Nahlížíme pod ruku několika českým čokolatiérům. I když svůj obor milují a pracují v něm ve svých rodinných firmách s vášní, jen romantika to rozhodně není.
Chocolate Hill: Prodejna a lodí do Karibiku
Petr Synek je spolumajitel brněnské čokoládovny Chocolate Hill. S vizí Bean to Bar (tedy od bobu po tabulku, kdy si čokolatiér vybírá pro svůj výrobek co nejkvalitnější boby a dohlíží na celý proces zpracování) čokoládovny přišel jeho kolega Antonín “Tony” Branč. Ten pracoval v Anglii, kde se inspiroval. Hlavní inspirací byla čokoládovna Hotel Chocolat, která má zároveň unikátní způsob prodeje. Čokoládu prodávají v „butikových prodejnách“, kdy je nákup zážitkem. Něco jako když si jdete koupit šperky,
uvádí Petr.
Tony odletěl do Karibiku na kakaové plantáže, kde se naučil všechno o pěstování kakaových bobů, jejich sklizni a zpracování. Celou výrobu pak kolega postavil vlastníma rukama. Je zručný strojař s představivostí. Výrobu stále vylepšujeme a nespoléháme se na stroje, které si může koupit každý, kdo se rozhodne čokoládu produkovat,
objasňuje s tím, že se v týmu dobře doplňují – Tony je vizionář i budovatel fyzického zázemí firmy, Petr obchodník a markeťák.
V Bean to Bar světě vidí Petr v Česku tak deset reálných konkurentů. Výroba čokolády přímo z kakaových bobů je podle něj v rozvoji ruku v ruce s tím, jak jsou zákazníci stále ochotnější platit za kvalitu. Platí totiž, že Bean to Bar čokolády jsou relativně drahé oproti těm komerčním. My jsme však díky našim strojům schopni produkovat čokoládu mnohem levněji než ostatní Bean to Bar čokoládovny při zachování stejné kvality. Konkurenci však vnímáme pozitivně,
tvrdí s tím, že český trh s kvalitní čokoládou je stále na začátku a domácího zákazníka je třeba edukovat. Na trhu vidí místo pro mnoho malých výrobců.
Podívejte se také na to, jak vznikají čokoládové pralinky:
Cílí na lidi, kteří čtou etikety a zajímají se o složení toho, co kupují. Tvrdí však, že Češi jsou méně odvážní konzumenti, co se týče kombinací chutí, než si o sobě sami myslí. Jsou konzervativní, preferují tradiční chutě. Jakmile se nabídne něco méně obvyklého, tak je to sice zaujme, ale stejně si nakonec koupí něco pro ně bezpečného,
popisuje.
Na svou práci mají v Chocolate Hill od zákazníků pozitivní zpětnou vazbu. Podnikatelský život jim tak komplikuje snad jen legislativa a administrativní povinnost. Pro mnoho zákazníků, kteří mají o naši práci romantické představy, by mohlo být překvapivé, jak velký podíl naší činnosti spočívá v papírování,
upozorňuje Petr. Vztahují se na ně mnohé přísné předpisy a různí kontroloři si tu podávají dveře. Pokud je člověk profesionál, musí tento aspekt podnikání brát jako samozřejmost a být vlastně rád, že to nemůže dělat každý na koleni,
dodává.
Teď otevírají podnikovou prodejnu a Tony by měl do týdne vyplout na plachetnici z Portugalska přes Atlantik směr Střední Amerika a Karibik. Jede pro nové kontakty na plantáže, pro další zkušenosti a zážitky. V dlouhodobější perspektivě by chtěli vyrábět čokolády z více destinací a zemí původu, zatímco teď zpravidla pracují s boby z Peru. Výčet původu kakaových bobů však chtějí rozšiřovat jen za předpokladu, že nakoupí takové množství, aby mohli zachovat u konečných výrobků dostupné ceny.
Steiner Kovarik: Budeme velmocí
Za Pražskou Čokoládou stojí Silvie Steinerová a Petr Kovařík. Silvie (se svým bývalým partnerem) původně vzkřísila značku Nachfolger. Hodně investovala a výrobu čokolády i distribuci rozjela. V roce 2011 pak s Petrem založili značku Steiner Kovarik a teď jsou partneři v životě i podnikání.
Soustředí se na luxusní produkty s vysokou kvalitou. Takže Petr tvrdí, že ve svém odvětví nevidí žádnou konkurenci. Nyní u nás všechny značky dohromady kupuje 5 až 10 % populace, takže je tam ještě mnoho prostoru, aby lidé kupovali víc. A to nejen proto, že se jim líbí obal, stále častěji vyhledávají kvalitní ingredience a zdravější produkty,
uvádí a poukazuje třeba na jejich dragees, tedy oříšky, kávu nebo sušené ovoce obalené čokoládou. Připomíná i jejich Bean to Bar čokoládu – za ni získali ocenění v International Chocolate Awards.
Jejich zákazníky tvoří korporátní klientela, zahraniční turisté i místní. Jak si podle něj Češky a Češi ve vztahu k čokoládě stojí? Podle Petra je stále těžké je přesvědčit, že i doma umí vyrábět čokoládu stejně dobře jako v zahraničí. Což umíme. Byli jsme čokoládová velmoc a pomalu jí zase začínáme být,
dodává.
