Hlavní navigace

Podnikatelé varují před zrušením karenční doby, návrh však zřejmě projde

Daniel Morávek

Podle Hospodářské komory ČR se karenční doba osvědčila a její zrušení povede k nárůstu fiktivní nemocnosti a nákladů firem. I tak se asi ale zruší.

Doba čtení: 2 minuty

Podle vyjádření politiků vládních stran pro server iDnes.cz to vypadá, že Poslanecká sněmovna odhlasuje zrušení karenční doby a proplácení náhrady mzdy i v prvních třech dnech nemoci, a to navzdory tomu, že se podnikatelé staví proti.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Čtěte také: Klady a zápory zrušení karenční doby. Změna se dotkne i OSVČ

Zvýší se nemocnost a náklady, varují podnikatelé

Poslanci ČSSD považují zrušení karenční doby za klíčové a je podle nich nepřijatelné, aby jej koaliční poslanci nepodpořili. To by byla věc, která by nevratně nalomila důvěru poslaneckého klubu ČSSD v tuto vládu. Je to zásadní priorita naší strany, koneckonců je i v programovém prohlášení vlády, sdělil serveru iDNES.cz šéf poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka. Poslanec hnutí ANO Roman Kubíček pak potvrdil, že hnutí ANO návrh na zrušení karenční doby podpoří a že klub bude mít závazné hlasování.

Poslanecká sněmovna tak návrh na zítřejším jednání Sněmovny zřejmě prosadí, a to i navzdory nesouhlasu podnikatelů. Podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) se ukázalo, že karenční doba fungovala dobře. Jak upozorňuje HK ČR, jejím zrušením dojde k nárůstu fiktivní nemocnosti a k navýšení mzdových nákladů českých zaměstnavatelů. Zneužívání systému nemocenského pojištění prokazují statistiky. Před znovuzavedením karenční doby byla v ČR nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší. Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla ale výrazně i nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, aniž by k tomu byl oprávněný důvod, komentoval prezident HK ČR Vladimír Dlouhý.

Pokud by už podle podnikatelských asociací mělo dojít ke zrušení karenční doby, měla by sazba náhrady mzdy činit v prvních třech dnech maximálně 30 % denního vyměřovacího základu. Požadujeme sazbu 25 % v prvních třech dnech, jak tomu bylo u nemocenského pojištění v roce 2004, neboť v prvních třech dnech je minimální možnost zaměstnavatele kontrolovat režim práce neschopného pojištěnce a bude docházet k většímu zneužívání tohoto institutu, dodal Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Ani v tomto jim ale koalice nevyhověla. Náhrada mzdy bude v prvních třech dnech činit 60 procent denního vyměřovacího základu. Zaměstnavatelům má opatření kompenzovat snížení odvodů o 0,2 procentního bodu na nemocenském pojištění Toto snížení však podnikatelům nepokryje předpokládané zvýšené náklady spojené s vyplácením náhrady mzdy již od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti.