Hlavní navigace

Poslední den na přihlášení k paušální dani OSVČ. Na co všechno si dát pozor?

11. 1. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Dneska končí lhůta pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu. OSVČ mají několik možností, jak mohou formulář podat.

Ti, kdo se k paušální dani přihlásí, budou měsíčně platit fixní částku 5469 korun bez ohledu na výši příjmů a nebudou muset po skončení zdaňovacího období podávat daňové přiznání a přehledy. Server Podnikatel.cz připravil last-minute rozcestník toho nejdůležitějšího, co se s paušální daní pojí.

Jak oznámení podat

OSVČ, které chtějí vstoupit do paušálního režimu a ještě tak neučinily, na to mají poslední den. Formulář oznámení o vstupu do paušálního režimu totiž musí podat do dnešní půlnoci.

Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze podat jen:

  • na tiskopisu vydaném ministerstvem financí,
  • na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem ministerstva financí, nebo
  • datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně učiněnou elektronicky způsoby podle daňového řádu.

V oznámení o vstupu do paušálního režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést své identifikační a kontaktní údaje, údaje o vstupu do paušálního režimu, údaje o důchodovém pojištění poplatníka a údaje o veřejném zdravotním pojištění poplatníka. Pokud bude OSVČ plnit podmínky pro paušální daň i v dalších letech, oznámení už znovu podávat nemusí.

Kromě verze formuláře v PDF mohou OSVČ využít i webovou aplikaci finanční správy.

Pozor na to, že formulář nelze poslat jen e-mailem bez elektronického podpisu jako u žádosti o kompenzační bonus. Oznámení je buď nutné podat osobně na podatelně či do sběrného boxu, poslat datovou schránkou, či s uznávaným elektronickým podpisem, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Kdo se rozhodne pro osobní podání, může využít prodloužených úředních hodin finančních úřadů, které dnes mají kvůli paušální dani otevřeno od 8:00–18:00.

Kdo může paušální daň využít a kdy budete muset podat přiznání a vše dodanit

Institut paušální daně je dobrovolný, nemohou jej však moct využít všechny OSVČ. Paušální daň mohou využít OSVČ, které mají příjmy do 1 milionu korun. Na paušál naopak mohou zapomenout plátci DPH (nárok nemají ani dobrovolní plátci DPH) i ti, kteří mají i registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby.

tip_podnikatel_skoleni_ucto_28.1.

Zároveň OSVČ nesmí být dlužníkem, vůči které bylo zahájeno insolvenční řízení. OSVČ nesmí být ani společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a nesmí vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. To znamená, že OSVČ, které zároveň pracují na dohody, mají nárok jen tehdy, pokud je dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 3500 Kč a dohoda o provedení práce do 10 tisíc Kč měsíčně.

Příjmy dle § 8, 9 či 10 zákona o daních z příjmů nijak vstupu do režimu paušální daně nebrání, protože za předcházející zdaňovací období se posuzují jen příjmy ze samostatné činnosti podle § 7, jejichž výše nesmí přesáhnout 1 mil. Kč. Pokud máte příjmy ze samostatné činnosti ve výši 600 tisíc Kč a k tomu příjmy z nájmu ve výši 300 tisíc Kč, můžete do režimu paušální daně vstoupit. Má to však jedno velké “ale”.

Kdo má příjmy ze samostatné činnosti a k tomu souběžné příjmy dle § 8, 9 či 10 (s výjimkou těch zdaněných srážkou), musí být tyto doplňkové příjmy v maximální výši 15 tisíc korun. Pokud to splňujete, přiznání řešit nemusíte a ani nic doplácet netřeba. U koho budou doplňkové příjmy vyšší, musí normálně podat přiznání a vše zdanit jako doposud. Neplatí ani, že by příjmy ze samostatné činnosti “zfoukla” paušální daň a podnikatel jen v přiznání dodanil ostatní příjmy. V přiznání musíte zdanit vše tak, jak daníte doposud, tedy všechny příjmy dohromady. Z výsledné částky se vám pak jen odečtou zaplacené paušální zálohy (tedy 100 Kč měsíčně).

Stejným způsobem musíte vyřešit i pojistné, tedy podat přehledy a započíst zálohy, přičemž pojistné se vypočte na základě skutečných příjmů. Pokud tedy máte příjmy ze samostatné činnosti ve výši 600 tisíc Kč a k tomu příjmy z nájmu ve výši 300 tisíc Kč, musíte podat přiznání a přehledy a zdanit normálně jak příjmy ze samostatné činnosti ve výši 600 tisíc, tak příjmy z nájmu ve výši 300 tisíc Kč. Samozřejmě za využití slev na dani, daňových zvýhodnění apod. a se započtením paušální zálohy.

