Hlavní navigace

Podpásovka pro podnikatele, lhůta na vratky DPH se má prodloužit na 45 dní

Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed
Daniel Morávek

Novelu daňového řádu sice ministerstvo financí prezentuje jako vstřícnou vůči podnikatelům, ta ale ve skutečnosti obsahuje i několik vysloveně negativních změn.

Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Ministerstvo například navrhuje prodloužit lhůtu pro vrácení nadměrného odpočtu z 30 dní na 45 nebo chce zrušit liberační lhůtu u pozdního podání přiznání.

Novela má umožnit projekt MOJE daně

Novela daňového řádu, kterou před dvěma týdny poslalo do připomínkového řízení ministerstvo financí, má mimo jiné legislativně ukotvit online finanční úřad (projekt MOJE daně). Podle ministerstva přináší novela „rozsáhlou modernizaci, zjednodušení a elektronizaci daní, umožní částečné vracení nadměrných odpočtů DPH v podobě záloh, zjednoduší kontrolní postupy, sníží daňové pokuty a úroky a podpoří elektronickou komunikaci s finančním úřadem“. Nově by daňový systém například nabízel poplatníkům možnost předvyplnění daňového přiznání údaji, jimiž finanční úřad disponuje z dřívějších daňových řízení.

Cílem novely je podle ministerstva také motivovat poplatníky k tomu, aby možnost elektronické komunikace s finančním úřadem využívali co nejvíce. Těm, kteří podají daňové přiznání elektronicky, bude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o 1 měsíc a také získají benefit v podobě dřívějšího vrácení přeplatku na dani, podotkl Michal Žurovec, mluvčí ministerstva financí.

Součástí novely je zrušení povinnosti využívat elektronické formuláře pro poplatníky, kteří si dobrovolně zřídili datovou schránku. Daňové poplatníky považujeme za klienty, a proto se je snažíme motivovat prostřednictvím benefitů namísto sankcí. Kromě atraktivního uživatelského rozhraní tak používáním on-line finančního úřadu získají i další výhody, jako je více času a méně čekání na daňové přeplatky, komentovala ministryně financí Alena Schillerová.

Návrh na prodloužení lhůty při elektronickém podání přitom předložili už na konci loňského roku Piráti, vládní koalice jej však odmítla. Ministryně financí Alena Schillerová byla tehdy toho názoru, že by šlo o velký zásah do systému, který by měl dopad například na placení daní nebo jejich vymáhání.

Navzdory některým reálným pozitivům a všem superlativům, které ministerstvo při prezentaci novely používá, však návrh obsahuje i několik rozporuplných změn a několik vyslovených podpásovek pro podnikatele.

Nesporná část odpočtu se bude vracet jako záloha

Mezi pozitivní změny patří například zavedení záloh na daňový odpočet. Záloha na daňový odpočet má představovat mechanismus, který může nastoupit v případě, kdy na základě výstupů z vyhledávací činnosti správce daně usoudí, že nárokovaný daňový odpočet je zapotřebí před jeho stanovením (vyměřením nebo doměřením) podrobit kontrolní činnosti. Institut zálohy na daňový odpočet bude využit tam, kde je s ohledem na výstupy z vyhledávací činnosti nebo s ohledem na dosavadní průběh kontrolního postupu zřejmé, že potřeba prověřit legitimitu nárokované částky se týká pouze její části.

Záloha bude vyplacena, jestliže část odpočtu správce daně nehodlá prověřovat a zároveň dotčená částka přesáhne 10 000 Kč, a to do 15 dnů.

K tomuto kroku bylo ovšem ministerstvo donuceno Ústavním soudem, který na konci letošního února konstatoval, že finanční správa smí zadržovat pouze tu část odpočtu DPH, o kterou vede spor.

Čtěte více: Přelomový nález: Finanční správa smí zadržovat jen spornou část odpočtu DPH

Lhůta pro vratky se má zvýšit na 45 dnů

Návrh spolu se zavedením záloh ovšem přináší i prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu z 30 dní na 45. Ministerstvo návrh vysvětluje tím, že lhůta tak musí být dostatečně dlouhá na to, aby správce daně mohl provést kvalitně svou vyhledávací činnost a zároveň stihl realizovat výplatu vzniklého vratitelného přeplatku. Současně by měla tato lhůta garantovat dostatečný časový prostor pro aplikaci navrhovaného institutu zálohy na daňový odpočet. Stávající lhůta 30 dní, která je pomyslným kompromisem mezi oběma popsanými situacemi, však tento požadavek nesplňuje, a je proto žádoucí její materiální prodloužení na 45 dní. Jedině tak lze docílit lepší provázanosti vyhledávací činnosti a kontrolních postupů, tvrdí v důvodové zprávě ministerstvo.

Podle odborníků je však prodloužení lhůty jednoznačně negativní zprávou pro podnikatele. Zákon sice zavádí novou lhůtu 15 dní pro vrácení zálohy na odpočet v případech, že daň bude prověřena a bude doručen platební výměr. To ale není případ poctivých podnikatelů, kteří jednoduše chtějí vrátit odpočet u běžně pořízených plnění. Běžně tak bude podnikatel čekat na odpočet 45 dní místo 30. S ohledem na to, že nově správce daně může vedle postupu k odstranění pochybností rychle zahájit i kontrolu bez součinnosti daňového subjektu, nevidím důvod pro prodlužování lhůty pro vrácení odpočtu, kritizuje návrh daňový expert Michal Hanych, vlastník společnosti SimpleTax.

