Hlavní navigace

Práce z domova: Má zaměstnanec nárok na stravenky?

Má zaměstnanec při home office nárok na stravenky, kompenzaci cestovních výdajů při cestě do firmy, energií či opotřebení nábytku?
Dagmar Kučerová
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Koncem roku 2019 byl bez rozporu uzavřen příspěvek Koordinačního výboru s názvem Daňové souvislosti práce z domova (home office).

Připravili jsme stručný souhrn zápisu z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 20. listopadu 2019 (číslo 546/26.06.19).

Práce z domova a zákoník práce

Zaměstnavatelé stále častěji umožňují zaměstnancům pracovat z domova. S tím samozřejmě souvisí i posouzení daňové uznatelnosti nákladů souvisejících s plným nebo jen částečným výkonem práce z domova. Ať už se jedná o cestovní náhrady, kompenzaci opotřebení vlastního majetku, připojení k internetu apod. Jestliže je práce z domova vykonávána pouze částečně, je odpovědností zaměstnavatele řádně vypočítat výši těchto náhrad s přihlédnutím k rozsahu práce z domova.

Zákoník práce definici práce z domova neobsahuje. Stejně jako nestanovuje specifické pracovní podmínky či práva a povinnosti zaměstnance. V praxi se zařazuje pod pojem práce zvláštní povahy, kterou charakterizuje ustanovení § 317 zákoníku práceZaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje. Čtěte také: Klady a zápory práce z domova. Nepodceňte pracovní smlouvu

Prokázané náklady a příjem zaměstnance

V souladu s ustanovením § 2 odst. 2 zákoníku práce nese zaměstnavatel náklady, které vznikají zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce. Což ostatně potvrdil svým rozhodnutím i Nejvyšší správní soud. Náklady spojené s výkonem práce z domova, které je povinen uhradit zaměstnanci zaměstnavatel, nemohou být zahrnuty ve mzdě či platu. Pokud zaměstnanci žádné náklady spojené s výkonem práce mimo pracoviště zaměstnavatele nevzniknou, zaměstnavatel nic hradit nebude. Jak uvádí Generální finanční ředitelství v zápisu Koordinačního výboru, je zaměstnanec povinen výši těchto nákladů zaměstnavateli prokázat (poskytnout součinnost pro stanovení výše náhrady nákladů). Nepůjde o zdanitelný příjem za předpokladu, že práce bude vykonávána v souladu se zákoníkem práce a budou splněny podmínky pro poskytnutí náhrady výdajů vynaložených zaměstnancem dle § 6 odst. 7 zákona o daních z příjmů.

Cestovní náhrady

Zápis Koordinačního výboru uvádí praktický výpočet výše náhrady při výkonu práce z domova. Daňoví poradci zde popisují varianty kompenzace cestovních náhrad.

Například zaměstnanec pracující 3 dny v týdnu v sídle zaměstnavatele a 2 dny v týdnu z domova (místa jeho bydliště). V pracovní smlouvě je dohodnuto, že místem výkonu práce a pravidelného pracoviště je pondělí až středa sídlo zaměstnavatele a čtvrtek a pátek místo jeho bydliště. Cestovní náhrady připadají v úvahu při vyslání mimo sjednaná místa výkonu práce, ale také při vyslání na pracovní cestu, cestu mimo pravidelné pracoviště (např. z místa pravidelného pracoviště v bydlišti do druhého místa výkonu práce v sídle zaměstnavatele) či při mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn. Čtěte také: Pracovní možnosti zaměstnanců se v budoucnu rozšíří

Opotřebení majetku

Zaměstnavatel by měl kompenzovat i opotřebení vlastního majetku zaměstnance používaného pro výkon práce. V zákoně o daních z příjmů se v ustanovení § 6 odst. 7 písm. d) uvádí, že předmětem daně není kompenzace za opotřebení vlastního majetku zaměstnance používaného pro výkon práce, řeší náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci. Zaměstnanec může k práci využívat vlastní kancelářský nábytek, počítač, tiskárnu, mobilní telefon a další.

tip Malina MM_K

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový a účetní poradce

Zde Generální finanční ředitelství potvrdilo, že tyto náhrady lze poskytovat paušální částkou. Výdaje jsou považovány za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě. Ovšem výše paušálu musí být zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Pokud jde o nářadí, zařízení a předmětů využívané pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

Kompenzace energií

Vedle nákladů za opotřebení majetku bude zaměstnavatel kompenzovat i jiné náklady vynaložené v souvislosti s výkonem práce zaměstnance z domova. Může se jednat o náklady na otop (chlazení), elektrickou energii, telekomunikační služby, náklady na úklid domácí kanceláře apod. Podle Generálního finančního ředitelství není možné výši náhrady účelně vynaložených nákladů nahradit posudkem znalce v příslušném oboru oceňování. Vždy je nezbytné prokázání skutečných výdajů. Zaměstnavatel je povinen kdykoliv dokázat a doložit výdajovými doklady, ze kterých se při stanovení paušálu vycházelo. Čtěte také: Sjednání zkušební doby má svá pravidla i záludnosti

Nájem kanceláře zaměstnavateli

Zcela odlišná bude situace, kdy zaměstnanec přenechá svoji kancelář k dlouhodobému užívání zaměstnavateli. Pokud by zaměstnanec účtoval zaměstnavateli tržní nájem (tj. náklady vynaložené na chod kanceláře a obvyklý zisk spojený s nájmem), představoval by tento nájem příjem dle § 9 zákona o daních z příjmů (v případě poskytování dalších souvisejících služeb případně příjem dle § 7 předmětného zákona).

Ovšem zde by již zaměstnanec nepracoval “z domova”, ale v prostorách svého zaměstnavatele. Podle Generálního finančního ředitelství je sjednání nájemného a způsob úhrady dalších služeb s tím spojených obecně upraveno občanským zákoníkem (příp. zvláštními právními předpisy) a nikoliv zákonem o daních z příjmů. Avšak nesmí se jednat o nežádoucí „přelévání“ mzdových prostředků do úhrady za nájem zaměstnanci. Součástí dohody za pronájem „prostory“ může být i úhrada s tím spojených nákladů za její provoz (např. za energie, úklid aj.). Pokud by nebyly tyto náklady obsaženy v platbě za pronájem, pak by je měl (vedle nájmu) zaměstnavatel hradit v prokázané výši. Jakékoliv vyšší než prokázané a jiné úhrady by pak představovaly příjem zaměstnance podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů.

Práce z domova a stravování zaměstnance

Nezbytnou podmínkou daňové uznatelnosti nákladů na stravování je přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvající alespoň 3 hodiny. Jestliže zaměstnanec pracuje v režimu § 317 zákoníku práce (tzn. nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje), je rozhodující, zda lze v těchto případech stanovit směnu, kterou se podle § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Pokud lze v souladu se zákoníkem práce v těchto případech směnu stanovit a příspěvek na stravování naplní podmínky § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4. zákona o daních z příjmů, lze tento náklad u zaměstnavatele považovat za daňově uznatelný, vysvětluje Generální finanční ředitelství.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).