Hlavní navigace

Podle AMSP ČR je kurzarbeit příliš komplikovaný pro podnikatele i úřady

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR měla k návrhu kurzarbeitu několik požadavků. Například na sjednocení na jeden režim stejný pro všechny.
Jana Langerová
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Asociace dále požadovala zvýšení skutečného příspěvku státu (nyní je na úrovni 35 %), převzetí 100 % odvodů za zaměstnance ze strany státu nebo zastropení horní hranice.

Kurzarbeit je obecně označení opatření pro období krize, kdy dojde ke zkrácení pracovní doby a zbytek mzdy zaměstnancům místo zaměstnavatele proplácí stát. O kurzarbeitu a programu ochrany zaměstnanosti s názvem Antivirus najdete podrobnosti v našem článku Vláda schválila program Antivirus. Spouští se 1. dubna a není to apríl

Vláda tedy 1. dubna kurzarbeit spustila a původní diskutované podmínky i po intervencích profesních svazů a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) mírně upravila. Do kompenzace zaměstnanosti zahrnula i část odvodů, které původně nebyly uvažovány. Podle AMSP ČR jde o správný krok, přestože kompenzace je v ČR stále výrazně nižší než v okolních státech. Mzdy a odvody jsou ve většině malých a středních firem zásadní nákladovou položkou, a chce-li stát udržet zaměstnanost, musí se na nich podílet. Kdyby je musel od firem převzít (na úřadech práce), vyšlo by ho to mnohem dráž.

5 režimů zůstalo

Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR však kurzarbeit ve schválené podobě bohužel i nadále zůstal poněkud komplikovaný pro podnikatele. A také úřady práce budou mít nesmírně obtížnou práci s vyhodnocováním, zpracováním i kontrolní činností. 

V prvé řadě požadovali kurzarbeit sjednotit na jeden režim stejný pro všechny. Model 5 režimů je příliš komplikovaný a jsou v něm nerovné podmínky. Asociace tomu rozumí za měsíc březen, ale nadále již je přelito do většiny odvětví a selekce není podle ní nutná ani žádoucí a ničemu nepomáhá. Jako zábavnou hru proto vnímáme deklarovanou “redukci” počtu režimů kurzarbeitu: z původních pěti jich je nově zase 5, jen jsou označeny odrážkami a nikoli písmeny, uvádí AMSP ČR v tiskové zprávě

Není jasné, podle jakého klíče MPSV v rámci nich vymyslelo různé výše plateb zaměstnanci podle druhu překážky v práci. Naprosto mi uniká, proč firma, které vypadl italský dodavatel materiálu, musí zaměstnancům, kteří jsou doma, platit 80% náhradu mzdy, zatímco firma, které vypadl italský zákazník, zaplatí zaměstnancům 60% mzdy. Podstata je jinde, podotýká místopředsedkyně Pavla Břečková. Asociace má za to, že není podstatné, z jakého důvodu firma stojí – jinými slovy nevyrábí, netvoří hodnotu a tedy neinkasuje. Přesto musí dál platit své závazky. 

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový a účetní poradce

AMSP ČR požadovala také zjednodušení procesu získání kurzarbeitu, protože každá složitost postup komplikuje a jde o čas. Nyní zastávají stanovisko, že každá složitost pohltí i dobře míněné počiny, což se bohužel stále nedaří odstranit. Stojí hodiny práce pochopit, jak je systém kurzarbeitu (Antivirus) nastaven, jak jej aplikovat na prostředí konkrétní firmy a kde nastávají riziková místa posuzování. Krizové programy mají být velmi přehledné, vylučující dvojí i trojí výklad a administrativně jednoduché. 

Spodní hranici nevzala vláda v potaz

Asociace malých a středních podniků a živnostníků navrhovala zvážení pokrytí spodní hranice. Šlo jim o sociální aspekt podpory nižších příjmových skupin, jako jsou například dělnické profese a obory. Má-li někdo hrubou mzdu 18 000 Kč, v čistém je to asi 14 500 Kč, a když padne na 60 %, tak je to 8 500 Kč na měsíc. To nejsou například rodiny s dětmi schopny ustát. 

V některých případech se to týká také malých a středních podnikatelů, kde jsou v některých oborech mzdy nesrovnatelné s nadnárodními korporacemi a v drtivé většině nedosahují ani průměrné mzdy. 

Šlo jim také o to, aby zaměstnanci se mzdami pod mediánem nespadli hluboko pod kompenzace nyní poskytované živnostníkům (tj. cca 500,– /den). 

Na druhé straně ASMP ČR oceňuje, jak se vláda vypořádala se situací živnostníků. Očekávávají však, že ještě upřesní posuzování nároku na pomoc – ta je totiž poněkud zavádějící a nedomyšlená. Čiší z něj podezřívavost a předpoklad zneužití. Místopředsedkyně Pavla Břečková k tomu závěrem dodává: V této situaci je nutno mít nadhled: možná se najde někdo, kdo systém zneužije, ale pořád lépe, než aby sítem propadli ti, kteří se snaží, rostou, platí daně a odvody, jen se nyní nevejdou do tabulky. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).