Přehled změn ve státní sociální podpoře

Výpočty dávek státní sociální podpory se odvíjí od životního a existenčního minima. To se v roce 2013 nemění. Naopak se zvyšují normativní náklady na bydlení na jednotlivce, a to z 5352 korun v roce 2012 na 5687 korun pro rok 2013. Tato částka ovlivní mimo jiné výši nezabavitelné částky dlužníka při exekučních nebo insolvenčních srážkách ze mzdy. 

Životní a existenční minimum

Životní a existenční minimum upravuje zákon o životním a existenčním minimu. Platné částky jsou stanoveny nařízením vlády. Aktuálně se jedná o nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního a existenčního minima. Tyto částky nezahrnují normativní náklady na bydlení, které byly letos zvýšeny. V roce 2013 ke zvýšení životního a existenčního minima nedošlo.

1. Životní minimum

Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Jde o úhrn částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.

Měsíční částky životního minima ukazuje následující tabulka:  

Mezi společně posuzované osoby při stanovení životního minima patří rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, manželé nebo registrovaní partneři, ale také rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami. Dále jiné osoby, které společně užívají byt, jestliže písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.

Příklady výpočtu životního minima v Kč za měsíc:

S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob. Jedná se o příjmy ze zaměstnání, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné a další. Naopak se nezapočítává:  

• příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení a jednorázové sociální dávky,
• příjmy z prodeje nemovitostí a odstupné za uvolnění bytu použité k nákupu bytové potřeby,
• náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy,
• peněžní pomoci obětem trestné činnosti,
• sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,
• podpory z prostředků nadací a občanských sdružení,
• stipendií,
• odměn za darování krve,
• daňového bonusu,
• příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob),
• části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů,
• příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku,
• zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa,
• příjmů plynoucího na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z titulu spravedlivého zadostiučinění nebo z titulu smírného urovnání záležitostí.

2. Existenční minimum

Ve stejné výši zůstává v roce 2013 i částka existenčního minima. Jedná se o minimální hranici peněžních příjmů, považovanou za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Nikdy se nepoužije u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.

Částka existenčního minima činí 2200 Kč/měsíc. 

Dávky státní sociální podpory 

Poskytování dávek státní sociální podpory se řídí zákonem o státní sociální podpoře. Mezi nejčastěji poskytované dávky zřejmě patří rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Dále se jedná o porodné, pohřebné a příspěvek na bydlení.

Rodičovský příspěvek

Autor: www.SXC.hu

Osoby, které neplatí nemocenské pojištění, nemají možnost volby varianty čerpání rodičovského příspěvku. 

Na tuto dávku má nárok rodič, který po celý měsíc celodenně a řádně pečuje o dítě (vždy se jedná o dítě nejmladší v rodině). Od roku 2012 se vyplácí do vyčerpání celkové částky 220 000 korun, podle zvolené délky čerpání, nejdéle do 4 let věku dítěte. 

Výhodou je, že variantu čerpání, tj. měsíční dávku rodičovského příspěvku lze každé tři měsíce měnit, ovšem tak, aby nebyla vyšší než 70 % z denního vyměřovacího základu, maximálně 11 500 korun za měsíc. 

Výjimkou je situace, kdy ani jeden z rodičů nebyl nemocensky pojištěn (například studenti, OSVČ, které si neplatily dobrovolné nemocenské pojištění atd.). V takovém případě náleží rodičovský příspěvek: 

Přídavek na dítě              

Nárok na přídavek na dítě není automatický. Podmínkou je rozhodný příjem nižší než 2,4 násobek částky životního minima rodiny. Posuzuje se příjem za předchozí kalendářní rok. 

Porodné

Další dávkou, která je závislá na výši příjmu, je porodné. Na porodné má nárok žena, která porodila své první dítě (příp. děti), jestliže příjem v rodině nepřevyšuje 2,4 násobek životního minima. 

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika

PhDr. Dagmar Kučerová

poradkyně pro mzdové účetnictví

Položit dotaz

Výše porodného činí: 

Pohřebné

Pohřebné náleží pouze osobě, která zařizuje pohřeb nezaopatřenému dítěti (tj. rodiči při úmrtí dítěte) a osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte (tj. pohřeb rodiče nezaopatřeného dítěte). 

Výše pohřebného v roce 2013 činí 5000 korun. 

Příspěvek na bydlení

Nárok na příspěvek má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Výjimkou je Praha, která má hranici příjmů stanovenu na 35 %. 

Výplata příspěvku na bydlení je časově omezena na 84 měsíců v období posledních 10 kalendářních let. Toto omezení neplatí pro domácnosti sestávající výlučně z osob starších 70 let a pro osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech.