Hlavní navigace

Polovina firem odmítá přijímat odsouzené, porušují tím zákon?

31. 1. 2013
Doba čtení: 1 minuta

Sdílet

 Autor: 258398
Takřka polovina firem nepřijímá lidi, kteří nemají čistý rejstřík trestů. Podle odborníků tím však mohou porušovat legislativu.

Skoro polovina (48 %) firem odmítá přijmout dříve odsouzené lidi. Pětina společností pak v případě náboru bývalých vězňů bere v potaz, o jaký se jednalo trestný čini. 9 % firem vyžaduje trestní bezúhonnost v závislosti na obsazované pozici. 8 % podniků ovlivňuje obsah trestního rejstříku u přijímané osoby jen výjimečně a zbylých 15 % firem trestní bezúhonnost uchazečů o práci vůbec neřeší. Vyplynulo to ze šetření mezi firmami, které provedla společnost LMC, jež provozuje servery Jobs.cz a Práce.cz.

Výsledky šetření potvrdil i průzkum mezi návštěvníky portálu Jobs.cz. Skoro čtyři pětiny (79 %) uchazečů o práci běžně předkládají výpis z rejstříku trestů a pouze 20 % Čechů se nikdy s požadavkem na předložení výpisu nesetkala. Situace bývalých vězňů při získávání nové práce je velmi obtížná. Je pochopitelné, že v některých profesích mají lidé s trestním záznamem zcela zavřené dveře, překvapivě vysoký je však podíl zaměstnavatelů, kteří odsouzené odmítají bez ohledu na typ pozice, závažnost spáchaného trestného činu, případně míru provinění, komentuje výsledky Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC.

Čtěte také: 5 diskriminačních požadavků, kterým se v pracovních inzerátech vyhněte

skoleni_15_4

Podle Dombrovského chybí v Česku pokročilejší programy pro začleňování lidí, kteří prošli vězením, do běžného pracovního procesu. Zejména v západní Evropě se firmy v tomto procesu angažují mnohem více, vysvětluje Dombrovský.

Požavek na bezúhonnost a předložení výpisu z rejstříku trestů při pohovoru navíc nemusí být vždy zcela v souladu s českými právními normami. Jak upozorňuje Dombrovský, při striktním výkladu Listiny základních práv a svobod lze požadovat výpis jen v případech, kde je to některým ze zákonů přímo nařízeno. Jedná se třeba o pozice učitelů nebo u některých pozic ve státní službě. V řadě jiných případů se zaměstnavatelé při takovém jednání dostávají na hranu zákonného jednání, zvláště pokud je požadavek trestní bezúhonnosti vzhledem k typu činnosti na obsazované pozici neodůvodnitelný, případně zcela nepřiměřený – například u manuální práce, uzavírá Dombrovský.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).