Hlavní navigace

Přeplatek z ročního zúčtování a daňový bonus v exekucích

Dagmar Kučerová

Daňový bonus a přeplatek na zálohách dlouhodobě činí v exekucích potíže. Nejasná legislativa a rozdílné právní výklady na jistotě zaměstnavatelům nepřidají.

Doba čtení: 5 minut

Jelikož je měsíc březen obdobím, kdy zaměstnavatelé zúčtovávají daně z příjmů, zajímal se server Podnikatel.cz o aktuální situaci v oblasti exekucí.

Daňový bonus a exekuční srážky

Dlouhodobě přetrvávaly nejasnosti se zápočtem daňového bonusu, tj. zda je či není součástí čisté mzdy pro účely stanovení srážek ze mzdy. Nyní se situace ustálila, daňový bonus se do čisté mzdy pro účely exekučních srážek nezapočítává. Z tohoto pohledu jsou důležitá dvě soudní rozhodnutí. Dle rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. května 2012 sp. zn. 3 VSOL 852/2011 se daňový bonus pro účely srážek ze mzdy nezapočítává do čisté mzdy povinného. A Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 18. března 2013 sp. zn. 1 VSPH 241/2013 judikoval, že daňový bonus není dávkou určenou k výživě dítěte, ale je pouze nástrojem daňové optimalizace. Na tomto postupu nic nezměnilo ani další soudní rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci z roku 2016. Týkalo se totiž srážek zaměstnance v insolvenci.

To ale neznamená, že by daňový bonus nebyl postižitelný vůbec. V praxi se zaměstnavatelé setkávají s přikázáním jiné peněžité pohledávky dle § 312 občanského soudního řádu. Nejedná se totiž o plnění, které by bylo uvedeno v § 299 občanského soudního řádu a jež by bylo vyloučeno z exekučního postihu. Přestože k postihu daňového bonusu formou k přikázání jiné peněžité pohledávky existují i právní názory, jenž tento postup rozporují, zaměstnavatelům nezbývá, než přikázání jiné peněžité pohledávky akceptovat. V opačném případě se vystavují možné pořádkové pokutě od exekutora.

Zaměstnavatelé, potažmo jejich mzdoví účetní, musí důkladně studovat korespondenci zaslanou exekutory a rozlišit, kdy se jedná o přikázání jiné peněžité pohledávky podle § 312 občanského soudního řádu (vždy je zde výslovně uvedeno). Zde pohledávka nezískává pořadové číslo spolu s ostatními exekučními srážkami. Daňový bonus se nezahrnuje do čisté mzdy pro účely exekučních srážek, ale zašle se v plné výši exekutorovi, který daňový bonus přikázáním jiné peněžité pohledávky postihnul. 

Čtěte také: Jak se změní exekuční srážky v roce 2018?

Doplatek daňového bonusu při ročním zúčtování

Poněkud komplikovanější je situace u přeplatku z ročního zúčtování. Ten se často skládá ze dvou položek, a to z přeplatku na daňových zálohách a doplatku daňového bonusu. Daňový bonus není součástí mzdy, do čisté mzdy pro účely exekučních srážek se nezahrnuje ani v podobě doplatku z ročního zúčtování daňových záloh. Ovšem, jak mají postupovat zaměstnavatelé, kteří již obdrželi přikázání jiné peněžité pohledávky na daňový bonus? Vztahuje se toto přikázání i na doplatek daňového bonusu s ročního zúčtování daní?

Existují právní názory, podle nichž vzniká nárok na měsíční daňový bonus až po učinění prohlášení k dani (předčasně doručený exekuční příkaz by byl neúčinný) a nárok na přeplatek z ročního zúčtování daní až podáním žádosti o roční zúčtování. O vyjádření jsme požádali Exekutorskou komoru ČR. Rozhodující je „popis“ pohledávky ve výroku exekučního příkazu. Je-li zde vymezen daňový bonus (s přihlédnutím k tomu, že jde o legislativní zkratku formy daňového zvýhodnění podle § 35c odst. 3 zákona o daních z příjmů), týká se příkaz daňového bonusu ve všech jeho formách. Tedy i doplatku na daňovém bonusu, protože stále se jedná o daňový bonus – prostředky, kde faktickým plátcem je stát. Ale důležitý je skutečně popis v exekučním příkazu, který by měl pohledávku jasně individualizovat, vysvětlila Martina Houšková. Exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky lze vést i v případě, že pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu, jinými slovy pohledávka musí existovat alespoň co do právního důvodu. 