Přechod do paušálního režimu je sice i v takovém případě možný, ale s ohledem na celkové odvody zaplatíte na konci stejně. Efekt to může mít u některých OSVČ teoreticky z hlediska cash-flow, kdy budou hradit měsíčně nižší částku než doposud (budou pak ale muset více doplatit).

Manuál pro začínající podnikatele jsme sepsali v článku.

Komu se paušální daň vyplatí

Paušální odvod se skládá z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. Pro letošek tak činí 5469 korun.

Jak před časem spočítal server Podnikatel.cz, paušální daň se výrazně vyplatí především OSVČ se 40% paušálem, které nevyužívají žádné slevy či zvýhodnění na dani a mají vysoké příjmy. Naopak OSVČ s 80% vždy na paušálním odvodu přímo prodělají (samozřejmě ale mohou ušetřit díky úspoře administrativních nákladů). U 60% paušálu pak záleží na výši příjmů a slevách a zvýhodněních, která poplatník uplatňuje. Záleží pak i na tom, zda může třeba daňové zvýhodnění místo OSVČ využít jeho/její manželka/manžel.

Na druhou stranu, zdaleka ne každá rodina OSVČ by o daňové zvýhodnění při paušálním odvodu přišla, jelikož by zvýhodnění mohl uplatňovat druhý z rodičů, který je například v pracovním poměru.

Každá OSVČ by si tak měla spočítat, zda se jí vstup do paušální daně vyplatí. Pro výpočet lze například využít kalkulačku ministerstva financí. Úspora ale samozřejmě nemusí být jen finanční a pro některé OSVČ může být důvodem pro paušální daň menší byrokracie.

Kam a kdy platit paušální daň

Paušální daň se platí na společný osobní daňový účet a je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Předčíslí společného osobního daňového účtu je 2866. Podle přechodného ustanovení platí jiná lhůta pro paušální zálohu na zálohové období leden 2021. Záloha na zálohové období leden 2021 je splatná do 22. února 2021 (20. únor 2021 připadá na sobotu).

Kdo přejde na paušální daň, neměl by zapomenout na doplacení všech záloh na pojistném za rok 2020. Kdy naposledy zaplatíte zálohy samostatně, se odvíjí od toho, jak zálohy platíte. Tedy zda zálohy platíte přímo v měsíci, ke kterému se vztahují, nebo teprve až v měsíci následujícím.

Pokud v tom, ke kterému se vztahují, zaplatíte je naposledy samostatně v prosinci, v lednu nic platit nemusíte a do 21. února 2021 zaplatíte dvě splátky paušální daně, dohromady 10 938 Kč (2 × 5469 Kč). Následně vždy platíte do 20. dne v měsíci 5469 Kč. Jestliže nyní platíte zálohy zpětně, budete muset ještě v lednu doplatit zálohy za prosinec a v únoru pak opět zaplatit 10 938 Kč.

Jaké jsou povinnosti u paušální daně

Poplatník, který přejde na paušální daň, nebude muset podávat daňové přiznání a ani přehledy pojistného. V souvislosti s paušálním režimem sice nevyplývá přímo ze zákona o daních z příjmů poplatníkovi povinnost vést jakékoliv konkrétní evidence příjmů, určitou evidenci však OSVČ stejně vést musí.

Může totiž dojít například k situaci, že poplatník bude povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (např. proto, že daň poplatníka nebude rovna paušální dani, neboť jeho příjmy ze samostatné činnosti převýšily 1 000 000 Kč nebo poplatník obdržel příjmy ze závislé činnosti, stal se plátcem DPH nebo společníkem v.o.s.). Je proto třeba vést evidence potřebné pro správné stanovení daně v rámci daňového přiznání (lze navázat na evidence, které byly poplatníkem doposud vedeny). Poplatník je rovněž povinen doložit správnost úprav prováděných dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, a naopak.

Finanční správa i samotná ministryně financí v rozhovoru pro server Podnikatel.cz proto doporučují vést i nadále evidenci v takovém rozsahu, aby byl poplatník případně schopen (při nesplnění podmínek a navazující povinnosti stanovení daně z příjmů a pojistných) tyto povinnosti splnit. Minimálním rozsahem bude evidence příjmů, o kterých by měl poplatník mít přehled i z hlediska registrace k DPH.

Co dělat, když podmínky přestanete plnit?

Zjistíte-li, že už nesplňujete podmínky pro paušální režim (například překročíte příjmy ve výši 1 milionu korun), musíte to oznámit správci daně do 15 dnů. Zároveň to znamená, že po skončení zdaňovacího období budete muset podat daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích a v nich vyčíslit daň a pojistné.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).