je přehled všech opatření, která jsou platná pro podnikatele i veřejnost. Přečtěte si také seznam všech podpor, které lze ještě aktuálně čerpat. 

Nepodílí se na datech švarcsystém?

Že by měl počet OSVČ klesnout, naznačila i data společnosti CRIF, podle kterých v září přerušilo svoji živnost 9489 OSVČ, nejvíce od letošního března, kdy byl v zemi vyhlášen poprvé nouzový stav. Počet přerušených živností byl téměř o pětinu vyšší než v srpnu a téměř o polovinu vyšší než v září minulého roku. Nárůst přerušených živností tak musel převážit počet nových (či znovuobnovených) živností. Za tímto nárůstem stojí především konec přechodného období, ve kterém nemuseli podnikatelé platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Někteří z těch, kteří byli současnou ekonomickou situací zasažení více, se tak po návratu těchto nákladů rozhodli svoji živnost alespoň na čas přerušit, komentovala Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.

Zůstává tak otázkou, zda za nárůstem nestojí částečně i tzv. švarcsystém, jelikož tlak na jeho využití v koronakrizi zesílil. Už v minulých letech odborníci upozorňovali, že kvůli vysokým nákladům práce se pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem často transformují do smluv mezi odběratelem konkrétní služby a jejím dodavatelem.

Podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) to někdy má podobu jasného porušení zákoníku práce, jindy je to hůře prokazatelné obcházení zákona, často je to ale i nejen formálně právně vyprecizovaná transformace vztahu, ale i z hlediska obsahové kvality zcela jiný vztah, kdy se obě zúčastněné strany vědomě a korektně čehosi zříkají, aby cosi jiného získaly. Sotva lze předpokládat, že by nejistoty spojené s pandemií zatraktivňovaly drobné podnikání. Řada OSVČ měla existenční problémy, které řešila čerpáním státního kompenzačního bonusu. Problémy měli a mají zaměstnavatelé, kteří v rámci úsporných opatření mohli namísto standardních zaměstnaneckých smluv a dohod přejít ke spolupráci s drobnými dodavateli v postavení OSVČ, uvedl serveru Podnikatel.cz Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz HK ČR.

Obnovení záloh se ještě může projevit

Opětovná nutnost platit zálohy se navíc mohla či může projevit se zpožděním. Odpuštění se sice týkalo záloh za březen až srpen, ale obě novely, které odpuštění pojistného přinesly, obsahovaly ustanovení, že v případě, pokud OSVČ zálohu na pojistné za některý kalendářní měsíc, kdy byly odpuštěny, zaplatila, použije se na úhradu splatných závazků a poté záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2020. Kdo tedy zálohy za březen zaplatil, začal platit zálohy až za říjen.

Jak psal na začátku září server Podnikatel.cz, situaci navíc komplikovala splatnost záloh. U sociálního pojištění, kde se dříve zálohy platily od 1. do 20. dne následujícího měsíce, totiž došlo od roku 2019 ke změně. Povinnost hradit zálohy na důchodové pojištění, má-li ji OSVČ stanovenu, jejich splatnost a postup v případě nezaplacení jsou upraveny zákonem o pojistném na sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto zákona je nyní záloha na pojistné splatná od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha na pojistné platí. Za měsíc září tedy záloha byla splatná od 1. do 30. září.

U sociálního pojištění nicméně platí paragraf, dle kterého se neplatí penále, pokud byla záloha zaplacena do konce měsíce následujícího po měsíci, za který se záloha platí. Pokud tedy OSVČ ve lhůtě splatnosti, tj. do 30. září, zálohu na pojistné nezaplatí, může takto učinit ještě do konce následujícího kalendářního měsíce, tj. do konce října, a nebude jí stanovena žádná sankce, nebude stanoveno penále. Řada OSVČ tak platí zálohy stále postaru, tedy zpětně.

Brand24

U zdravotního pojištění je lhůta stejná již delší dobu, zálohy se musí zaplatit do 8. dne následujícího měsíce. I zde tak záleží na konkrétní OSVČ, zda zálohy platí na daný měsíc anebo zpětně. Některé OSVČ tak musely zaplatit zálohy už v září, jiné až v říjnu. A některé, které platí až zpětně za předchozí měsíc a za březen ještě zaplatily na začátku dubna, začnou hradit opětovně zálohy až nyní v listopadu.

Na dalším vývoji počtu OSVČ se samozřejmě mohou podílet i opětovně zavedená protiepidemická opatření a druhá vlna koronaviru. Vláda navíc oproti jaru značně „sesekala“ OSVČ podpory. Nadcházející měsíce tak budou pro řadu OSVČ velmi těžké.

Je podle vás správné, že OSVČ nebudou moct kombinovat bonus s ošetřovným?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).