Hlavní navigace

O nás bez nás? Podnikatelé by měli mluvit do investičních pobídek

Miroslav Diro

[KOMENTÁŘ] Překvapení ve Sněmovně. O nás bez nás? Opozice zřejmě nechce, aby se podnikatelé mohli vyjadřovat k investičním pobídkám. Napravit to můžou senátoři.

Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Že se proti zapojení podnikatelů do nastavování parametrů udělování investičních pobídek v Poslanecké sněmovně postavili Piráti, není natolik překvapivé, i když i tato strana svými legislativními iniciativami již několikrát vyjádřila pochopení pro palčivé problémy byznysu. Je ovšem minimálně zarážející, že české podnikatele paradoxně nepodpořily ani strany jako ODS, KDU-ČSL, TOP 09 nebo STAN, tedy politické subjekty, o kterých jsme se vždy domnívali, že potřebám podnikatelů dobře rozumí. Šance pro případné doplnění novely je nyní v rukou senátorů.

Investiční pobídky vytváří nerovnosti

Je více než zřejmé, že investiční pobídky vytvářejí nerovnosti v konkurenčním prostředí a tím deformují trh. Lze to doložit také analytickými zjištěními. Třeba podle analýzy ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2007 lze v ČR nalézt celou řadu příkladů, kdy investiční pobídky byly zaměřené na úzký profil firem a výhody putovaly velmi často k velkým zahraničním podnikům a do regionů s nejvyšším HDP na obyvatele a nejnižší nezaměstnaností, čímž se rozdíly mezi nejrozvinutějšími a nejzaostalejšími regiony nejenže nezmenšovaly, ba naopak se zvětšovaly.

Paradoxů je více. V mnoha případech náklady na vytvoření jednoho pracovního místa prostřednictvím investičních pobídek značně převyšovaly náklady na tvorbu nových pracovních míst bez pobídek. Většina takových projektů přitom představovala investice výrobního charakteru, které přinesla jen nízkou přidanou hodnotu a strukturu nezaměstnaných v regionech nijak výrazně nezměnila.

Nutno přitom také dodat, že pracovní místa nově vytvořená pomocí investičních pobídek často jen přetahují zaměstnance z jiných firem téhož nebo jiných odvětví, než aby snižovala míru nezaměstnanosti. Zejména v době, kdy je v naší zemi velice nízká nezaměstnanost, to jsou pádné argumenty k tomu, aby se koncept investičních pobídek konečně změnil.

Raději nižší daně než investiční pobídky, říkají podnikatelé

A protože takové zásahy do konkurenčního prostředí pociťují hlavně podnikatelé, měla by vláda věnovat pozornost právě jejich výhradám. Ostatně pro tento účel Hospodářská komora ČR provedla před rokem bleskové šetření mezi svými členy. Z tohoto šetření vyplynulo, že

  • 70 procent firem má zásadní výhrady proti rutinnímu používání investičních pobídek.
  • Firmy většinově považují investiční pobídky za zbytečné pokřivení trhu a nepřijatelné zasahování státu do férového podnikatelského prostředí.
  • Pokud už se mají pobídky poskytovat, tak jen ve výjimečných případech, převážně ale pro investice s mimořádnou přidanou hodnotou.

Zajímavé je přitom i zjištění, že kdyby si firmy mohly vybrat, jaké politice státu by daly přednost, zda zachovat stávající výši daní a pojistného a poskytovat speciální investiční pobídky, nebo naopak snížit daně a odvody všem podnikatelům a pobídky neposkytovat, drtivá většina z nich (89 % respondentů) by upřednostnila právě druhou variantu. Tento názor převládl dokonce i mezi těmi účastníky ankety, kteří sami investiční pobídky někdy čerpali (74 %).

Podnikatelé v anketě také potvrdili závěry analýzy ministerstva průmyslu a obchodu, že čerpání investičních pobídek je spojeno s problémy s přetahováním zaměstnanců a komplikuje vztahy s odběrateli i dodavateli.

Přes nepochybnou překonanost stávajícího systému pobídek ale podnikatelé pragmaticky uznali, že úplnou ignorací pobídek by kvůli „konkurenci“ jiných zemí, které je poskytují, ČR mohla ztrácet v mezinárodní soutěži. ČR je podobná Německu, nikoliv některé z rozvojových afrických zemí. Podnikat v ČR je dobrá volba. Není třeba vydávat „úplatky“ na lákání investorů do naší země.

