Hlavní navigace

Podmínky pro offline evidenci místo #EET se musí upravit, upozorňují podnikatelé

Daniel Morávek

Jak ukazují připomínky k návrhu novely zákona o evidenci tržeb, podnikatelské asociace se shodují, že podmínky pro offline evidenci se musí změnit.

Doba čtení: 8 minut

Podle podnikatelů se musí změnit hlavně limity, které ministerstvo navrhuje, a to jak u výše tržeb, tak u jejich počtu. Stejně tak nedává smysl omezovat zvláštní režim evidence jen pro OSVČ.

Čtěte také: Offline režim místo #EET? Podnikatelům přinese paradoxně více papírování

Jak má zvláštní režim vypadat podle ministerstva

Před několika dny skončilo připomínkové řízení k ministerskému návrhu novely zákona o evidenci tržeb. U offline evidence, kterou chce ministerstvo zavést, se podnikatelské svazy vesměs shodují, že je potřeba návrh upravit a rozšířit jej. V původní verzi návrhu totiž ministerstvo počítá s tím, že by podnikatel, který by chtěl evidovat v tzv. zvláštním režimu, musel splnit tyto podmínky:

  • je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob,
  • není plátcem DPH,
  • má maximálně 1 zaměstnance,
  • výše jeho příjmů z evidovaných tržeb (tzn. platby v hotovosti, šekem, poukázkou a dalšími způsoby, které spadají do zákona o evidenci tržeb) v každých 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících nepřesáhne 200 000 Kč a
  • v každých 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících uskuteční maximálně 1000 evidovaných tržeb.

Zvláštní režim pak spočívá v tom, že podnikatel bude místo klasické EET vydávat účtenky z předtištěného bloku, který si vyzvedne na finančním úřadě. Na konci každého dne zaznamená do speciálního formuláře údaje o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek. Každý měsíc pak zašle tento formulář na finanční úřad.

V rámci evidence tržeb ve zvláštním režimu budou podnikatelé muset:

  • evidovat tržby, které splňují formální náležitosti pro evidovanou tržbu a zakládají rozhodný příjem poplatníka,
  • vystavit účtenku pro zákazníka nejpozději v okamžiku uskutečnění evidované tržby, přičemž se mění pouze forma a rozsah údajů uváděných na účtence, a nad rámec povinností uložených poplatníkům evidujícím tržby v běžném nebo zjednodušeném režimu se zakládá povinnost poplatníka uchovávat stejnopis vystavené účtenky pro kontrolní účely. Na účtence ve zvláštním režimu se bude muset uvádět daňové identifikační číslo, pokud není jeho kmenová část tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo, datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve a celková částka tržby v české měně,
  • podat informace o evidovaných tržbách správci daně, kdy poplatník namísto datové zprávy s údaji o evidované tržbě podá za každý měsíc správci daně oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu, a to do 20. dne po skončení daného kalendářního měsíce na stanoveném formuláři v papírové nebo elektronické podobě. V oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést (za každou provozovnu zvlášť) své identifikační a kontaktní údaje, označení provozovny, ve které jsou tržby uskutečněny, pokud má více než 1 provozovnu, údaje týkající se bloku účtenek a údaje týkající se evidovaných tržeb,
  • provést storno v případě, že se vrací evidovaná tržba nebo provádí její oprava, přičemž se mění pouze forma, storno se provede totožně jako evidování tržby ve zvláštním režimu, tj. vystavením účtenky z bloku účtenek s tím rozdílem, že celková částka tržby bude uvedena jako záporná,
  • oznámit správci daně údaje o provozovnách,
  • umístit na místě, kde se běžně uskutečňují evidované tržby, informační oznámení.

Ten, kdo bude chtít evidovat ve zvláštním režimu, nebude povinen podat žádost o autentizační údaje a generovat certifikát pro evidenci tržeb. O samotný zvláštní režim však musí požádat a v žádosti doložit, že splňuje podmínky stanovené zákonem.

