Hlavní navigace

Překážky v práci na straně zaměstnavatele v otázkách a odpovědích

11. 11. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Překážky v práci jsou opět aktuální. Uplatní se při částečné práci prioritně svátek, překážka na straně zaměstnance, či dovolená? A co zkušební doba zaměstnance?

V praxi se stále objevují nejasnosti týkající se překážky v práci na straně zaměstnavatele spočívající v nepřidělování práce z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků zaměstnavatele nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (dříve označené jako "částečná nezaměstnanost“) a jejího vztahu k jiným překážkám v práci, zejména na straně zaměstnance. Jde o to, která z překážek v práci má v konkrétním případě přednost a v jaké výši je povinen zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy.

S částečnou prací (částečnou nezaměstnaností) se nejeden zaměstnavatel poprvé setkal v době, kdy začala „koronavirová krize“. Situace se bohužel nelepší a nejedna firma musela opět omezit či zcela uzavřít provoz. Nejde jen o snížení odbytu či poptávky, aktuálním problémem je nedostatek vstupů.

Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Právní úprava překážek v práci na straně zaměstnavatele je obsažena v ustanovení § 207 až 210 zákoníku práce. Jedná se především o prostoje, přerušení práce způsobené povětrnostními vlivy, částečnou práci a jiné překážky na straně zaměstnavatele. Za dobu, kdy zaměstnanec nemůže pracovat pro překážky v práci na straně zaměstnavatele, mu nenáleží mzda, ale náhrada mzdy podle druhu překážky, a to od 60 do 100 % průměrného výdělku.

Jaká náhrada přísluší za svátek v době překážek?

Jestliže zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci z důvodu jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele, a poskytuje proto zaměstnanci náhradu mzdy ve výši jeho průměrného výdělku, případně v určité procentuální výši jeho průměrného výdělku, uplatní se tento postup i za dobu směny, na kterou připadl zaměstnanci svátek. Zaměstnanec totiž nepracuje nikoli z důvodu svátku, ale právě z důvodu jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnanci v takové situaci přísluší náhrada mzdy z titulu jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele v rozsahu dle konkrétní překážky (60 až 100 % průměrného výdělku), nikoli z titulu svátku podle § 115 odst. 3 zákoníku práce (100 % průměrného výdělku).

Ovlivní překážka v práci zkušební dobu?

Celodenní překážky v práci na straně zaměstnavatele prodlouží zkušební dobu zaměstnance. Ta se obecně prodlužuje o dny, kdy trvaly celodenní překážky v práci. Je jedno, zda jde o překážky v práci na straně zaměstnance či zaměstnavatele. V průběhu zkušební doby má zaměstnanec zjistit, zda mu pracovní poměr vyhovuje, zaměstnavatel si naopak ověří, zda zaměstnanec splňuje všechny předpoklady pro řádný výkon práce. A to v době celodenních překážek v práci není možné, proto se o tuto dobu předem sjednaná zkušební doba prodlouží v souladu s ustanovením § 35 odst. 4 zákoníku práce.

Musí se za překážku „krátit“ řádná dovolená?

Čerpání řádné dovolené se v době čerpání překážek v práci na straně zaměstnavatele vzájemně nevylučuje. Zaměstnanci pak za dobu čerpání dovolené přísluší náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku. Zaměstnavatel by nejprve mohl určit vyčerpání celého nároku dovolené (za předpokladu, že se nebude jednat o hromadné čerpání dovolené, které smí zaměstnavatel určit jen v rozsahu 2 týdnů a pouze z provozních důvodů) a teprve následně překážky v práci na jeho straně.

Zaměstnanci se nemusí obávat, že díky překážkám v práci na straně zaměstnavatele bude jejich nárok na řádnou dovolenou nižší. Tyto překážky se pro účely řádné dovolené považují za výkon práce v plném rozsahu, na rozdíl od některých překážek v práci na straně zaměstnance, které se pro účely řádné dovolené započítávají podmíněně a omezeně. Výjimku má pouze doba přerušení práce pro nepříznivé povětrnostní vlivy. Jde sice o překážku v práci na straně zaměstnavatele, avšak tato se za výkon práce pro účely řádné dovolené nepovažuje.

Má, nebo nemá překážka v práci na straně zaměstnance přednost?

Server Podnikatel.cz již dříve publikoval právní názor Advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, podle kterého stav částečné práce (částečné nezaměstnanosti) nevylučuje aplikaci překážek na straně zaměstnance, avšak výše náhrady mzdy v případech souběhu překážek na straně zaměstnavatele a zaměstnance je problematická, neboť existují starší odborné názory, kdy převáží výše náhrady mzdy uplatňovaná u částečné nezaměstnanosti nad výší náhrady mzdy poskytované při překážkách na straně zaměstnanců (s některými výjimkami). Nicméně, obdobnou otázkou se v minulosti zabýval i Nejvyšší soud ČR, který v rozsudku řešícím souběh překážek uvedl, že klíčová je překážka na straně zaměstnance, která „převáží“ nad překážkou na straně zaměstnavatele, a z tohoto důvodu se kloníme k tomu, že v případě souběhu částečné nezaměstnanosti a překážek na straně zaměstnance typu návštěva lékaře, úmrtí v rodině a tak dále, by měla být přednostně aplikována překážka zaměstnance.

NvMKT tip P

Naopak ministerstvo práce a sociálních věcí má opačný názor. Zákoník práce řeší vztah překážek v práci výslovně jen v § 192 odst. 1 poslední věta, kde stanoví, že „vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu podle věty první až třetí, nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci“. Co se týče vztahu překážek v práci v jiných případech, je třeba určit vždy prioritu jedné z nich.

Podle ministerstva musí být při posuzování tohoto vztahu zohledněno to, že nebýt jiné překážky v práci, zaměstnanec by stejně nemohl práci vykonávat, a to pro částečnou práci, a dostával by v případě splnění podmínek podle § 209 zákoníku práce náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Proto, jestliže v době směny, na kterou dopadá překážka v práci podle § 209 zákoníku práce (dříve částečné nezaměstnanosti), se zaměstnanec např. podrobí vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, nemůže se uplatnit překážka v práci ve smyslu bodu 1 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, a zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku, ale ve výši podle ustanovení § 209 zákoníku práce. Zaměstnanec totiž nepracuje nikoli z důvodu vyšetření či ošetření ve zdravotnickém zařízení, ale právě z důvodu již existující překážky v práci na straně zaměstnavatele.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se se svým názorem v podstatě ztotožnilo s výkladovým stanoviskem k dané problematice Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů č. II/8 ze dne 2. února 2010 a zároveň upozornilo, že zákoník práce nebrání, aby zaměstnavatel v některých případech (např. při úmrtí rodinného příslušníka) poskytl zaměstnanci náhradu mzdy v plné výši průměrného výdělku.

Týkají se překážky v práci i dohod konaných mimo pracovní poměr?

Překážky v práci by se teoreticky mohly vztahovat i na dohody konané mimo pracovní poměr, jelikož to ustanovení § 77 odst. 2 zákoníku práce nevylučuje. Avšak je třeba si uvědomit, že v případě dohod zaměstnavatel nemusí rozvrhovat týdenní pracovní dobu a tudíž nemusí vzniknout ani překážka v práci na straně zaměstnavatele. Záleží však na konkrétní činnosti a dohodě obou stran.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).