Kavárna Stará škola je místem, kde se zastaví čas a oživí vzpomínky na nejlepší koláče a chlebíčky od babičky a dědečka. Provozuje ji nezisková organizace Elpida a manažerkou je zde Bronislava Hilliová.
Co se dozvíte v článku
Kavárna byla dlouhodobým snem
Bronislava Hilliová na úvod popisuje, že kavárnu Stará škola provozuje nezisková organizace Elpida, která pracuje pro seniory už 23 let. Dělají pro ně řadu vzdělávacích kulturních programů, mají tísňovou linku a od roku 2014 se zabývají také zaměstnáváním seniorů. Právě v tom roce založili značku Ponožky od babičky, což je jejich první sociální podnik. A kavárnu jsme otevřeli v roce 2023 jako druhý sociální podnik, abychom mohli nabídnout seniorům nějaké pracovní příležitosti,
doplňuje.
V Elpidě od začátku věděli, že budují něco unikátního v rámci Prahy i České republiky, protože nepřišli na kavárnu, kde by za barem i v kuchyni, byli senioři. Podobná kavárna je ve Vídni, ale na to přišli až později a pouhou náhodou. Se seniory pracujeme přes 20 let a sen o kavárně jsme měli dlouho. V momentě, kdy jsme se přestěhovali do nových prostor na pražském Smíchově, kde se ukázalo, že je místo pro provozování kavárny, tak to bylo skoro jasné,
usmívá se Bronislava.
Začátky byly náročné, protože neměli žádné zkušenosti s gastroprovozem a bylo těžké se zorientovat v té problematice. Bronislava Hilliová přiznává, že ze začátku vše konzultovali se společností Ambiente a s jejím šéfem Tomášem Karpiškem. Mu se moc líbil koncept babičkovské kuchyně a budování atmosféry, kde se lidé mají cítit jako u babičky na prázdninách. Hodně jim tedy pomáhali, jak na to. Důležité samozřejmě bylo sehnat správné lidi, především provozního manažera nebo manažerku kavárny. To trvalo, ale nyní máme skvělou dámu, která dřív měla svoji kavárnu a má zkušenosti,
dodává Bronislava a vzpomíná, že se potýkali také s nedostatkem vybavení, kdy například pekli v remoskách, protože jim bouchla trouba.
Ze staré školy…
Kavárna je v budově historicky první smíchovské základní školy. Ta byla postavená mezi lety 1860 a 1870. Poté byla zrekonstruovaná, postupně se tam střídaly různé typy škol, ale jde o klasickou velkou školu. Objekt patří pražskému magistrátu a Elpida zde je v nájmu, a kromě kavárny v přízemí využívá i několik dalších pater. Název vychází z té smíchovské základky, ale současně odkazuje i na tradici. Říkáme, že to je stará škola, když mluvíme o nějakých tradičních receptech. Takže myslím si, že to sedí,
popisuje Bronislava.
Stará škola se tedy vyznačuje tím, že se zde zastaví čas a ožijí vzpomínky nejen na nejlepší koláče od babičky. Bronislava Hilliová vysvětluje, že chtějí, aby se u nich návštěvníci cítili jako u své babičky nebo dědy na prázdninách. Často se podle ní stane, že tento koncept u lidí vyvolá vzpomínky nebo nostalgii. Pečeme domácí koláče, děláme svoje vlastní sirupy a super gastro věci. Ale jsou to domácí věci, které známe od svých prarodičů. Takže na tom je ten koncept postavený,
dodává s tím, že stojí také na dobré výběrové kávě. Na této části spolupracují s Ambiente a pořád konzultují s jejich hlavním baristou Ondřejem Štoklem. Ten se věnuje jejich baristům, školí je a průběžně kontroluje. Jedná se o otevřený a stálý proces.
Při tvorbě nabídky ve Staré škole přemýšleli, jak zúročit to, co babičky vždycky uměly a dělaly rády. Nebo s čím je obecně spojené takzvané babičkovství. A přišli na to, že jsou to koláče, nějaké další jídlo a dobrá atmosféra. To chtěli do kavárny přenést a dnes tak mají například skvělé kynuté koláče nebo plněné rohlíčky, pro které k nim hosté chodí.
Důležitá je kondice i chuť pracovat
V kavárně pracují senioři a seniorky na pozicích baristů a baristek a v kuchyni mají pekařky. Většina z nich přitom nemá žádnou zkušenost s prací v gastronomickém provozu. Jirka, který je za barem, je vyučený číšník a potom měl svou cateringovou firmu, ale je to opravdu jediný člověk, který tam má gastro zkušenost,
prozrazuje Bronislava. Jinak u nich pracují lidé různých profesí, například bývalá bankovní úřednice nebo projektant. Předpokladem je vydržet přes pět hodin na nohou, protože mají sice zkrácené směny, ale opravdu musí být na nohou. U pekařek předpokládají, že rády pečou a mají třeba svůj majstrštyk, který by mohly poskytnout a mají z pečení radost.
