Hlavní navigace

Podniká při zaměstnání, zálohy nehradí. Proč ji upozornili na neuhrazení zálohy?

Jana Knížková

Při zaměstnání si přivydělává jako OSVČ vedlejší. Povinnost hradit zálohy na zdravotko se jí netýká, ale přeci jen ji pojišťovna upozornila, že zapomněla. Proč?

Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Při souběhu, kde je hlavním zdrojem příjmů zaměstnání (nikoli podnikání), neplatí OSVČ zálohy a nevztahuje se na ni ani minimální vyměřovací základ, pokud je  v zaměstnání odvedeno zdravotní pojistné ve výši minima stanoveného pro zaměstnance.

I tato skutečnost však nebrání tomu, aby se stal podobný případ: Nikdy jsem jako OSVČ neplatila zálohy, ale až částku vypočtenou v přehledu za uplynulý rok, protože mám samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší při zaměstnání. Jak je možné, že mi teď přišlo upozornění, že za uplynulý měsíc dlužím zálohu?

Čtěte také: Odvod zdravotního pojištění u starobních a invalidních důchodců

Všeobecná zdravotní pojišťovna však rozesílá upozornění na nezaplacené pojistné  svým klientům již několik let automaticky, a to ve chvíli, kdy jejich dluh dosáhne určité hranice – v současné době je to už od 100 korun. Díky tomu se mohou buď úplně vyhnout penále, nebo alespoň předejít jeho nárůstu. V rámci této „služby pro roztržité klienty“ jsou oslovováni ti, kdo dluží jen krátkodobě, a lze předpokládat, že jen zapomněli pojistné uhradit. Někdy si také plátce pojistného neuvědomí, že v důsledku své změněné situace je povinen začít pojistné hradit.

Ptejte se odborníka v poradně Vše o úvěrech pro podnikatele
Jan Figlovský ČSOB
poradce pro podnikatelské úvěry

Krátký výpadek zaměstnání znamená změnu

Výhody, které ze souběhu kategorií OSVČ + zaměstnanec plynou, neplatí automaticky po celou dobu „od přehledu do přehledu“. Stačí totiž i krátký výpadek zaměstnání, a jako OSVČ musí za daný měsíc zálohu uhradit, a to alespoň ve výši minima stanoveného pro OSVČ (nebo ve výši vypočtené v přehledu za předchozí rok, je-li tato částka vyšší než minimum).

Povinnost hradit zálohy na pojistné neplatí jen v měsících, ve kterých OSVČ byla současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost nebyla hlavním zdrojem jejích příjmů. Pro určení, co je hlavním a co vedlejším zdrojem příjmu, není přitom směrodatné prosté porovnání výše příjmů ze zaměstnání s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti – rozhodující je písemné prohlášení, které jako OSVČ učiní při zahájení činnosti a pak vždy v podávaném přehledu za uplynulý kalendářní rok.

Čtěte také: Kvůli těhotenství musela přerušit školu. Kdo za ni teď hradí zdravotní pojistné?

Tipli listopad

Jakmile skončí zaměstnanecký poměr, stane se automaticky výdělečná činnost jediným (hlavním) zdrojem příjmu a je nutné platit zálohy. Podobné je to s platbou minima. Minimální vyměřovací základ se na OSVČ nevztahuje, pokud je po celý kalendářní měsíc současně vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnancem a je za ni odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance. Jinak je povinna zaplatit zálohu ve výši minima stanoveného pro OSVČ.

Čtěte další dotazy ze života zaměstnanců: Nevydržela nátlak zaměstnavatele a nakonec podepsala výpověď. Může se bránit?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).