Hlavní navigace

Práce v noční době versus zaměstnanec pracující v noci

Dagmar Kučerová

Ačkoli se tyto pojmy mohou na první pohled jevit jako totožné, není tomu tak. Zákoník práce je definuje jiným způsobem, jiné jsou povinnosti i nároky.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Zaměstnavatelé, ale i sami zaměstnanci by měli mít v těchto pojmech jasno. V článku je vysvětlujeme prostřednictvím příkladů z praxe.

Práce v noci

Noční práci definuje zákoník práce v ustanovení §78 písm. j) jako práci konanou v noční době. Přitom noční dobou je „doba mezi 22. a 6. hodinou“. Dále se v ustanovení § 116 píše, že za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.

Jak pro server Podnikatel.cz objasnil Richard Kolibač ze Státního úřadu inspekce práce, vztahují se na tuto problematiku další ustanovení, a to zvláště ustanovení § 109 odst. 1 a zvláště pak §141 odst. 2 zákoníku práce:

  • §109 odst. 1 zákoníku práce: Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.
  • §141 zákoníku práce: Mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje.

Z výše uvedeného je zřejmé, že jestliže zaměstnanec vykonává práci v době mezi 22. hodinou večerní a 6. hodinou ranní, přísluší mu vždy příplatek na noční práci. A to za každou dobu vykonané noční práce. Čtěte také: Rehabilitace: Nově jako placená překážka v práci

Příklad:

Zaměstnanci zahajují práci každý den 5.45 hodin. Mají za tuto čtvrthodinu nárok na příplatek za práci v noci?

V tomto případě zaměstnanci mají nárok na příplatek za práci v noci, jelikož každodenně pracují 15 minut v noční době. Posuzují se i zlomky hodin. Stejný princip platí i pro všechny ostatní zákonné příplatky ke mzdě – příplatek za práci přesčas, za práci ve svátek, za práci v sobotu a v neděli, za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Za porušení právních předpisů v této oblasti pak nepochybně mohou orgány inspekce práce zaměstnavatele sankcionovat, upřesnil Richard Kolibač.

Uvedené se samozřejmě nevztahuje na situaci, kdy zaměstnanci přicházejí na pracoviště v 05.45 hodin, od 05.45 do 06.00 hodin se připravují k výkonu práce například převlékáním na šatně apod. Vlastní výkon práce zde začíná až 06.00 hodin. V takovém případě příplatek za noční práci nepřísluší, neboť úkony, jako je převlékání, ale i např. mytí po práci apod., se nepovažují za výkon práce, byť by zaměstnanec v době po 22. hodině nebo před 6. hodinou zaznamenal v docházkovém systému svou přítomnost na pracovišti. Čtěte také: Musí s dítětem k lékaři. Má nárok na placené volno s náhradou mzdy?

Nové diskuzní fórum účetních

Jste účetní nebo daňový poradce a potřebujete rychle poradit v oblasti účetnictví a daní? Připojete se do velké komunity účetních a daňových poradců na BusinessCenter.cz. Zajistěte si odpovědi na své otázky prakticky ihned. Uložte si do záložek novou diskuzní komunitu

Jiná minimální výše příplatků

Za dobu noční práce přísluší příplatek nejméně 10 % průměrného výdělku, ale je možné sjednat i jiný způsob určení příplatku, například v pevné korunové výši. Jiný způsob by tedy měl být sjednán (dohodnut individuální či kolektivní smlouvou). Je otázkou, zda je možné jiný způsob příplatku stanovit vnitřním předpisem. Všeobecně je zastáván právní názor, na základě kterého to možné je, avšak nesmí u jednotlivého zaměstnance činit méně než 10 % jeho průměrného výdělku. Čtěte také: Mýty a realita zrušení karenční doby od poloviny roku 2019

Zaměstnanec pracující v noci

Naopak podle ustanovení § 78 písmeno k) zákoníku práce je zaměstnancem pracujícím v noci zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně…. Takový zaměstnanec má samozřejmě nárok na příplatek za práci konanou v noční době. Ovšem pokud se jedná o zaměstnance pracujícího v noci, podléhá četnějším zdravotním prohlídkám než zaměstnanec, který noční práci nevykonává, popř. ji vykonává pouze občas nebo i každý den, avšak vždy pouze po dobu kratší než 3 hodiny. Tedy například výše uvedení zaměstnanci pracující v noci pouhou čtvrthodinu (pracují od 5.45 hod.).

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb před zařazením k výkonu noční práce a pravidelně podle potřeby, i bez své žádosti. Případné náklady spojené s takto poskytnutými zdravotními službami nese vždy zaměstnavatel. Právní úprava periodických prohlídek souvisejících s noční prací je obsažena v příloze k vyhlášce k pracovnělékařským službám. Jejich periodicita je stanovena na 2 roky.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Noční práce však má své limity. Pracovní doba nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Pokud to neumožňují provozní důvody, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 6 kalendářních měsíců nebo 26 týdnů po sobě jdoucích. Při výpočtu průměrné délky směny u zaměstnanců pracujících v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne.

Příklad:

Jak určit, zda se jedná o zaměstnance pracujícího v noci? 

Content tip H1

Zákoník práce to podrobněji nepopisuje, avšak v praxi se většinou postupuje tak, že zaměstnavatel sečte za vyrovnávací období (maximálně 26 týdnů) ucelené alespoň tříhodinové úseky a dělí je jmenovatelem (zpravidla číslem 26). Jestliže jsou výsledkem 3 hodiny nebo více, pak se jedná o zaměstnance pracujícího v noci.

Pouze na tyto zaměstnance se vztahují ustanovení § 94 zákoníku práce o noční práci a tito zaměstnanci se musí podrobit pravidelným pracovnělékařským prohlídkám z důvodu práce v noci.

§ 94 zákoníku práce (noční práce)

  • (1) Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích; není-li to z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout stanovenou týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne.
  • (2) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb v případech a za podmínek stanovených pro pracovnělékařské služby zákonem o specifických zdravotních službách. Úhrada poskytnutých zdravotních služeb nesmí být na zaměstnanci požadována.
  • (3) Zaměstnavatel je povinen zajišťovat pro zaměstnance pracující v noci přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení.
  • (4) Pracoviště, na kterém se pracuje v noci, je zaměstnavatel povinen vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.