Pobídky do automobilového byznysu byly diskutabilní

Na druhou stranu je potřeba připustit, že investiční pobídky jsou dnes běžně používaným nástrojem hospodářské politiky ve vyspělých zemích a vyjmenovat lze celou řadu v podstatě pozitivních příkladů investic v ČR i v zahraničí, podpořených pobídkami, kterými se ČR může do budoucna inspirovat. Velmi reálné je tedy riziko, že bez existence investičních pobídek by byla v současnosti konkurenční pozice naší země oslabena.

Právě proto je třeba dbát zejména na zaměření investičních pobídek vzhledem ke strategickým cílům a vývoji ČR v příštím desetiletí. Investiční pobídky totiž mohou mít i výrazně pozitivní přínosy pro celou ekonomiku, zejména pokud do země přinesou nové technologie nebo se zaměří na inovativní projekty a zkvalitnění aplikace vědy a výzkumu a přinesou dlouhodobá a udržitelná pracovní místa. V takovéto situaci je možný i tzv. spillover efekt, tedy „přelití“ know-how na ostatní subjekty v ekonomice.

Třeba pobídky dříve směřované do automobilového průmyslu byly diskutabilní. Můžeme samozřejmě polemizovat o inovativnosti, perspektivnosti a míře hodnoty přidávané produkci v českých automobilkách, ale současný přínos tohoto odvětví k výkonu české ekonomiky je nesporný. Některé z automobilek se přitom dnes věnují vývoji, což přináší další pozitivní efekt do české ekonomiky. Závěrem zmiňovaného šetření bylo, že pokud stát hodlá investiční pobídky poskytovat i v budoucnu, měly by se rozlišovat jejich dva typy:

  • Předně by velká část respondentů dokázala akceptovat pobídky s mimořádnou přidanou hodnotou kvůli přilákání zahraničních a povzbuzení domácích podnikatelů přicházejících s určitým žádoucím produktem či výrobním procesem (např. high-tech technologie).
  • Méně početná skupina stoupenců vedle toho podporuje i druhý typ pobídek, který by měl při splnění nepříliš sofistikovaných podmínek stimulovat podnikání v nějakém poškozeném či jinak výrazně hendikepovaném území, např. na území s vyšší nezaměstnaností nebo ekologickou zátěží. V podstatě by tak tento typ pobídek představoval nástroj vnitřní kohezní politiky.

Důležité je přitom zdůraznit, že když se stát snaží dosáhnout několika cílů jedním nástrojem, nebývá ve výsledku efektivní ani u jednoho z nich. Proto Hospodářská komora ČR požadovala, aby stát už přestal pojímat investiční pobídky jako nástroj vnitřní kohezní politiky vyrovnávající teritoriální rozdíly, ale učinil zásadní strategický obrat tak, aby zachytil nástup technologických inovací a motivoval jejich rozvoj v ČR. Kohezní nástroje by podle Hospodářské komory ČR měl stát řešit separátně.

Místo toho, aby se vláda investičními pobídkami snažila vyrovnávat regionální rozdíly a vytvářela pracovní místa jako dosud, anebo aby – jak loni navrhlo MPO – pokračovala nadále ve vyrovnávání rozdílů mezi regiony podmiňováním větší role výzkumu a vývoje v podporované investici, HK ČR navrhla zavedení pobídek dvojího druhu právě tak, jak požadují podnikatelé. Hospodářská komora zároveň trvala na tom, aby měla vliv na to, jak a komu stát investiční pobídky poskytuje. Je dobré, že Sněmovnou v červnu schválená novela v souladu s představami Hospodářské komory ČR stanoví, že stát bude poskytovat investiční pobídky hlavně jako mimořádný nástroj vlády na inovativní projekty s vysokou přidanou hodnotou.

Podnikatelé by měli moct do pobídek mluvit

Komora v celém průběhu dosavadního legislativního procesu požadovala, aby sami čeští podnikatelé měli vliv na to, komu a jak je podpora poskytnuta. Jako jediný zákonem zřízený reprezentant podnikatelů tím chce do poskytování pobídek vnést racionalitu, doplnit dosavadní ryze úřednický pohled o průběžnou praktickou odezvu z podnikatelského prostředí. Proto v meziresortním připomínkovém řízení požádala MPO, aby ji stát do flexibilního procesu formování podmínek k poskytování podpory zapojil. Její snahou je státu poskytovat doporučení, respektive vyjádření k vládou nastavovaným parametrům pro poskytnutí pobídky. Máme za to, že podnikatelé bezprostředněji vnímají aktuální výzvy trhu než byť i kvalifikovaní státní úředníci nebo politická reprezentace.

