Hlavní navigace

Podnikatelé varují před zrušením karenční doby, návrh však zřejmě projde

Daniel Morávek

Podle Hospodářské komory ČR se karenční doba osvědčila a její zrušení povede k nárůstu fiktivní nemocnosti a nákladů firem. I tak se asi ale zruší.

Doba čtení: 2 minuty

Podle vyjádření politiků vládních stran pro server iDnes.cz to vypadá, že Poslanecká sněmovna odhlasuje zrušení karenční doby a proplácení náhrady mzdy i v prvních třech dnech nemoci, a to navzdory tomu, že se podnikatelé staví proti.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Čtěte také: Klady a zápory zrušení karenční doby. Změna se dotkne i OSVČ

Zvýší se nemocnost a náklady, varují podnikatelé

Poslanci ČSSD považují zrušení karenční doby za klíčové a je podle nich nepřijatelné, aby jej koaliční poslanci nepodpořili. To by byla věc, která by nevratně nalomila důvěru poslaneckého klubu ČSSD v tuto vládu. Je to zásadní priorita naší strany, koneckonců je i v programovém prohlášení vlády, sdělil serveru iDNES.cz šéf poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka. Poslanec hnutí ANO Roman Kubíček pak potvrdil, že hnutí ANO návrh na zrušení karenční doby podpoří a že klub bude mít závazné hlasování.

Poslanecká sněmovna tak návrh na zítřejším jednání Sněmovny zřejmě prosadí, a to i navzdory nesouhlasu podnikatelů. Podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) se ukázalo, že karenční doba fungovala dobře. Jak upozorňuje HK ČR, jejím zrušením dojde k nárůstu fiktivní nemocnosti a k navýšení mzdových nákladů českých zaměstnavatelů. Zneužívání systému nemocenského pojištění prokazují statistiky. Před znovuzavedením karenční doby byla v ČR nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší. Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla ale výrazně i nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, aniž by k tomu byl oprávněný důvod, komentoval prezident HK ČR Vladimír Dlouhý.

BRANDstorming tip hlavy

Pokud by už podle podnikatelských asociací mělo dojít ke zrušení karenční doby, měla by sazba náhrady mzdy činit v prvních třech dnech maximálně 30 % průměrného redukovaného výdělku. Požadujeme sazbu 25 % v prvních třech dnech, jak tomu bylo u nemocenského pojištění v roce 2004, neboť v prvních třech dnech je minimální možnost zaměstnavatele kontrolovat režim práce neschopného pojištěnce a bude docházet k většímu zneužívání tohoto institutu, dodal Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Ani v tomto jim ale koalice nevyhověla. Náhrada mzdy bude v prvních třech dnech činit 60 procent redukovaného vyměřovacího základu. Zaměstnavatelům má opatření kompenzovat snížení odvodů o 0,2 procentního bodu na nemocenském pojištění. Toto snížení však podnikatelům nepokryje předpokládané zvýšené náklady spojené s vyplácením náhrady mzdy již od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti.