Pokuta 15 000 Kč za Tic Tac nebo výzvy novomanželům. Absurdní kauzy první EET

Během první EET padly pokuty za 226 milionů korun

Poslanecká sněmovna tento týden opětovně odhlasovala zavedení EET. Od roku 2027 tak budou muset podnikatelé opět evidovat tržby, přičemž podle odhadů ministerstva by se tato staronová povinnost měla dotknout přibližně 600 tisíc podnikatelů. Kdo nebude tržby dle zákona evidovat a nebude plnit další požadavky, bude mu hrozit sankce.

Pokud podnikatel u EET 2.0 nepošle datovou zprávu o tržbě či závažným způsobem úmyslně ztíží nebo zmaří evidenci tržeb, bude moct dostat pokutu rovněž až do výše 500 000 Kč. Nově ale nebude již možné uzavřít provozovnu či pozastavit výkon činnosti, což mohly úřady učinit u EET 1.0. Za tři a čtvrt roku fungování první EET dostali podnikatelé 24 tisíc pokut v celkové hodnotě 226 milionů korun. Úřady dále kvůli porušení zákona o evidenci tržeb zavřely 32 provozoven a v jednom případě dokonce pozastavily výkon činnosti.

Za krabičku Tic Taců 15 000 Kč pokuta

Některé postupy a pokuty od úřadů ale během první EET vzbudily mediální pozornost. Možná si vzpomenete na kauzu Tic Taců. Finanční správa udělila v roce 2018 podnikateli pokutu 15 000 Kč (a 1 tisíc Kč navíc jako náklady řízení) za to, že 71letá důchodkyně, kterou zaměstnával jako brigádnici, nezaevidovala nákup krabičky TicTac v hodnotě 15 Kč a nevydala účtenku. Z rozhodnutí o udělení pokuty vyplývalo, že podnikatel podal proti pokutě odvolání, ve kterém žádal prominutí nebo snížení pokuty.

Celá situace dle něj vznikla tím, že brigádnice, 71letá důchodkyně, ve snaze vytisknout účtenku klikla na malém tabletu na špatné místo, čímž celou aplikaci zavřela a v nastalém stresu začala zmatkovat a otevírat další aplikace a nedokázala se vrátit do správného modelu elektronické pokladny. 

Berňák ale odmítl sankci snížit. Jak ale upozornili odborníci, rozhodnutí pokutě finanční úřad „odflákl“ a neuvedl v něm část věcí, které požadovala interní metodika finanční správy.  Z odůvodnění jen vyplývalo, že u poplatníka proběhly dvě kontroly, kdy podnikatel nevydal účtenku a tržbu nezaevidoval. Vysvětlením podnikatele, upozorněním na likvidační výši pokuty a dalšími okolnostmi se úřad vůbec nezabýval.

Odborníci přitom upozorňovali, že v případě správního trestání nese důkazní břemeno správce daně. To mimo jiné znamená, že v odůvodnění rozhodnutí o pokutě musí být seznatelným a přezkoumatelným způsobem uvedena správní úvaha správce daně o výši pokuty, a to včetně uvedení rozhodných skutkových okolností. 

Přečtěte si také:

Kauza Tic Taců ukázala, že úřady u EET kašlou dokonce i na vlastní metodiku

Pokuta 6500 Kč za koláček nebyla nepřiměřená, řekl soud

Nepoměr mezi výší pokuty a nezaevidovanou tržbou se řešil i u kontroly obchodu v Krnově.  Kontroloři při nákupu koláče za 10 Kč nedostali účtenku a tato tržba též nebyla zaevidována v pokladním zařízení. Finanční úřad zahájil řízení o přestupku a následně udělil pokutu 10 000 Kč a dále povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 1000 Kč. Proti pokutě se podnikatel odvolal, přičemž finanční úřad následně snížil sankci z 10 000 Kč na 6500 Kč.

Podnikatel se ale rozhodl nevzdat a podal žalobu k soudu. V ní kromě jiného namítal, že výše sankce byla neadekvátní prohřešku a že se finanční úřad dostatečně nezabýval majetkovými poměry. Zároveň podnikatel požádal soud o uplatnění jeho moderačního práva ve vztahu k uložené pokutě. Krajský soud v Ostravě sice žalobu zamítl a ve většině argumentace dal za pravdu finanční správě, zároveň však potvrdil, že byly splněny podmínky pro uplatnění moderačního práva a snížil pokutu na 1000 Kč.

Finanční správa však proti rozsudku podala kasační stížnost, ve které nakonec uspěla, a Nejvyšší správní soud (NSS) rozsudek krajského soudu zrušil. Podle NSS lze totiž moderační právo využít jen v případě, jedná-li se o pokutu zjevně nepřiměřenou (a nikoli jen nepřiměřenou). V daném případě se pokuta pohybovala u dolní hranice zákonné sazby (1,3 % z maximální výše) a polehčující skutečnosti akcentované krajským soudem neshledal NSS natolik zásadními, aby šla pokuta označit za zjevně nepřiměřenou.

Přečtěte si také:

Pokuta 6500 Kč za nezaevidování 10 Kč v EET nebyla zjevně nepřiměřená, řekl soud

Výzvy novomanželům byly nezákonné

Další kauzou, po níž dokonce skončil tehdejší šéf finanční správy, byly výzvy zaslané novomanželům. Server Podnikatel.cz upozornil na nezákonný postup olomouckého finančního úřadu, který na konci července roku 2018 poslal desítkám novomanželů na Přerovsku výzvu, aby mu poskytli informace a doložili listiny, které se týkaly jejich svatební hostiny. Úřad například žádal informace o počtu svatebních hostů na svatební hostině či informace, jakým způsobem probíhalo vyúčtování svatební hostiny.

Tyto vyžadované údaje měli manželé poslat do 15 dnů. Finanční úřad dále v odůvodnění uvedl, že má na tyto informace právo dle § 57 odst. 1 daňového řádu písm. d), dle kterého mají osoby, které získávají jiné údaje nezbytné pro správu daní, povinnost na vyžádání správce údaje poskytnout. Z odůvodnění výzvy bylo zřejmé, že finanční úřad měl pochybnosti o tom, zda byla tržba za svatební hostinu řádně zdaněna a nahlášena v rámci EET.

Server Podnikatel.cz následně zjistil, že finanční správa zvolila metodu kobercového náletu a výzvu o poskytnutí údajů o svatební hostině poslala i novomanželům, kteří svatební hostinu měli doma a žádnou svatební hostinu si tak neobjednávali a ani neplatili.

Ačkoli finanční správa tvrdila, že byl její postup v pořádku, odborníci upozorňovali, že výzva neměla oporu v zákoně. Podle nich totiž novomanželé nebyli osoby, které by během svatební hostiny „získávaly jiné údaje nezbytné pro správu daní“. Postup berňáku hájila také ministryně financí Alena Schillerová, která opakovaně uváděla, že byl zákonný. Podle Aleny Schillerové to měla dokládat právní analýza Generálního finančního ředitelství.

Navzdory tehdejším tvrzením šéfa finanční správy i ministryně financí jak ostravský krajský soud, respektive jeho olomoucká pobočka, tak Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil, že pravdu měli daňoví odborníci a že šlo opravdu o exces finanční správy. Přestože však soudy konstatovaly, že finanční správa nepostupovala v souladu se zákonem, pokutu pro podnikatele potvrdily, jelikož důkazy o porušení povinností EET byly (až) následně získány procesně správným důkazem, tedy výslechem svědků. 

Přečtěte si také:

Přešlap Schillerové: Výzvy novomanželům kvůli EET byly nezákonné, potvrdil soud

Jak má vypadat systém kontrol u EET 2.0?

Výše zmíněné kauzy by se ale tentokrát neměly opakovat. Koncepce kontrol by totiž u EET 2.0 měla vypadat odlišně a neměla by stát na náhodných kontrolách. I u EET 2.0 budou moct sice úřady uskutečňovat kontrolní nákupy, hlavní kontrola by měla ale probíhat díky pokročilé datové analytice formou analytického porovnávání se subjekty podnikajícími za obdobných podmínek, ve stejném oboru, oblasti atd. 

Kontrola na místě pak proběhne až tehdy, když na základě analytické činnosti finanční správa zjistí významné anomálie. Kontrola pak bude sloužit především k prověření, zda okolnosti či způsob vykonávané činnosti zjištěné odchylky vysvětlí či nikoliv. V případě potřeby bude možné díky online formě evidence tržeb provést i kontrolní nákup (neměl by tedy být standardem, ale pokud bude důvodný, bude tato možnost kontrolními pracovníky „v terénu“ využita), uzavřel pro server Podnikatel.cz Michal Žurovec, mluvčí ministerstva financí.