Zvláštní režim by měl být i pro firmy

Podmínky využití offline evidence se však nezamlouvají podnikatelským asociacím. Podle svazů například nedává smysl omezovat zvláštní režim pouze na fyzické osoby, nýbrž by jej měly mít možnost využívat i firmy. Podnikatelé upozorňují, že ministerstvo vychází z mylného předpokladu, že ten, kdo podniká např. prostřednictvím s.r.o., nemůže být malým podnikatelem. V ČR přitom existuje mnoho malých s.r.o., která svými obraty a činnostmi spadají do stejné kategorie OSVČ. Diskriminovat je jen z důvodu právní formy se jeví nedůvodné. Situace dále vynikne v souvislosti s novelou zákona o DPH, která platí od 1. 7. 2017, kde byly výrazně ztíženy administrativní nároky na společnosti (dřívější název „smlouvy o sdružení“), které umožňovaly drobným podnikatelům sdružit se bez nutnosti zakládat právnickou osobu. Řada takových podnikatelů bude nucena založit „malá“ s.r.o. a nemožností využít zvláštního režimu je tak opět nedůvodně postihována, vysvětlila v připomínkách Komora daňových poradců ČR (KDP ČR).

Limit 200 tisíc Kč je moc malý

Svazy dále brojí proti omezení ve výši 200 tisíc Kč evidovaných tržeb, jelikož by pak mohl zvláštní režim využít pouze zlomek podnikatelů a většinou by šlo jen o ty, kteří si podnikáním přivydělávají vedle svého zaměstnání. Například Hospodářská komora ČR (HK ČR) považuje limitní výši 200 tisíc Kč za nepřijatelně nízkou a žádá její zvýšení na 750 tisíc Kč. V odvětvích služeb poskytovaných drobnými podnikateli zejména v domácnosti zákazníků jsou stále frekventované způsoby placení podléhající evidenci. Limit 200 tisíc Kč fakticky omezuje aplikaci zvláštního režimu na ty osoby, pro které je podnikatelská aktivita přivýdělkem, nikoliv např. pro živnostníky, pro které je příjem z živnosti jediným (hlavním) příjmem, uvedla v připomínkách HK ČR. Zvýšení limitu na 750 tisíc Kč navrhuje také KDP ČR. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) už v minulosti navrhovala limit 500 tisíc Kč.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS ČR) zase doporučuje jako hlavní princip pro udělení výjimky stanovit nedosažení limitu jednoho milionu Kč obratu ročně, a to následně po tom, co subjekt zavedl EET. Důvodem je to, že jde o relativně objektivně zjištěnou skutečnost. Ve vazbě na to ale stanovit možnost zpětného zavedení povinnosti EET poté, co následně po určité období subjekt tuto hranici bude překračovat (např. v následujících třech letech překročí v průměrném ročním obratu uvedený limit apod.), napsala KZPS ČR.

Není zaměstnanec jako zaměstnanec

Podnikatelské asociace dále navrhují zrušit či zvýšit limit pro počet tržeb, kterých by mohlo být podle ministerského návrhu jen tisíc za rok. Podmínka počtu transakcí je podle nich nadbytečná a nedůvodná, protože k dosažení cíle zvláštního režimu postačí „zastropování“ výše obratu. Stejně tak profesní komory žádají změkčit podmínku maximálně jednoho zaměstnance.

Komora daňových poradců navrhuje dvě varianty. Podle první se zvýšil limit počtu zaměstnanců na pět a navíc ještě konkretizovat, že se jedná o zaměstnance v pracovním poměru. Druhou variantou je zavedení limitu v podobě průměrného přepočteného počtu zaměstnanců – pro případ, že nebude přijata varianta předchozí. Není zřejmé, proč by měl být jinak posuzován poplatník, který zaměstnává 2 zaměstnance na poloviční úvazek a jinak poplatník zaměstnávající 1 zaměstnance na plný úvazek. Dále znemožňuje poplatníkovi zaměstnávajícímu 1 zaměstnance sjednat dohodu o provedení práce na příležitostné pokrytí výkyvu poptávky nebo zaopatření netypického úkolu. V principu znemožňuje i poplatníkovi bez zaměstnanců sjednat pro pokrytí momentálních potřeb dvě dohody o provedení práce, které by se překrývaly. Je zde potenciální nebezpečí, že pro zachování možnosti zvláštního režimu budou tyto případy obcházeny jinou formou úhrad za provedenou příležitostnou práci, což určitě není žádoucí, upozornila KDP ČR.

