Hlavní navigace

Přečerpaná řádná dovolená: Malér pro zaměstnavatele, výhoda pro zaměstnance

10. 8. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
K přečerpání řádné dovolené může dojít hned z několika důvodů. Vzniká tím přeplatek na náhradě mzdy. Jak posoudit dobu přečerpané dovolené? Jde o výkon práce?

Čerpání řádné dovolené popisuje zákoník práce v ustanovení § 217 a 218. Čerpat lze pouze dovolenou, na kterou vzniklo zaměstnanci právo. Avšak toto právo mohl zaměstnanec ztratit nebo mu nakonec ani nevzniklo. Zkrátka praxe přináší zaměstnavatelům řadu situací, které musí řešit. Samozřejmě již podle nových podmínek pro řádnou dovolenou platných od 1. ledna 2021.

V seriálu věnovaném řádné dovolené již server Podnikatel.cz popisoval: 

Přečerpání řádné dovolené

Jestliže dojde k přečerpání řádné dovolené, je zaměstnanec podle § 222 odst. 4 zákoníku práce povinen zaměstnavateli vrátit náhradu mzdy nebo platu, která mu za dobu neoprávněně čerpané dovolené byla vyplacena, eventuálně část, na kterou ztratil právo. Zaměstnanec tedy vrací náhradu za odpovídající počet hodin dovolené. Zákon nepřipouští snížení nároku na dovolenou v následujícím kalendářním roce. Naopak se v ustanovení § 147 zákoníku práce počítá pro tento případ se srážkou ze mzdy. Píše se zde, že zaměstnavatel je oprávněn i bez souhlasu zaměstnance srazit ze mzdy nebo platu odpovídající část vyplacené náhrady mzdy.

K takzvanému přečerpání řádné dovolené může dojít ve dvou situacích, a to jejím krácením nebo čerpáním v době, kdy na ni nárok ještě nevznikl.

1. Krácení řádné dovolené

Podle nové právní úpravy řádné dovolené je možné krátit pouze v případě neomluvené absence zaměstnance. Jedná se o situaci, kdy zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ale krácením o určitý počet hodin za neomluveně zameškanou směnu (směny) o tuto dovolenou přišel. Je tedy povinen zaměstnavateli vrátit náhradu mzdy za odpovídající počet hodin přečerpané řádné dovolené.

2. Právo na dovolenou nevzniklo

Ideální by bylo čerpat dovolenou až v okamžiku, kdy na ni zaměstnanci vznikne právo. Což je často nereálné. V praxi se běžně využívá § 217 odst. 2 zákoníku práce, kdy zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru.

Zaměstnavatel sice může oprávněně předpokládat, že budou podmínky pro vznik práva na dovolenou splněny, ale realita může být jiná. Například dojde k ukončení pracovního poměru, může nastat dlouhodobá překážka v práci na straně zaměstnance, která se bude považovat za výkon práce pouze v omezeném rozsahu nebo ji nebude možné započítat vůbec.

Přečerpaná řádná dovolená a výkon práce

Především z důvodu druhé popisované situace přečerpání řádné dovolené by měl být zaměstnavatel velmi opatrný. Nejde jen o náhradu mzdy (platu) za přečerpanou dovolenou, kterou je zaměstnanec povinen vrátit, ale také o dobu neoprávněně čerpané dovolené, kterou je třeba pro účely řádné dovolené posoudit. Otázka zní, zda je tato doba pro účely řádné dovolené výkonem práce? Vysvětlíme formou příkladu.

Pracovní poměr zaměstnance trvá od 1. ledna 2021. Začátkem roku čerpal 2 týdny řádné dovolené (byl zde oprávněný předpoklad, že budou podmínky pro nárok na dovolenou splněny), avšak v polovině března zaměstnanec vážně onemocněl a je pravděpodobné, že nemoc bude pokračovat až do konce roku. 

Výkonem práce je v tomto případě skutečně odpracovaná doba do poloviny března (10 násobků týdenní pracovní doby) a dva týdny čerpané řádné dovolené (2 násobky týdenní pracovní doby). Avšak za 10 týdnů výkonu práce zaměstnanci nemohl vzniknout nárok na dva týdny řádné dovolené. Dovolená je přečerpána. Zaměstnanec je povinen vrátit adekvátní část náhrady mzdy za určitý počet hodin dovolené. Tato doba však již zůstane pro účely řádné dovolené výkonem práce. 

Jak pro server Podnikatel.cz potvrdilo ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud zaměstnanec čerpal dovolenou a následně se ukáže, že došlo k jejímu přečerpání, lze se klonit k tomu, že se nadále jedná o dobu čerpání dovolené. Ustanovení § 222 odst. 4 zákoníku práce pouze stanoví, že zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy/platu za přečerpanou dovolenou. Pro zpětné přehodnocení této doby však nelze najít v textu zákona oporu. Ostatně určení doby čerpání dovolené je v zásadě v dispozici zaměstnavatele, tudíž by měl vyhodnotit případná rizika z toho plynoucí, vysvětlila Jaroslava Sladká.

Od tohoto závěru se odvíjí i závěr, že takto zameškaná doba se nadále posoudí jako odpracovaná pro účely dovolené (viz § 348 odst. 1 písm. b) zákoníku práce) a rovněž se zahrne do 12násobku týdenní pracovní doby ve smyslu § 216 odst. 3 zákoníku práce. Náš zaměstnanec tedy díky čerpané dovolené (na kterou neměl právo), získal zápočet limitované překážky v práci, tj. dočasné pracovní neschopnosti ve výši 20násobku týdenní pracovní doby. Celkový nárok na dovolenou (10 + 2 + 20)/52 násobený ročním nárokem na dovolenou u zaměstnavatele.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).