V meziresortním připomínkovém řízení ministerstvo průmyslu vyhovělo Hospodářské komoře ČR jen zčásti. Proto s ministerstvem o podobě zákona jednala dále i po skončení vypořádání připomínek, v červenci loňského roku uspořádala také na své půdě v pražském Florentinu kulatý stůl za účasti podnikatelů, úředníků ministerstva průmyslu a představitelů CzechInvestu. Hospodářská komora ČR přitom vnímá investiční pobídky obecně jako zcela výjimečný nástroj. Pokud už existují, neměli by v přístupu k nim být diskriminováni malí a střední podnikatelé, ale cíleně ani ti velcí. Záleží na nastavení dalších žádoucích parametrů pro splnění podmínek k udělení pobídky – a tyto parametry by měly pružně odrážet situaci na trhu a technologický vývoj.

Proto žádala, aby při monitoringu fungování zvolených parametrů a jejich průběžném nastavování hrály významnou roli i podnikatelské reprezentace, zejména Hospodářská komora ČR. Takový návrh byl ale v Poslanecké sněmovně při třetím čtení zamítnut. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček k tomu ve Sněmovně uvedl, že není důvod, aby se HK ČR jako reprezentant podnikatelů na podmínkách pro udělování investičních pobídek podílela, protože údajně všechny podnikatelské svazy se můžou k investičním pobídkám vyjadřovat už dnes. Takové tvrzení se ale nezakládá na pravdě. Pro příklady není třeba chodit daleko.

Stát třeba jen vloni podpořil investičními pobídkami projekty za téměř 44 miliard korun, přičemž se akcentovalo, aby firmy díky projektům v budoucnu vytvořily 4746 nových pracovních míst. Sotva to byly firmy, kdo úředníkům napovídal, aby s ohledem na několikaletou napjatou situaci na trhu práce podmiňovali nové investice tvorbou dalších a dalších pracovních míst. Co je ale překvapivé, že pro to, aby podnikatelé mohli svými praktickými zkušenostmi ovlivňovat smysluplnou podobu parametrů pro udělování pobídek vládou, nezvedla ruku ani vládní sociální demokracie, ani opozice (s výjimkou několika komunistů).

Předně upřesněme, že nejde o to, že by Hospodářská komora ČR usilovala o své nesystémové začlenění do správního řízení o poskytnutí konkrétní pobídky. To přísluší orgánům veřejné moci. Měla by však působit stálá konference za účasti expertů resortu MPO, případně dalších resortů nebo i regionální samosprávy a možná i z akademických kruhů, určitě však i odborníků z řad zástupců podnikatelů s praxí v byznysu. V rámci této konference, v podstatě pracovního týmu, který by se průběžně dle potřeby fyzicky scházel a ve veškerém mezičase by byl v elektronickém spojení, by se monitorovaly parametry průběžně udílených pobídek, faktické výsledky podpořených projektů a vyhodnocovaly zobecněné, anonymizované, neúspěšné návrhy. Cílem by bylo právě vytvářet podněty k flexibilní úpravě parametrů nastavených v platném nařízení vlády. Teprve praktická aplikace může totiž odhalit navrhovatelem nezamýšlené nasměrování původních pobídek.

Podnikatelé mají pochopitelně zájem na stabilním právním rámci podnikání, mají tím však na mysli obecnou, plošnou regulaci, která by neměla excesivně omezovat svobodu podnikání. Pobídky však představují něco mimořádného, výjimečného, co vybočuje z obecného regulatorního rámce a pokřivuje rovné všeobecné podmínky. V každý časový okamžik proto musíme mít k dispozici silné, přesvědčivé argumenty (ekonomické, sociální, technické) obhajující či vysvětlující zásah státu do svobodného podnikání.

Hospodářská komora ČR podporuje, aby se pružněji prostřednictvím nařízení vlády měnily parametry (podmínky) poskytování pobídek, a přiměřeně se tak mohlo reagovat na situaci na trhu, technologický vývoj i bezprostřední poznatky z průběžně poskytovaných pobídek. Za v zásadě přínosný považuje i mechanismus, kdy bude schvalovat všechny investiční pobídky vláda, čímž by se měla zvýšit přesvědčivost a srozumitelnost důvodů k poskytování jednotlivých pobídek a podstatně omezit jejich celkový počet. Nesouhlasíme však s tím, že do samotného procesu není dostatečně zapojena podnikatelská veřejnost.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).