Od roku 2013 bude možné vstoupit do 2. pilíře důchodového spoření. Osoby, které se pro vstup rozhodnou, budou mít o 2 procentní body vyšší sazbu pojistného na důchodové pojištění. Ve prospěch druhého pilíře má být celkově převáděno plánovaných 5 procent. OSVČ si budou spoření hradit sami, zaměstnaní účastníci prostřednictvím svého zaměstnavatele.
Od příštího roku měl být původně účinný i zákon o jenom inkasním místě (tzv. JIM). Zde se s odvodem pojistného do druhého pilíře již počítalo. Protože byla účinnost odložena, bylo nutné vymyslet, jakým způsobem prostředky do tohoto pilíře odvést. Celý systém musí dočasně fungovat i bez existence jednoho inkasního místa. Světlo světa proto spatřil nový vládní návrh s poslaneckým tiskem číslo 692 - zákon o pojistném na důchodové spoření.
Čtěte také: Zákonodárci nezahálí. Pro tok 2013 chystají legislativní smršť
Tři důchodové pilíře (pro připomenutí)
V souvislosti s pobíráním důchodů se hovoří o třech pilířích. O povinném průběžném pojištění, dobrovolném kapitálovém spoření a dobrovolném připojištění. Zjednodušeně řečeno:
- 1. pilíř = průběžný pilíř, do kterého se povinně odvádí příspěvek na důchodové pojištění.
- 2. pilíř = kapitálový pilíř, do něhož bude moci vstoupit kdokoliv (jedná se o důchodové spoření). Výhodnější však bude pro mladší věkovou kategorii, tj. pro občany do 35 let věku. Individuální účty budou vedeny ve zvolených penzijních fondech.
- 3. pilíř = dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem a daňovým zvýhodněním. Bude fungovat obdobně jako dosud, jen se změní na doplňkové penzijní spoření.
O 3. pilíři čtěte více: Od příštího roku bude umožněn odchod do předdůchodu. I pro OSVČ
Na důchodové pojištění jde aktuálně 28 % stržených z vyměřovacího základu mzdy. Z toho má jít stále 25 % do průběžného systému (1. pilíře) a 3 % do 2. pilíře, pokud se pro to pojištěnec rozhodne. K tomu ale bude muset přispořit ještě 2 % ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění sám pojištěnec (celkem tedy nasměřuje do 2. pilíře 5 procent z vyměřovacího základu mzdy).
Odvod pojistného na důchodové spoření (2. pilíř)
Novela zákona tedy počítá se zavedením nového povinného peněžitého plnění – pojistného na důchodové spoření. To nahradí část pojistného na sociální zabezpečení (oněch 5 procentních bodů), které mají být podle stávající právní úpravy převedeny do 2. pilíře důchodového systému.
Nejedná se jen o nový způsob odvodu spoření, ale také o jeho individualizaci. Správce pojistného totiž musí rozlišit, za které poplatníky zaměstnavatel prostředky uhradil. Inkasované pojistné se bude dále převádět na účty penzijních společností dle jednotlivých poplatníků na jejich vlastní důchodové spoření. Nové peněžité plnění, pojistné na důchodové spoření, bude spravováno finančními úřady a při jeho správě se bude postupovat (až na výjimky) v souladu s daňovým řádem. Naopak pojistné na důchodové pojištění bude až do účinnosti JIMa nadále spravováno Českou správou sociálního zabezpečení.
Čtěte více: Kdy vypustí zákonodárci JIMa z láhve?
Zaměstnavatel jako plátce pojistného spoření
Plátcem pojistného spoření bude zaměstnavatel, který bude mít od roku 2013 alespoň jednoho zaměstnance, jež je účastníkem důchodového spoření (2. pilíře). V § 2 uvedeného návrhu zákona se píše: Plátcem pojistného na důchodové spoření je plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, pokud je podle zákona o daních z příjmů povinen vybírat nebo srážet daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků poplatníkovi, který je zároveň poplatníkem pojistného na důchodové spoření.
Dílčím základem pojistného ze závislé činnosti má být úhrn vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění (stanoví se za kalendářní měsíc) podle § 5 zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Zjednodušeně řečeno, při zaměstnání po celý rok se bude dílčí základ skládat z 12 částí – jednotlivých měsíčních vyměřovacích základů zaměstnance.
Pojistné spoření a OSVČ
Účastníky 2. pilíře mohou být samozřejmě i osoby samostatně výdělečně činné. Jejich dílčím základem pojistného z výdělečné činnosti je vyměřovací základ OSVČ podle § 5b zákona o pojistném na sociální zabezpečení (stanovuje se za kalendářní rok). V případě kombinace zaměstnání s podnikáním bude základem pojistného součet dílčího základu pojistného ze závislé činnosti (ze zaměstnání) a dílčího základu pojistného ze samostatné výdělečné činnosti.
Maximálním základem pojistného na důchodové spoření je částka stanovená jako
maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného na důchodové pojištění, tj. 48násobek průměrné mzdy.
Čtěte také: Víme, o kolik porostou daně v dalších letech. Připravili jsme přehlednou tabulku
Sazba pojistného
Sazba pojistného na důchodové spoření činí 5 % (3 % z povinného odvodu + 2 % si účastník přidá z vlastních prostředků). Záloha na pojistné se odvede v termínu, ve kterém se sráží záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti, a to obdobným způsobem jako záloha na daň. Pojistné se bude zaokrouhlovat dle § 146 daňového řádu na celé koruny nahoru. Pojistným obdobím je kalendářní rok (u zaměstnanců rozdělený na dílčí období, tj. jednotlivé měsíce).
Odvod pojistného prostřednictvím záloh bude výlučnou záležitostí zaměstnavatele. OSVČ, jako poplatník, který hradí pojistné přímo, tak činí za pojistné jako celek. Nic mu ale nebrání, aby platil kupříkladu v několika částkách před datem splatnosti pojistného.
Poplatník bude podávat pojistné přiznání k pojistnému na důchodové spoření. Lhůta pro podání pojistného přiznání má být shodná s daňovým přiznáním. Tedy do 3 měsíců po uplynutí pojistného období, resp. do 6 měsíců po uplynutí pojistného období, jestliže pojistné přiznání zpracovává daňový poradce nebo advokát.
Čtěte také: Zahraniční stravné v roce 2012 v příkladech
Zaměstnavatel bude navíc zasílat hlášení
Jestliže bude mít poplatník výhradně příjmy ze zaměstnání, přiznání za něj podá plátce (zaměstnavatel). Ten navíc každý měsíc zašle elektronickou formou hlášení o zaslané částce a výši zálohy připadající na jednotlivé poplatníky. Lhůta pro hlášení je stanovena do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.
V návrhu zákona je dále řešen postup při přeplatcích a nedoplatcích na spoření a samozřejmě případné penále a úrok z prodlení. Zaměstnavatelům ale i osobám samostatně výdělečně činným, které se rozhodnou pro účast v dobrovolném důchodovém spoření, přibudou s účinností nového zákona další povinnosti. Protože 2. pilíř by bez provázání se zákonem o důchodovém spoření prakticky nemohl existovat, dá se předpokládat, že bude schválen.
Čtěte také: Zmatky kolem úhrady za vstupní lékařskou prohlídku. Oslovili jsme odborníky
ČLÁNKY DO MAILU