K novele spojené s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatelů (JMHZ) předložili poslanci už 33 pozměňovacích návrhů. Vesměs však jde o návrhy, které s původním záměrem novely nijak nesouvisí. Řada z nich je navíc šitá horkou jehlou, takže v případě jejich schválení nelze vyloučit podobný průšvih, jako tu loni vláda předvedla u dohod o provedení práci. Těch průšvihů ale mohou být desítky.
Co se dozvíte v článku
Vláda ignoruje slib z programového prohlášení
Ačkoli se vláda v programovém prohlášení zavázala, že zvýší kvalitu legislativního procesu a že změny budou předkládány standardní legislativní cestou, opak je pravdou. Příkladem je kompenzační balíček, který byl v podstatě celý načten formou poslaneckého pozměňovacího návrhu a způsobil závažné výkladové problémy a nejasnosti například u zaměstnaneckých benefitů nebo v oblasti dohod o provedení práce (DPP). Opakovaně jsme upozorňovali, že zvolené řešení pro DPP je v praxi neproveditelné a nespravovatelné, což vedlo k tomu, že byl systém de facto vrácen do původního stavu,
připomněl Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR (KDP ČR) a vedoucí Sekce daně z příjmů právnických osob.
Poslanci rozjeli přílepkové šílenství
Brzy však možná přijdou další podobné pohromy. Třetí čtení ve Sněmovně totiž čeká zákon o JMHZ a také doprovodná novela k JMHZ. Půjde o jedny z posledních významných změn, které poslanci v tomto volebním období schválí. A právě tato skutečnost odstartovala až nebývalou poslaneckou přílepkovou aktivitu. K doprovodné novele k JMHZ se sešlo několik desítek pozměňovacích návrhů, které vesměs se schvalovanou normou nijak nesouvisí.
Přílepků se sešla celá řada
Lidovečtí poslanci Marie Jílková a Vít Kaňkovský například navrhují změnit integrační fond u integračního sociálního podniku na fond reinvestice zisku, do něhož budou vkládány prostředky z dosaženého zisku a bude z něj možné čerpat prostředky na zákonem předvídanou činnost. Těžko říct, jak fond reinvestic zisku u integračních sociálních podniků souvisí s JMHZ.
Další lidovec, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, je podepsán pod pozměňovacím návrhem, který zavádí slevy na sociálním pojištění pro brigádníky v ovocnářství a při pěstování zeleniny. Pokud tito brigádníci nebudou pro ovocnáře vyplňovat JMHZ, souvislost s hlášením najdete jen stěží.
Pozměňovací návrh poslanců z KDU-ČSL, TOP 09 a STAN Michaela Kohajdy, Mariana Jurečky, Jiřího Navrátila, Silvie Doušové, Tomáše Müllera a Michala Zuny se zase týká zaměstnaneckých opcí. Zaměstnanecké opce ale nechtějí měnit jen koaliční poslanci. Vlastní návrh připravili také Alena Schillerová a Karel Havlíček z hnutí ANO. Pokud bude nějaký z návrhů úpravy zaměstnaneckých opcí schválen, půjde již o několikátou změnu za poslední dobu. Navrhuje se nesystémové a nekoncepční zdanění příjmů ze zaměstnaneckých opčních plánů, což by představovalo již třetí režim zavedený během jednoho a půl roku, přičemž jsme se ještě nestihli vzpamatovat z předchozích změn,
podotkla k tomu Lenka Nováková, vedoucí Sekce daně z příjmů fyzických osob KDP ČR.
Stranou nezůstali ani Piráti, který spolu se zavedením JMHZ chtějí zvýšit základní slevu na poplatníka, a to na 75 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy přepočtené na plně zaměstnané v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok zveřejněné Českým statistickým úřadem a zaokrouhlené na celé koruny dolů. Ačkoli valorizace základní slevy na dani dává smysl, se zavedením JMHZ opravdu nijak nesouvisí.
Návrhy ignorují připomínky expertů
Proti přílepkovému šílenství brojí daňoví experti, kteří varují, že tento způsob projednávání významných změn těsně před volbami vyvolává vážné obavy nejen z hlediska legislativní čistoty, ale také kvůli zásadním dopadům na praxi. Aby toho navíc nebylo málo, tak v některých případech jde o návrhy, které daňoví experti připomínkovali, ale jejich připomínky byly ignorovány.
Například v návrhu změn v oblasti daňové podpory výzkumu a vývoje z dílny ministrů Zbyňka Stanjury a Marka Ženíška zůstaly problematické pasáže, na které daňoví experti ministry upozorňovali. Jsme přesvědčeni, že daňová legislativa by měla být tvořena standardním, transparentním procesem, založeným na odborné debatě. Nerespektováním připomínek odborné veřejnosti vznikají právně nejasná a těžko aplikovatelná pravidla, které dopadají na všechny – občany, firmy i stát,
komentoval Jiří Nesrovnal.
Zda ale budou daňoví odborníci vyslyšeni, je krajně nejisté. Před volbami se totiž budou chtít politici blýsknout a nějaká pravidla legislativního procesu může vzít čert. Zvláště, když se s případnými negativními následky bude potýkat budoucí vláda a budoucí Poslanecká sněmovna.
Zase ty prokleté DPP
S pozměňovacími návrhy je to bohužel stále stejná písnička. Prokleté jsou v tomto ohledu hlavně DPP. Kromě již výše zmíněného problému, který způsobil konsolidační balíček, stačí připomenout aktuální problém, který způsobil u DPP pozměňovací návrh ministra Vlastimila Válka ohledně úpravy pravidel pro vstupní lékařské prohlídky u nerizikových profesí. Pro osoby ucházející se o práci, která je zařazena do kategorie první v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví, jsou nově vstupní lékařské prohlídky dobrovolné.
Válek však svým pozměňovacím návrhem omylem upravil i pravidla pro dohodáře. U nich se prohlídka obecně nevyžadovala. Jen pokud šlo o práci rizikovou nebo o práci, kdy byla prohlídka povinná na základě jiného právního předpisu, musel ji zaměstnavatel zajistit. Nově ale musí dohodáři vstupní lékařskou prohlídku absolvovat i v případě práce ve 2. kategorii rizikovosti podle zákona o ochraně veřejného zdraví. To řadě zaměstnavatelů zkomplikovalo a prodražilo najímání brigádníků. Ačkoli by se prohlídky u DPP měly u 2. kategorie prací opět změnit, minimálně měsíc budou muset podnikatelé u řady brigádníků prohlídky vyžadovat. Třešničkou na dortu je skutečnost, že by k tomu mělo dojít prostřednictvím pozměňovacího návrhu k JMHZ.