Exekuce a přeplatek z ročního zúčtování daní

Obdobně problematický je i přeplatek z ročního zúčtování daňových záloh. Opět zde existují právní názory, na základě kterých se tento přeplatek do příjmů podléhajícím exekučním srážkám ze mzdy nezahrnuje (nejedná se o součást mzdy). Podle vyjádření Exekutorské komory ČR z roku 2015 je nutno vycházet z toho, že vratný přeplatek na dani z příjmu fyzických osob tvoří část záloh na daň z příjmu, které byly ze mzdy povinného zaměstnance odvedeny a netvořily tak základ pro výpočet srážky. Jestliže by tyto zálohy ze mzdy zaměstnance odvedeny nebyly (popř. v menším rozsahu), byly by takové částky součástí čisté mzdy, a tedy i základem pro výpočet srážek, které by za takových podmínek byly vyšší. Pokud by přeplatek na dani z příjmů fyzických osob nebyl do čisté mzdy zaměstnance zahrnut, jednalo by se o obcházení zákona.

Tímto způsobem by mohlo potenciálně dojít k poškození oprávněného (resp. zmaření uspokojení jeho pohledávky) tak, že by ze mzdy povinného byly účelově odváděny vysoké zálohy na daň, které by mu následně „oklikou“ vracel správce daně a nebylo by možno je exekučně postihnout. Pokud je povinnému vyplacen přeplatek na dani vzniklý na základě ročního zúčtování daně z příjmů fyzických osob, je tento přeplatek pro účely výpočtu výše srážky součástí čisté mzdy v měsíci, kdy byl vyplacen. 

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Čtěte více: Čtyři problematické situace v exekučních srážkách 

Aktuálně se však Exekutorská komora ČR vyjadřuje opatrněji. Je nejasné, zda přeplatek je součástí čisté mzdy či nikoliv. Zákon hovoří o tom, že přeplatek vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy (nikoliv nutně „ve mzdě“) za březen, uvedla Martina Houšková.

Roční zúčtování daní a přikázání jiné peněžité pohledávky

A aby toho nebylo málo, občas se objeví exekuční příkaz ve formě přikázání jiné peněžité pohledávky na přeplatek z ročního zúčtování daní. Myslí se tím přeplatek na zálohách nebo i doplatek daňového bonusu? 

PR Summit tip Šilerová

S vysvětlením opět přichází Exekutorská komora. Také zde je rozhodující „popis“ pohledávky ve výroku exekučního příkazu. Přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění vs. doplatek na daňovém bonusu je třeba rozlišovat. Konečně tak činí i právní úprava, která pro obě množiny používá termín „doplatek ze zúčtování“. To se projevuje i tak, že o částku daňového zvýhodnění vyplaceného formou doplatku na daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně (protože se zaměstnanci zpět nevrací jeho peníze, ale dostává peníze státu, který je vyplatí ve formě úlevy na budoucích zálohách), sděluje Martina Houšková. Dodává, že v případě vícero exekučních příkazů přikázáním jiné peněžité pohledávky je rozhodující pořadí, které je určeno okamžikem doručení příkazu poddlužníkovi. 

Čtěte také: Rok 2018 je bohatý na změny v nemocenském pojištění

Dlužno dodat, že celá tato problematika je vzhledem k absenci judikatury protkána značnou nejistotou. Proti sobě stojí rozdílné právní názory a s nimi související rozdílné postupy. Zaměstnavatel by se neměl vystavovat riziku možného postihu pořádkovou pokutou od exekutora, ale ani poškodit zaměstnance neoprávněnou srážkou ze mzdy. Na druhou stranu, zaměstnanec nemusí zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění požádat. Může si sám podat daňové přiznání. A to je z pohledu zaměstnavatele momentálně zřejmě nejbezpečnější varianta.