Hlavní navigace

Povinnost oznamování osvobozených příjmů nad 5 milionů korun finančnímu úřadu

14. 4. 2021
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Oznamování osvobozených příjmů nad pět milionů korun není žádnou novinkou. V zákoně je tato povinnost upravena již od roku 2015, ale stále o ní hodně osob neví.

Zákon o daních příjmů definuje povinnost oznámení osvobozených příjmů v hodnotě vyšší než 5 milionů korun fyzickým osobám. Pokud fyzická osoba obdrží takový příjem, musí tuto skutečnost oznámit správci daně – příslušnému finančnímu úřadu. Hodnota příjmu se přitom posuzuje jednotlivě. 

Jak oznámit osvobozený příjem?

Oznámení osvobozených příjmů může poplatník provést volnou formou, kdy je zapotřebí, aby uvedl výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum vzniku příjmu. Využít ale může také předepsaného tiskopisu, který je k dispozici na webových stránkách finanční správy. Použití tiskopisu je však nepovinné

Na webových stránkách finanční správy je blíže definováno, co je oznamovanými údaji myšleno.

Výše příjmu podle § 38v ZDP v Kč, který byl v daném zdaňovacím období osvobozený od daně z příjmů fyzických osob, který fyzická osoba ve zdaňovacím období obdržela, a byl vyšší než 5 mil. Kč. Limit se posuzuje u každého příjmu zvlášť a platí pro příjmy přijaté od 1. ledna 2015. Oznamovací povinnost se nevztahuje na příjmy uvedené ve výjimce v § 38v odst. 3 ZDP. “Oznámení se týká všech osvobozených příjmů, které dosáhnou stanoveného limitu a jsou osvobozeny dle zákona o daních z příjmů.

Dále musí poplatník uvést okolnosti, za jakých došlo k dosažení příjmů. Může se jednat například o dar v přímé linii, prodej movité věci dražší než 5 milionů korun a další. Poslední údaj, který musí poplatník uvést, je datum vzniku příjmu.

Pokud plyne příjem podléhající oznamovací povinnosti do společného jmění manželů, oznamuje tento příjem pouze jeden z manželů.

Na stránkách finanční správy je konkretizován postup, jak se stavět k příjmu, který je osvobozený a celková hodnota je vyšší než 5 mil. Kč, ale tento příjem bude hrazen ve splátkách. V takovém případě se posuzuje každá splátka jednotlivě, nikoli hodnota celého příjmu. Toto však neplatí v případě, že by se jednalo o účelové rozdělení příjmu.

Které osvobozené příjmy se nemusí oznamovat?

Oznamování osvobozených příjmů se netýká takových příjmů, u nichž si může údaje zjistit správce daně z veřejných rejstříků nebo jiných evidencí, do kterých má přístup a které se zveřejní ne veřejné desce. Poplatník tak nemusí oznamovat například osvobozený příjem z prodeje rodinného domu nebo bytu zapisovaných do katastru nemovitostí, protože tuto informaci si může zjistit správce daně sám.

Kdy musím oznámit osvobozený příjem?

Oznámení osvobozených příjmů jsou osoby povinné provést ve stejné lhůtě jako je lhůta pro podání daňové přiznání. V případě, že poplatník podává své daňové přiznání sám, platí lhůta pro podání oznámení o osvobozených příjmech do 1. dubna 2021. Pokud poplatník nepodává své daňové přiznání sám, ale prostřednictvím daňového poradce, prodlužuje se i lhůta pro oznámení osvobozených příjmů, a to do 1. července 2021. 

Hlásit osvobozené příjmy však musí i takové osoby, které nemají povinnost podávat daňové přiznání.

Pozor by si měli dát takoví poplatníci, kteří využili možnosti podat daňové přiznání v „prodloužené době“ na základě covidových opatření. Pro hlášení osvobozených příjmů prodloužená lhůta podání neplatí.

Co hrozí za nedodržení ohlašovací povinnosti?

Pokud správce daně zjistí, že poplatník nesplnil svou oznamovací povinnost, vyzve jej k dodatečnému splnění povinnosti v náhradní lhůtě. Pozor, s tím jsou ale spojeny sankce.

Brand24

Pokud fyzická osoba neoznámí osvobozený příjem ve stanovené lhůtě, vzniká jí povinnost uhradit pokutu ve výši:

  •  0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní bez vyzvání správcem daně,
  • 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud byl poplatník již vyzván správcem daně ke splnění povinnosti v náhradní lhůtě,
  • 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud byl poplatník vyzván správcem daně a povinnost nesplnil ani v náhradní lhůtě.

Pokud tedy zapomene poplatník oznámit dar od rodičů ve výši 5 000 000 Kč a vzpomene si po termínu, je povinen uhradit pokutu ve výši 0,1 %, což je 5000 Kč. Pokud by však úplně zapomněl na oznámení příjmů a byl by vyzván správcem daně dodatečně, pokuta by byla již značně vyšší – tj. 10 % z částky, tedy 500 000 Kč. 

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).