Hlavní navigace

Pojišťovny radí: „Pokud chcete být v klidu, pojistěte se.“ Víme, jak na to

11. 3. 2021
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Pojištění pro podnikatele by mělo být nezbytností. Jak se zorientovat v nabídce a na co nezapomenout při jeho sjednávání?

Zájemce o pojištění by měl být v prvé řadě rozhodnutý, že pojištění skutečně chce uzavřít. A rozhodovaní není zase tak složité, protože v současné době se pojištění již stává nezbytností a většina podnikatelů na to myslí a sjednává si jej hned po založení firmy. A ti co jej nemají? Ti se podle Radka Starosty, ředitele Úseku pojištění majetku a odpovědnosti v pojišťovně Kooperativa, o něj začnou zajímat až po škodě, která pro ně může být fatální.

Co si na začátku ujasnit?

Při sjednání pojištění by si klienti měli vybrat silného a důvěryhodného partnera, na kterého se budou moci spolehnout v případě likvidace pojistné události. Podnikatel musí vycházet ze svých zkušeností a znalostí v oboru, zvážit všechna rizika, která jeho podnikání přináší, a v případě majetku, který je klíčový pro jeho hlavní činnost, se soustředit především na co nejširší krytí rizik, popisuje Renata Čapková, tisková mluvčí z České podnikatelské pojišťovny s tím, že se zmapováním konkrétních rizik může podnikateli pomoct také profesionální riskmanagement pojišťovny nebo pojišťovací makléř. Petr Milata, tiskový mluvčí ČSOB Pojišťovny, doporučuje si od
pojišťovacího zprostředkovatele nechat písemně potvrdit (ideálně do zápisu z jednání), že poptávaná rizika, která pojišťovna opravdu bude krýt. Není nic horšího než rozčarování při likvidaci, kdy si klient myslel, že na něco pojištěný je a přitom nebyl, doplňuje.

Vždy jde hlavně o zaměření firmy, objem činností a s tím spojených rizik. Současně si podnikatel musí ujasnit, jaké má rezervní možnosti pro případ nepříznivých událostí, a podle toho volit hladinu krytí. Je třeba mít na paměti, že „malé podnikání“ se automaticky nerovná „malá rizika“. Jde o zabezpečení nejen sebe a svého majetku, ale také zaměstnanců, blízkých, přerušení provozu apod., podotýká Eva Svobodová, tisková mluvčí společnosti UNIQA. Radek Starosta upozorňuje, že pokud podnikáte v oblasti často ohrožované povodněmi, je mylné se domnívat, že povodně se vám „nějak“ vyhnou, stejně tak nemít pojištěnou dřevěnou horskou chatu v nedostupném terénu na požár či vichřici, je hazard.

Podle Romana Jandíka, vedoucího odboru distribuce a marketingu z MAXIMA pojišťovny, je nutné zvážit, jakými riziky může být ohroženo podnikání nejen po stránce majetkové ztráty v podobě budov, movitých věcí či zásob, ale vzít do úvahy i eventuální následky takových ztrát na chod podniku či firmy ve smyslu možnosti vůbec v nastalé situaci pokračovat v jejím provozu. Velmi podstatnou skupinou rizik jsou rizika škod třetím stranám a tedy odpovídající pojištění odpovědnosti, jak provozní, tak za vady výrobku a vady práce po předání, v případě vybraných profesí i profesní odpovědnosti, dodává.

Kde se chybuje?

Chybuje se především ve stanovení pojistné částky pojišťovaných věcí, a to zejména u nemovitostí, budov. Pojistná částka, která vychází z hodnoty nemovitosti, představuje v pojistné smlouvě dohodnuté nejvyšší plnění z případné pojistné události, respektive z několika pojistných událostí za určité časové období. Pojistnou částku si na svou odpovědnost stanovuje pojistník, tedy ten, kdo pojištění uzavírá, a tady může nastat problém – klient zkrátka neví a vystavuje se především tzv. podpojištění. Například Kooperativa má pro tento případ řešení, kdy obchodní zástupce orientačním výpočtem nebo z historických pořizovacích cen, případně podle znaleckého posudku, ověří pojistnou hodnotu domu stanovenou klientem nebo doporučí výši pojistné částky v případě, že si ji klient sám nedovede stanovit. A ještě, nesmí se zapomenout, že pokud pojištěný není plátce DPH, potom nemá nárok na odpočet DPH. Pojistnou částku je nutno tedy navýšit o zákonem stanovenou daň z přidané hodnoty, upozorňuje Radek Starosta.

V této souvislosti je také důležité správně stanovit a aktualizovat pojistnou hodnotu pojištěných nemovitostí. Pokud si klient není jistý výší pojistné hodnoty, doporučení jejího nastavení by mělo být součástí servisu poskytnutého pojišťovacím zprostředkovatelem.

Partner seriálu

Nové pojištění malých a středních podnikatelů TREND od Kooperativy je srozumitelný a flexibilní produkt, který podnikatelům přináší komplexní pojistné řešení. V soutěži Zlatá koruna se stal produktem desetiletí a chrání firmy i před nebezpečími jako je zkáza zásob, pojištění nedokončené stavební výroby, či připojištění pro vodné stočné. Přibylo i připojištění asistenčních služeb.

Pojišťovací zprostředkovatel by měl nejlépe jednou ročně s klientem projít a aktualizovat pojistné částky, a to speciálně u staveb, ale i technologických zařízení. V minulých letech se ceny stavebních prací i materiálů výrazně navýšily a tím i reprodukční ceny staveb, popisuje Petr Milata.

Na co se zapomíná?

V podnikání se může stát, že uděláte nějakou chybu a způsobíte tím škodu někomu jinému. Podle Renaty Čapkové tak mnoho podnikatelů stále podceňuje pojištění odpovědnosti, a především výši sjednávaných limitů. Oni i těm nejmenším firmám doporučují limit minimálně ve výši 20 milionů, v závislosti na vykonávané činnosti.

Nástroje v marketingu

Další podceňovanou oblastí je pojištění přerušení provozu. V případě větší škody na majetku má klient často znemožněn výkon své podnikatelské činnosti po dobu mnoha měsíců i déle. Např. demolice shořelé nemovitosti, vyšetřování požáru, následné projekční práce, vyřizování všech potřebných povolení pro výstavbu nové provozovny a pořizování zařízení a technologie zaberou běžně i dobu dvou let. Po tuto dobu má podnikatel omezené nebo žádné příjmy, vysvětluje dále.

Petr Milata říká, že klient by si měl uvědomit, v jakém oboru podniká a jaké škody může způsobit třetím osobám. Pokud podniká v rizikovějších nebo náročnějších oborech lidské činnosti, může být pro jeho podnikání právě pojištění nutnou podmínkou podnikání, tzv. povinná pojištění. Jako například povinné pojištění poskytovatelů zdravotních služeb, autorizovaných inženýrů a techniků, architektů, daňových poradců, subjektů provozujících drážní dopravu atd. Takových povinných pojištění je velké množství a subjekt, který danou činnost provozuje, by pojištění samozřejmě neměl opomenout, aby se nedostal do rozporu se zákonem, dodává. Například výrobní firma by se neměla obejít bez strojního pojištění, výstavní galerie vedle běžného majetku bude mít pravděpodobně požadavek na pojištění uměleckých děl, starožitností, doplňuje Radek Starosta.

Podle Romana Jandíka je zcela opomíjenou oblastí pojištění kybernetických rizik, které obsahuje jak ochranu podnikatele před škodami, které může utrpět jeho vlastní HW či SW a s tím související přerušení provozu firmy, tak pojištění odpovědnosti za škody, které utrpí třetí strana např. v důsledku šíření viru nebo DOS útoku z počítače či sítě pojištěného nebo v důsledku úniku dat, která pojištěný shromažďuje a spravuje (GDPR). Podle Radka Starosty se předpokládá, že význam pojištění kybernetických rizik bude v budoucnu srovnatelný například s pojištěním motorových vozidel. Každý lékař, advokát, orgány státní správy, ale i běžný autoservis, restaurace používá pro svůj chod nějaký software. A téměř každý občan denně poskytuje své osobní údaje např. prostřednictvím platební nebo zdravotní karty, popisuje.

Co vše zvolit?

Pojištění pro podnikatele má mnohdy několik variant. Důvodem je, aby si každý podnikatel mohl zvolit tu, která mu nejvíce vyhovuje. Eva Svobodová radí, že právě tato spousta variant může pomoci uvědomit si i rizika, na která běžně v každodenním provozu podnikatel ani nepomyslí. Takže se vyplatí projít nabídku krok za krokem a odpovědně přemýšlet. Vždy je potřeba pojistit hlavně fatální události, které jsou pro další podnikání kritické. A k tomu fakultativně ta nebezpečí, jež reálně hrozí, ale podnikatel by je třeba částečně unesl i sám z rezerv. A podle toho volit i pojistné částky čili limity pojistného plnění, doporučuje.

Skladba pojištění by tedy měla vycházet z činností, které podnikatel provozuje. Podle Radka Starosty je základem pojištění majetku, především na živelní rizika, jako je požár, povodeň nebo záplava, vichřice, krupobití, vodovodní škody. A to, co by nemělo chybět v pojistném programu správně zabezpečené firmy, je odpovědnost za újmu v souvislosti s podnikáním, včetně újmy způsobené vadou výrobku a vadou práce po předání. Petr Milata uvádí ještě pojištění vozidel s tím, že další typy pojištění jsou odvislé podle specifické činnosti klienta. Některé pojišťovny jako například Česká podnikatelská pojišťovna nabízí podnikatelům pojištění ve formě balíčků. Ty jsou sestaveny z několika druhů pojištění tak, aby kryly co nejvíce případných rizik podle typu podnikatelské činnosti. Pro živnostníky a nejmenší podnikatele mají produkt Simplex, středním a malým podnikatelům nabízí produkt Komplex a jsou schopni připravit také individuální krytí zcela na míru.

Proč na pojištění nešetřit?

Podnikatelé se snaží často ušetřit na pojistném, a tudíž, jak vyjmenovává Eva Svobodová, nevhodně nepojistí některá rizika, případně zvolí jen nízké limity krytí nebo si vyberou příliš vysokou spoluúčast. Pokud se klient dostane do kontaktu s pojišťovnou v rámci řešení škody, jedná se o krajní situace, podobně  jako když člověk potřebuje lékaře. V tuto chvíli potřebujete kvalitní, rychlou, velmi profesionální a lidsky vstřícnou pomoc, to je důvod, proč by cena neměla být hlavním kritériem. Vždy je důležitý rozsah pojištění uvedený v pojistných podmínkách a v pojistné smlouvě a také výluky, tj. to, co z pojištění uhrazeno nebude, popisuje Petr Milata.

V případě větší pojistné události bude mít podnikatel vždy starosti navíc a nikdy to pro něj nebude jednoduché. Dobré pojištění zajistí, aby se k těmto praktickým starostem nepřidal ještě problém finanční. Vyrovnává finančně stav podnikání po pojistné události do stavu, ve kterém byl před touto událostí. Majetek i přerušení provozu tedy musí být pojištěny na dostatečné (správně stanovené) pojistné částky. Pak má podnikatel jistotu, že nepřijde o svůj majetek, nebude muset propouštět své zaměstnance a vrátí se co nejrychleji k plnému objemu své činnosti jako před vzniklou škodou. Na pojištění by se nemělo nikdy šetřit na straně rozsahu pojištění, výši pojistných částek či zvolených limitů plnění. Když už chce klient optimalizovat cenu pojištění, měl by uvažovat o volbě vyšších spoluúčastí na pojistném plnění. S malými škodami si totiž podnikatel lehce poradí v rámci svého běžného hospodaření, doplňuje Renata Čapková.

Pojištění by tedy mělo krýt případné škody na majetku, který podnikatel vlastní nebo má například v pronájmu, a odpovědnost za újmu způsobenou jinému v souvislosti s podnikáním, a to na majetku, zdraví či životě. To znamená, že by mělo vyjít z podnikatelské činnosti a rozsahu majetku, měly by být správně stanoveny pojistné částky, limity plnění, shrnuje Radek Starosta. S tím může pomoci analýza rizik, která jak identifikuje rizika, tak určuje jejich pravděpodobnost a míru ohrožení v případě škody. Podle těchto kritérií je pak možno zvolit, která rizika (pojistná nebezpečí) je odpovědné si pojistit a na jaké limity pojistného plnění. Analýza také pomůže podnikateli uvědomit si, že pokud je míra ohrožení z daného pojistného nebezpečí v řádech desítek milionů, nevyplatí se ušetřit několik stokorun za vyloučení takového pojistného nebezpečí z pojištění, dodává závěrem Roman Jandík.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).