Hlavní navigace

Přehledy OSVČ zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení bez chyb

25. 3. 2013
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: www.isifa.com
Připomeňte si základní zásady podání přehledů. Termíny, doplatky a platby záloh. Čtěte, kdo musí platit a na koho se naopak tato povinnost nevztahuje.

Na osoby samostatně výdělečně činné, ale i na některé zaměstnance se vztahuje každoroční povinnost podání daňového přiznání. To mohou učinit i na poslední chvíli poslední březnový týden v mimořádných úředních hodinách a dokonce i mimo úřadovny finančních úřadů. OSVČ však mají ještě další povinnost. A to předložit zdravotní pojišťovně i správě sociálního zabezpečení přehledy o příjmech a výdajích. Dokonce i v situaci, kdy neměly ve zdaňovacím období žádné zdanitelné příjmy nebo povinnost podání daňového přiznání.

Čtěte více: Přiznání na poslední chvíli letos podáte i na městských úřadech maloměst

Osoby samostatně výdělečně činné

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Zvýšenou pozornost by měly OSVČ věnovat správnému vyplnění rodného čísla a variabilního symbolu.

Povinnost podání daňových přiznání se netýká pouze osob vlastnících živnostenské oprávnění či koncesní listinu. Mezi osoby samostatně výdělečně činné patří i osoby podnikající v zemědělství, osoby provozující výdělečnou činnost podle zvláštních předpisů (auditoři, advokáti, lékaři, ale například i umělci, autoři a další), spolupracující osoby atd. Všechny tyto osoby musí plnit oznamovací povinnosti, platit zálohy na pojistné, případně i doplatek pojistného a podávat přehled o příjmech a výdajích. Výjimky z povinnosti platby minimálních záloh pak tvoří z hlediska zdravotního pojištění osoby, za které je plátcem pojistného stát, a zaměstnanci, z hlediska sociálního pojištění osoby vykonávající samostatnou výdělečnou činnost vedlejší.

Podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2012

Tiskopis Přehledu o příjmech a výdajích je možné vyplnit v originální tištěné podobě (dostupný na příslušných zdravotních pojišťovnách a okresních správách sociálního zabezpečení). Je samozřejmě možné použít vytištěný tiskopis stažený z internetových stránek nebo kupříkladu některý z chytrých elektronických tiskopisů, kde jsou zautomatizované výpočty.

U každé formy tiskopisu je však důležité správné vyplnění identifikačních a kontaktních údajů. Zvýšenou pozornost by měly OSVČ věnovat vyplnění rodného čísla a u tiskopisu pro sociální zabezpečení i přiděleného variabilního symbolu. Jedná se o základní identifikační údaje, pod kterými jsou prováděny veškeré platby, včetně případných doplatků pojistného.

Důležité termíny:

Pro podání přehledů o příjmech a výdajích podávaných zdravotním pojišťovnám i České správě sociálního zabezpečení platí:

  • v případě, že OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost alespoň po část kalendářního roku, podává přehled do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání. V letošním roce se podává nejpozději 2. května,
  • pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce a OSVČ tuto skutečnost zdravotní pojišťovně a ČSSZ do 30. dubna řádně oznámila, může přehled podat až do 1. srpna 2013,
  • jestliže se jedná o osoby, které nejsou povinny podat daňové přiznání (nulové nebo velmi nízké příjmy), podávají se přehledy zdravotním pojišťovnám nejpozději do 8. dubna 2013, České správě sociálního zabezpečení do 31. července 2013,
  • vyjde-li OSVČ v přehledu doplatek, je nutné ho samostatnou platbou doplatit do 8 dnů ode dne, ve kterém byl, případně měl být, podán přehled,
  • naopak pokud vyjde OSVČ přeplatek na pojistném, může o jeho vrácení požádat vyplněním příslušné části v přehledu, 
  • nové zálohy vypočítané na základě podaného přehledu je nutné platit od měsíce následujícího po podání přehledu, respektive změnit zálohu tak, aby následující platba byla již v nově vypočtené výši (pokud změnu trvalého příkazu provádíte podáním nového příkazu, nezapomeňte ten původní zrušit), 
  • i nadále jsou osoby samostatně výdělečně činné povinny oznamovat každou změnu, která má vliv na výši pojistného nebo stanovení záloh, včetně kontaktních údajů. A to vždy nejpozději do 8 dnů.

Odlišnosti sociálního a zdravotního pojištění

Z hlediska pojistného a posuzování výdělečné činnosti jsou u sociálního a zdravotního pojištění určité odlišnosti. Osoba samostatně výdělečně činná by se v nich měla orientovat, jelikož mají podstatný vliv kupříkladu na povinnost platby minimálních záloh či doplatku pojistného.

 

Zdravotní pojištění

Z hlediska platby záloh a způsobu doplatku (povinnost platby alespoň z minimálního vyměřovacího základu) je u zdravotního pojištění důležitá skutečnost, zda je výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů.

Vedlejší zdroj příjmů mají zaměstnanci, pokud je pojistné odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu (tj. měsíční příjem je vyšší než 8000 korun). Tyto osoby nemusí platit zálohy na pojistné a doplatek provedou jednorázově po skončení období.

Výjimku mají i osoby, kterým nebyl stanoven minimální vyměřovací základ (včetně osob, za které platí pojistné i stát). V případě, že zahájí podnikatelskou činnost, nemusí v prvním roce platit zálohy na pojistné. Pojistné se vypočítá ze skutečně dosažených příjmů. Stejně se postupuje i u záloh na další období. Zálohy se vypočtou na základě skutečně dosažených příjmů. Může se tedy jednat i o velmi nízké měsíční částky. Platí zde ale podmínka zařazení v této kategorii po celý kalendářní měsíc. Jedná se zejména o:

  • nezaopatřené děti (studenti),
  • poživatele důchodů z důchodového pojištění (starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody),
  • ženy na mateřské dovolené a osoby pobírající rodičovský příspěvek, 
  • osoby pobírající dávky sociální péče,
  • osoby, které jsou závislé na péči o jiné osoby a osoby pečující o tyto osoby,
  • osoby, které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku (za celodenní péči není považována péče u OSVČ, která umístila dítě předškolního věku do školského zařízení na dobu přesahující 4 hodiny denně, nebo dítě školou povinné do školského zařízení na dobu přesahující vyučování, nebo dítě umístila do zařízení s celotýdenním nebo celoročním provozem).

Důchodové pojištění

V případě důchodového pojištění je rozhodující, zda se jedná o samostatnou výdělečnou činnost vykonávanou jako hlavní nebo vedlejší. OSVČ vedlejší nemusí platit měsíční zálohy na důchodové pojištění (a nevztahuje se na ni ani doplatek pojistného), pokud její daňový základ (příjmy po odpočtu výdajů) v roce 2012 nepřekročil částku 60 329 Kč. V případě vyšších příjmů zaplatí pojistné z dosaženého daňového základu a zálohy na další období alespoň v minimální výši stanovené pro OSVČ vedlejší.

Osobou, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost vedlejší, může být osoba, která není účastna nemocenského pojištění a v kalendářním roce:

Brand24

  • vykonávala zaměstnání, které založilo účast na nemocenském pojištění zaměstnanců (zjednodušeně řešeno, zaměstnavatel odvádí sociální pojištění), 
  • měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
  • měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství, 
  • osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby,
  • vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání,
  • byla nezaopatřeným dítětem (studium).

OSVČ nemusí dokládat důvody pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, které sociální správa vede ve své evidenci nebo má možnost si tento údaj obstarat v elektronické podobě. Důvody k výkonu vedlejší činnosti je nutné oznámit nejpozději na přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok 2012 a v určitých případech nejpozději do jednoho měsíce po podání přehledu i doložit. Zejména se jedná o studenty, osoby pečující o děti mladší 10 let závislé na péči jiné osoby, výkon vojenské služby apod. Podrobněji na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).