Hlavní navigace

Podnikatelům se odpustí sociální pojistné za zaměstnance, netýká se to ale všech

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Firmám se odpustí sociální pojištění, které platí za zaměstnance zaměstnavatel, a to od června do srpna. Zaměstnavatelé ale musí splnit některé podmínky.
Daniel Morávek 4. 6. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Jedná se například o maximální počet zaměstnanců či o podmínku, že oproti konci března nesměl počet zaměstnanců klesnout o více než desetinu a stejně tak ani mzdy. Zákon, který nyní čeká na projednání v Senátu, by měl nabýt účinnost v den vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR.

Kdo má na odpuštění pojistného nárok

Jak již informoval server Podnikatel.cz minulý týden, Poslanecká sněmovna schválila zákon o prominutí pojistného na sociální zabezpečení, který zaměstnavatelům odpouští za červen, červenec a srpen 2020 sociální pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti, které platí zaměstnavatel za zaměstnance. Pojistné, které platí zaměstnavatel, činí 24,8 % z hrubé mzdy (pojistné zaměstnance činí 6,5 %).

Nárok na odpuštění pojistného má zaměstnavatel, jestliže

  1. počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, nepřesahuje v posledním dni kalendářního měsíce 50,
  2. počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, činí v posledním dni kalendářního měsíce aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců v posledním dni března 2020,
  3. úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020,
  4. odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném, a
  5. za kalendářní měsíc nečerpá prostředky na částečnou úhradu mzdových nákladů poskytovaných zaměstnavatelům z Cíleného programu podpory zaměstnanosti, který jako cílený program k řešení zaměstnanosti podle § 120 zákona o zaměstnanosti byl schválen Vládou České republiky ke zmírnění negativních dopadů onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem označovaným jako SARS-CoV-2 na zaměstnanost v České republice (tzv. Antivirus).

Zákon upřesňuje, že podmínky prominutí pojistného se posuzují samostatně za každý kalendářní měsíc.

Speciál ke koronaviru

Přinášíme rozcestník, který by měl pomoci zorientovat se v základních otázkách, které se týkají finančních úlev a podpory pro OSVČ. Kdy mají OSVČ nárok na ošetřovné? Jakou finanční podporu mohou od státu očekávat? Jak je to s pojistným či odkladem úvěrových splátek? Čtěte nový speciál

Kdo na odpuštění pojistného nemá nárok

Na odpuštění naopak nemá nárok

  • zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 zákoníku práce (tedy stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, školská právnická osoba zřízená ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, nebo regionální rada regionu soudržnosti),
  • poskytovatel zdravotních služeb, jehož zdravotní služby jsou aspoň částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění na základě smlouvy se zdravotní pojišťovnou, pokud má podle zvláštního právního předpisu nárok na kompenzaci zohledňující náklady a výpadky v poskytování hrazených služeb vzniklé v důsledku epidemie onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS-COV-2 v roce 2020,
  • zaměstnavatel, který nebyl ke dni 1. června 2020 daňovým rezidentem
    1. České republiky, nebo
    2. jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a nedosáhl většiny svých příjmů za poslední skončené zdaňovací období daně z příjmů ze zdrojů na území České republiky.

Maximálně půjde odpustit zhruba 12 700 korun

Zákon dále obsahuje limit, do kterého se bude pojistné odpouštět. Odpustit totiž půjde jen pojistné z mezd, které činí maximálně 1,5násobek průměrné mzdy, tedy za loňský rok zhruba z 51 700 korun hrubého. Maximální odpuštěný odvod by tak odpovídal asi 12 700 korun. I pojistné za zaměstnance s vyšší mzdou půjde odpustit, ale jen částečně, právě do úrovně 1,5násobku průměrné mzdy. Zbylé pojistné nad cca 12 700 korun bude zaměstnavatel muset uhradit.

Zároveň bude platit, že nelze odpustit pojistné za zaměstnance, kterého zaměstnavatel propustil na základě § 52 písm. a) až c) zákoníku práce. Jde o tyto důvody propuštění

  • ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,

O odpuštění záloh netřeba žádat

Prominutí pojistného, které je povinen platit zaměstnavatel jako poplatník, bude realizováno prostřednictvím snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele. Podle konkrétní situace může být vyměřovací základ zaměstnavatele snížen na nulu, pokud bude zaměstnávat jen zaměstnance v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr neskončil před koncem měsíce a nejsou ve výpovědi z důvodů uvedených výše. Zaměstnavatel by odváděl pojistné v případě, že by v kalendářním měsíci zaměstnával například zaměstnance činné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud budou účastni nemocenského pojištění, nebo zaměstnance v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr netrval k poslednímu dni kalendářního měsíce nebo jimž byla dána výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce; v tomto případě by zaměstnavatel sice platil pojistné, avšak z vyměřovacího základu, který byl snížen o vyměřovací základy zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr trval v posledním dni kalendářního měsíce, tedy pojistné by bylo nízké, upřesňuje se v důvodové zprávě k zákonu.

EBF20-tip-témata1

O odpuštění odvodů nebudou zaměstnavatelé muset žádat. Měli by jen oznámit okresní sociální správě snížení odváděné částky v měsíčním výkazu. Zaměstnavatel bude uvádět jednak vyměřovací základ stanovený obecným postupem, tj. bez přihlédnutí k navrhované úpravě (bude se jednat o úhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců účastných nemocenského pojištění), jednak vyměřovací základ stanovený podle nového zákona, tj. snížený o vyměřovací základy těch zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr trval v posledním dni kalendářního měsíce.

8denní lhůta na přihlášení zaměstnanců se vrací

Zákon v neposlední řadě také obnovil osmidenní lhůtu, ve které mají zaměstnavatelé posílat sociální správě oznámení o nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání. Když byl před několika týdny schvalován návrh zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení placeného zaměstnavatelem, během legislativního procesu se do něj dostal pozměňovací návrh, který výrazně komplikoval zaměstnavatelům přijímání nových zaměstnanců. Návrh sice oficiálně předložila komunistická poslankyně Hana Aulická Jírovcová, připravilo jej však ministerstvo práce a sociálních věcí. Dle návrhu se měla stávající lhůta 8 kalendářních dnů na odeslání přihlášky a odhlášky na Českou správu sociálního zabezpečení zkrátit na jediný pracovní den.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).