Hlavní navigace

Podnikají s léčivými rostlinami. Čelí konkurenci, ale vidí ve své práci smysl

20. 6. 2019
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Bylinkáři a bylinkářky nevymřeli. Léčivky se pěstují i sbírají, prodávají i slouží k výrobě produktů. Podle oficiálních údajů využití rostlin zažívá renesanci.

Ostropestřec mariánský, který se v Česku pěstuje, se stává strategickou komoditou, nejvíc se sbírá černý bez. Podnikatelé v oboru pomáhají. A v tom vidí smysl.

Produkci léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v Česku souhrnně popisuje situační a výhledová zpráva Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny, kterou zpracovalo Ministerstvo zemědělství ČR. Nejnovější zpráva vyšla letos a zpracovává data k prosinci loňského roku.

Boom, útlum. Pro rostliny typické

Jak se ve zprávě připomíná, léčivé, aromatické a kořeninové rostliny jsou významnou součástí lidské historie a jejich sběr nebo pěstování staví na hluboké tradici, která nyní zažívá renesanci. Rostliny se využívají přímo k léčení, k výrobě koření a čajovin, zpracovává je farmaceutický, potravinářský i kosmetický průmysl.

V tuzemsku se přitom pěstuje a zpracovává více než třicet rostlinných druhů, z nichž se využívají kořeny, natě, listy, květy a květenství, plody a semena. Obor přitom ovlivňují trendy v poptávce. Pravidelně se střídá vyšší zájem o tyto rostliny s obdobími útlumu. Vrcholem byl roku 2011, rok 2017 přinesl 41% meziroční nárůst. Další meziroční růst, o 15 procent, následoval v roce 2018, kdy se pěstovalo na 8554 hektarech. Zvyšuje se také počet farem, které pěstují rostliny při dodržování pravidel ekologického zemědělství. S odvoláním na údaje společnosti Sonnentor se podle zprávy ekologicky nejvíce pěstují meduňka, měsíček a šalvěj.

Podnikatelská příležitost?

Mezi nejvýznamnější pěstované komodity patřil v minulých dvou letech ostropestřec mariánský, který se stává strategickou komoditou. Následoval ho mák setý, jako surovina pro farmaceutické zpracování, a kmín kořenný. Český kmín se dokonce pyšní chráněným označením původu, má, jako výjimka, kladnou bilanci zahraničního obchodu a je významnou exportní komoditou; jinak jsme především dovozci. Naproti tomu sběr léčivých rostlin ve volné přírodě stagnuje, stejně tak jako výkupní ceny. V Česku se sbírá hlavně černý bez, kopřiva dvoudomá, šípek, bříza bělokorá, lípa, třezalka tečkovaná, přeslička, maliníkové a ostružiníkové listy.

Roční objem světového dovozu i vývozu se v oblasti léčivých, aromatických a kořeninových rostlin pohybuje mezi 1,1 až 1,6 miliard amerických dolarů. A poptávka obecně roste. Tuzemských pěstitelů je však podle zmíněné zprávy spíš nedostatek. Kvůli vysoké ekonomické i odborné náročnosti pěstování (zpráva nabízí i přehled bohaté legislativy, která se na ty, kdo chtějí být v oboru podnikatelsky aktivní, vztahuje), ale zároveň nízké výkupní ceně a konkurenci levného dovozu. Česko však boduje hlavně kvalitou, tedy vysokým obsahem účinných látek a nízkým obsahem nežádoucích příměsí i mikrobiálního znečistění.

Konkurence z východu

Jedním z pěstitelů ostropestře je Petr Nouza v Dolní Pěně u Jindřichova Hradce. Kromě něj pěstuje i jahody a také například kmín, len nebo pšenici. Pěstování ostropestřce má podle něj v podstatě podobná specifika jako jiné komodity rostlinné výroby, pěstování je závislé na počasí. Rozdíl je ve sklizni. Je náročnější trefit správnou dobu sklizně, protože kvetení ostropestřce je delší a tím i postupně dlouze dozrává. Dozrálá semena okamžitě vypadávají z úborů a nedozrálá semena nejsou ještě vyvinutá, tudíž najít optimální termín sklizně není jednoduché, vysvětluje specifika s tím, že rentabilní cenu ostropestře domácímu pěstiteli stahuje právě dovoz z východních zemí.

S výkyvy počasí souvisí i pojištění. Čtěte více v článku Pojištěný zemědělec se nemusí bát rozmarů počasí a ušetří díky dotacím.

Petr Nouza se do pěstování ostropestře původně pustil kvůli rakouské firmě, která jeho produkci odebírala. Ale dnes bere také od dodavatelů dále na východ. Dnes ho tedy prodáváme jednomu výrobci čajů, dále na výrobu speciálních krmných směsí a v malobalení pro přímé spotřebitele – uživatele ostropestřce jako léčiva. Tam spotřeba pomalu narůstá, popisuje podnikatel. Nebaví mě dělat činnosti, které nejsou prospěšné a nic nikomu nepřinesou, říká Petr Nouza. A ostropestřec je plodina, která pomáhá. Proto i za cenu někdy ne extra rentability ho rádi zasejeme každý rok, dodává.

Byliny mají rozsáhlé využití také v kosmetice. Podívejte se, jak podniká Aneta Adamčíková, majitelka firmy Biorythme:

Informovaní zákazníci a návrat k přírodě

Greta Zdislava Zitková ze Žatce zase připravuje a prodává bylinné směsi pro zdraví, které má patentově chráněné. Tvrdí, že ji vždycky uchvacovala příroda. Vystudovala klinickou farmacii a farmaceutickou chemii a potom specializaci ve fytoterapii a celostní medicíně. Právě fytoterapii, což je obor, který k léčbě člověka využívá léčivé rostliny, se věnuje už přes třicet let. Na práci mě nejvíce těší navracení zdraví a optimismu našim zákazníkům, říká pro server Podnikatel.cz.

Brand24

Za jednoznačné plus považuje právě smysluplnost své práce. Správně sestavená bylinná léčba totiž navrací fyzické i duševní zdraví. Pomáháme našim pacientům odhalovat příčiny vzniku zdravotních potíží a najít cestu k jejich odstranění, říká podnikatelka, která své produkty pod značkou ZdislavaTea prodává online i na farmářských trzích.

A to lidem napříč generacemi, kteří na sebe berou zodpovědnost za své zdraví a životní styl. Často jsou to lidé, kterým klasická medicína nepomohla, jak dodává Greta Zdislava Zitková. Zákazníci jsou nyní podle ní informovanější, snaží se pochopit svůj organismus a uvědomují si, že je třeba se vrátit k přírodě, jejíž je člověk součástí.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).