Co se týče povinností v rámci zvláštního režimu, asociace se shodují, že měsíční frekvence podávání oznámení o tržbách je nepřiměřená. Nelze namítat proti podobnému oznámení, mělo-li by být uskutečňováno spolu s podáním daňového přiznání k dani z příjmů (např. jako jeho příloha). Povinná každoměsíční komunikace – obecně pokaždé s jiným obsahem – se správcem daně představuje zbytnou administrativní zátěž těch nejmenších podnikatelů. Zejména vezme-li se v úvahu, že faktické daňové povinnosti takových podnikatelů se týkají přímých daní (a pojistného), kde je maximem průběžných požadavků dobré daňové politiky rutinní placení pevných záloh, komentovala Hospodářská komora ČR.

KDP ČR k tomu dodává, že odesílání souhrnných zpráv po skončení měsíce nemá u papírové evidence žádný smysl a že jen znamená zvýšení administrativní zátěže na všech stranách. Pokud totiž daňový subjekt na přijatou platbu papírovou účtenku nevystaví, nemá na to povinné měsíční reportování účtenek na FÚ žádný vliv. Pokud ji naopak vystaví, pak ji také přizná v daňovém přiznání a není důvod ho nutit k měsíčnímu hlášení.

Čtěte také: Kdo by chtěl místo #EET využívat offline režim, musí být byrokratický masochista

Odhad budoucích tržeb nelze po podnikatelích žádat

Podnikatelům vadí ještě jedna věc, a to konkrétně ustanovení, které se týká podmínky odhadnout budoucí příjmy. Podle Svazu průmyslu a dopravy mohou v praxi nastat problémy při úvahách, jaké prokázání a forma odhadu bude pro finanční správu dostatečné a jaké nikoliv. Svaz proto požaduje detailnější vymezení problematiky prokázání předpokládaného počtu tržeb v následujícím období v rámci metodického pokynu, nad kterým by se mělo diskutovat ještě před schválením zákona.

Jak zase upozornila KDP ČR, nelze po poplatníkovi vyžadovat, aby prokázal, že určitá skutečnost či jev v budoucnosti nenastane. Takové důkazní břemeno nelze nikdy unést. Navrhujeme proto koncipovat podmínky pro povolení zvláštního režimu tak, aby se testovala pouze minulost (či důvodné předpoklady při zahájení činnosti) s tím, že pokud by poplatník přestal tyto podmínky splňovat, došlo by ke zrušení povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu, napsala KDP ČR. Na rizika tohoto ustanovení upozornil i Úřad vlády ČR.

WT100 tip v článku Dolejšová

Novela obsahuje další změny

Kromě možnosti zvláštního režimu pro malé podnikatele obsahuje novela rozšíření výjimek z povinnosti evidence tržeb. Jde třeba o těžce zrakově postižené osoby, pro které je v současné době výjimka stanovena nařízením vlády o vyloučení některých tržeb z evidence tržeb, které bude k 31. prosinci 2018 zrušeno. Dále pak o platby za poskytování telekomunikačních a jiných služeb uskutečněné prostřednictvím veřejné mobilní sítě, tj. prostřednictvím stržení kreditu z předplacené karty. A možná nezůstane jen o nich. Výjimky z EET totiž žádají i další. Jde například o lékaře, lékárníky nebo exekutory.

Zda ministerstvo financí vezme připomínky podnikatelských asociací a dalších v potaz, ukáže vypořádání připomínek a především pak návrh, který poputuje na vládu. Výsledek se dá očekávat v horizontů týdnů až měsíců.