Podnikatelské svazy zase upozorňují, že firmy zpravidla pracují s napjatým cash-flow a prodloužení vratek ze 30 dnů na 45 jim bude způsobovat nemalé problémy. Podnikatelé také nemohou prodlužovat lhůty plateb státu z důvodu různých požadavků k doložení čehokoli nebo proto, že je u nich daňová kontrola. Nadále musí vykonávat svou práci bez přerušení a stejně tak musí v platných termínech platit veškeré závazky vůči státu. Stát nyní žádá od podnikatelů další úlevu právě tohoto charakteru a my se nedomníváme, že je to správné, uvedla serveru Podnikatel.cz Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Za účelem lepší kontrolovatelnosti daní byl navíc podle Břečkové zaveden institut nespolehlivého plátce, kontrolní hlášení atp. a podnikatelé to skousli, byť se jim zatím žádné kompenzace nedostalo. Tato nová úprava též nese cíl větší elektronizace, tedy nechť státní správa v tomto případě zvýší i díky elektronizaci svou produktivitu a nepřenáší důsledky za svůj výkon na podnikatele. Pro ně by to bylo nejen další zátěží, ale i podstatným zásahem do chodu firem, doplnila Břečková.

S přiznáním se už nepůjde beztrestně opozdit

Ministerstvo chce dále zrušit pravidlo, které podnikatelům umožňuje beztrestně podat přiznání s pětidenním zpožděním a také se bez rizika sankce opozdit o několik dnů s platbou daně. Podle ministerstva jsou totiž tyto úlevy nesystémové. Díky tomu by mělo dojít k odstranění nežádoucího jevu, kdy ze strany části daňových subjektů dochází k záměrnému a programovému porušování povinnosti podat daňové tvrzení v zákonem stanovené lhůtě, která je dopředu známá, s tím, že spoléhají na dočasnou absenci sankce, a tedy i dočasnou imperfektnost dané normy, píše se v důvodové zprávě.

Ptejte se odborníka v poradně Daně a účetnictví
Ing. Jan Molín Ph.D.
poradce pro daně

Zrušení liberační lhůty má aspoň částečně kompenzovat zvýšení minimální hranice pro vznik pokuty při pozdním podání z 200 Kč na 500 Kč.

Některé změny jsou rozporuplné

Rozporuplně pak odborníci vnímají snahu u elektronizaci. Pozitivně vnímají samotnou myšlenku projektu MOJE daně a to, že by mělo dojít k rozšíření systému daňové informační schránky (DIS), který má nově umožňovat i podání (nejen) přiznání, aniž by bylo potřeba vyplňovat stále znova identifikační údaje. Na druhou stranu je ale tlak na elektronizaci nevyvážený, jelikož míří především na podnikatele. Jestliže je těžištěm návrhu zákona mj. podpora elektronizace, pak by měla být vyvážená. Jinými slovy by se tlak měl týkat i institucionálního prostředí (nelze vyvíjet tlak jen na daňové subjekty) a měl by být méně represivní (tj. spíše motivovat zvýhodňováním namísto tvrdého sankcionování těch, kteří elektronizují ať již ze zákona nebo nad jeho rámec), domnívá se Pavla Břečková z AMSP ČR.

Změny v kontrole plnění daňových povinností jsou sice prezentovány jako zjednodušení, ale zároveň obsahují některé háčky. Nově má být možné zahájit kontrolu bez součinnosti daňového subjektu, což dosud nejde. Jestliže je nyní daňový subjekt nečinný, typicky nezbývá správci nic jiného, než vyměřit daň podle pomůcek. Zároveň se má zjednodušit ukončení daňové kontroly, která bude ukončena prostým oznámením a nebude se projednávat zpráva o daňové kontrole. Trochu se obávám zahajování kontrol jen z toho důvodu, aby si správce daně prodloužil lhůtu pro stanovení daně, dodal serveru Podnikatel.cz daňový odborník Michal Hanych.

PR Summit tip Nulickova

V sankcích se má rozšířit počet případů, kdy bude možné udělit pořádkovou pokutu. Například dosud, když byl daňový subjekt v kontrole pasivní, bylo ultimátní sankcí vyměření daně podle pomůcek. Nově by nespolupracující subjekt mohl dostat pořádkovou pokutu až do výše 500 000 Kč, a to i opakovaně.

Jednoznačné není ani hodnocení změn u úroků, ačkoli jde o zlepšení vůči současnému stavu. Úrok z prodlení se zaplacením daně se má snížit na úroveň úroku z prodlení podle občanského zákoníku, tj. repo sazba + 8 procentních bodů (nově by činil 9,75). V situacích, kdy má být naopak úrok vyplácen finančním úřadem poplatníkovi jako kompenzace za dlouhotrvající zadržení nadměrného odpočtu, dojde ke zvýšení na repo sazbu + 4 procentní body (nyní by činil cca 5,75 %). To je podle mého názoru stále v rozporu s judikaturou SDEU. Úrok má být v situacích, kdy já dlužím státu, nebo stát mně, stejný, uzavřel Michal Hanych.