Za největší radost a nejlepší zpětnou vazbu v podnikání považuje příznivé ohlasy od koncových zákazníků. Přitom dodává, že v podnikání je i mnoho zádrhelů a chvil, kdy je třeba investovat čas navíc. V podstatě nemáte osobní život, což ovšem neřešíme, protože svou práci milujeme a budujeme lovebrand. Je to náš život, radost a poslání,
tvrdí. Avšak dodává, že největší reálnou starostí je velké daňové zatížení související se zaměstnanci. Mám pocit, že podnikání v ČR není a priori podporováno,
uvádí.
Tvrdí, že se se Silvií snaží zdokonalovat, být stále větší profíci ve výrobě. Koupíme plantáže a budeme boby sami pěstovat. To je poslední krůček k dosažení dokonalosti v pěstování a výrobě a v následné trvalé udržitelnosti. Pomůžeme tak lidem přímo v místě, kde se boby pěstují. Je to také cesta k co největší nezávislosti na komerční výrobě,
upřesňuje, za jakou vizí směřují.
Ajala: Indiáni z Guatemaly vyřešili vyhoření
Také Filip Teplý se svou brněnskou čokoládou Ajala získal na International Chocolate Awards ostruhy. K čokoládě se dostal na prahu vyhoření, když byl spolumajitelem grafického studia na manažerské pozici. Hledal jsem změnu a přemýšlel o novém směru. Chtěl jsem vytvářet něco reálného, fyzického, co bude mít také sociální a enviromentální přesah. Od kamaráda jsme s manželkou ochutnali čokoládu od indiánů z Guatemaly a bylo rozhodnuto,
vzpomíná na klíčový moment.
Připomíná, že odvětví výběrové čokolády prudce roste a s tím roste i počet výrobců a potenciální konkurence. My však konkurenci moc nevnímáme. Jsme přesvědčeni o tom, že pro kvalitní produkty je na trhu vždy místo. Spíše nás mrzí, když někdo své výrobky vydává za něco, co nejsou, jen proto, že to je nyní trendy,
tvrdí s tím, že se snaží dělat nejkvalitnější a maximálně autentickou čokoládu, která je na trhu k sehnání. Všechny boby, se kterými pracujeme, mají sociální a ekologický přesah, ale především, jsou to ty nejkvalitnější suroviny, jaké můžeme sehnat,
vysvětluje.
Cílí přitom na všechny, kdo mají rádi kvalitní čokoládu a potraviny obecně a není jim jedno, co jedí a odkud to pochází. Češky a Češi, jak tvrdí, objevují, co znamená kvalitní čokoláda a učí se, že čokoláda není sladká poleva. Jsme nadšení, jak pozitivní je odezva. Češi patřili za první republiky ke špičce ve výrobě čokolády a nyní si myslím, že nastal čas se na špičku vrátit a čeští zákazníci nám s tím moc pomáhají,
vypráví. A dodává, že zatím jsou stále v procesu edukace zákazníků, což je někdy náročné. Výhledově by se se svou značkou rád etabloval na evropském trhu a také nabídl nové chutě a služby.
Čokoládovna Troubelice: Rozhodli farmáři
O tom, jakou cestou bude František Bačík ml. se svou rodinou směřovat, rozhodl jeho dlouholetý pobyt v Ekvádoru. S tamními farmáři byl v osobním kontaktu, spolupracoval s nimi a začal do Česka dovážet kakaové boby a další kakaové produkty. Postupně zjišťoval, co obnáší výroba čokolády. Bylo zapotřebí zajistit stroje pro výrobu. Některé jsme si sami vyrobili, jelikož nebyly na trhu k dostání. Poté jsme vymýšleli receptury, obaly, rekonstruovali prostory pro výrobu a testovali,
popisuje začátky Čokoládovny Troubelice.
V Ekvádoru mají svého rodinného zástupce, který pro ně osobně vybírá nejlepší suroviny. Máme tak dohled nad celým procesem od pěstování a sklizně v Ekvádoru až po výrobu a zabalení čokolády u nás v Troubelicích,
dodává s tím, že v takovém přístupu jsou na domácím trhu průkopníky. Někteří „konkurenti“ od nás dokonce nakupovali nebo nakupují nejen kakaové boby, ale i jiné suroviny. Často se setkáváme i s kopírováním našeho příběhu, textů a podobně, ale to je pro nás známka toho, že svou práci děláme dobře,
usmívá se. Nyní vyrábějí kolem třiceti druhů tabulkových čokolád, ale například i zakázkové čokolády s vlastní grafikou pro firmy a koncové zákazníky, a prodávají i další produkty z Ekvádoru.
František také vnímá, že se v Česku stále více lidí zajímá o kvalitu potravin a o to, co jedí. I pro něj je největší odměnou spokojený zákazník. Vsází na osobní kontakt se zákazníky, kteří mohou kromě e-shopu nakupovat přímo v Troubelicích nebo navštívit akce, které tu pro ně pořádají. Vymýšlejí nové produkty, vylepšují e-shop, chystají rozšíření prodejních prostor a snaží se posouvat dál, aby nabízeli co nejkvalitnější výrobky.
A narazil ve svém oboru na něco, co mu komplikuje podnikatelský život? Myslím, že podnikání s sebou přináší problémy, se kterými se musí počítat. Za úspěšnou firmou stojí každodenní tvrdá práce a odhodlání. Pokud chce člověk pevnou pracovní dobu a méně problémů, je lepší se nechat zaměstnat,
tvrdí František.