Klíčovým člověkem v celém provozu je podle Bronislavy provozní kavárny Gabriela Stojkovič. Ta řídí oba týmy baristů i pekařek, propojuje je a dokáže je také zaučit. Všichni si přitom musí projít baristickým kurzem. Bronislava zmiňuje, že nyní už mají poměrně velký dosah na sociálních sítích, takže když vypíšou nějakou novou pozici, přihlásí se docela dost lidí. Nejdříve máme telefonní pohovor, zjišťujeme, jaké jsou motivace lidí a potom máme jednu zkušební směnu, kdy si to ten člověk sám osahá a oboustranně si řekneme, jestli nám to vyhovuje,
popisuje. Nyní kavárna hledá posily nejen na léto a jsou tak v procesu výběru.
Každý zaměstnanec má zajímavý příběh
Podle Bronislavy má každý zaměstnanec kavárny zajímavý příběh. Výše zmíněný barista Jirka o sobě říká, že celý život pracoval jako hospodský a že by si nikdy nepředstavoval, že bude pracovat v podobné kavárně. Jsem za tu příležitost moc rád, protože doma by člověk shnil a furt natírat okna nebo jezdit na kole, to nejde. Takhle nejsem dva dny v týdnu doma, takže je to pro všechny příjemný,
uvádí na webu projektu Elpidy s názvem Babi nebude sedět v koutě.
Baristka Marie, dříve pracovala jako asistentka. Nechtěný a neplánovaný odchod do důchodu pro ni byl přelomovým okamžikem v životě. Tehdy si uvědomila, jak negativně na ni působí samota a nulový kontakt s lidmi. Práce v kavárně mi změnila život, momentálně je to pro mne priorita a všichni děláme, co můžeme. Já třeba pravidelně nosím čerstvou mátu od farmářů. Syn nic moc neříká, ale myslím, že ho to těší a že je na mě hrdý,
dodává.
Život baristky Hany se od 15 let točil kolem stravování, ale po vystudování VŠE pracovala mnoho let v bance. To ji bavilo, ale neustále snila o otevření vlastní kavárny. Tu sice nemá, ale podle ní jí práce ve Staré škole vše bohatě vynahrazuje. Můžu být baristkou, bez rizik a starostí. Moc mě to baví: uvážu si zástěrku, usměju se na hosta, uvařím cappuccino a doporučím něco k tomu,
doplňuje.
Bronislava říká, že se k nim lidé rádi hlásí především proto, že se chtějí dostat mezi lidi. To je pro ně hlavní motivace, a navíc se jim hodí také přivýdělek. Zpočátku mají obavy, hlavně když vidí jejich super kávovar, protože ten není nic jednoduchého. Často navíc přichází s tím, že znají jen turka a espresso, eventuálně Vídeň. Takže trvá, než se pochopí, kolik je druhů kávy, jak se vaří a připravují a jak je důležité dodržovat postupy,
přidává Bronislava. V ostrém provozu jsou pak i nějaké stresové chvilky, ale rozhodně práce seniorům přináší především radost.
Zaměstnávání seniorů má smysl
V dnešní době žije v České republice přes 2,2 milionu lidí starších 65 let. Toto číslo do budoucna stále poroste a je jasné, že senioři budou vyhledávat pracovní příležitosti. Ty však nejsou vždy příznivé jejich možnostem. Samozřejmě můžou jít sedět za kasu do supermarketu ve 12hodinových směnách. To nám senioři často říkají, že zkoušeli hledat místo a nabízeli jim práce, které mají buď dlouhé směny nebo například noční hlídání,
uvádí Bronislava a zdůrazňuje, že kavárna Stará škola je sociální podnik a jejím smyslem je vytvářet příznivé podmínky pro podporovanou cílovou skupinu, což jsou senioři.
Současně chtějí držet nějaký byznys, takže jsou obě tyhle složky vyrovnané a oni se snaží přizpůsobovat tomu, aby se těm lidem u nich dobře pracovalo. To například znamená, že směny jsou krátké a lidé pracují ve dvojicích, takže se můžou opřít jeden od druhého. Většinou také mají podporu ještě někoho mladšího, například provozní nebo šéf pekařky, které jsou v kavárně také velmi důležité. Hlavně lidé nemají hodně směn, třeba jednu nebo dvě směny do týdne, takže opravdu pracují tak, jak potřebují,
upřesňuje dále Bronislava Hilliová.
Potřebují mladé návštěvníky
Koncept kavárny je tedy ojedinělý a v poslední době se o ni, jak potvrzuje Bronislava, zvedla velká vlna zájmu především mezi mladými lidmi, což jim velmi pomáhá. Potřebují totiž, aby k nim chodili mladí návštěvníci. Kavárna sídlí v budově staré školy, kde má Elpida další programy pro seniory, takže zpočátku byla většina zákazníků kavárny z jejich řad. Ukázalo se, že jenom s nimi se nedostanou do pozitivního finančního výsledku, a proto se zaměřili na mladé lidi. Ty k nám potřebujeme dostat, abychom se udrželi. Kavárna naplňuje poslání celé Elpidy, tedy to, že propojujeme generace. A má benefit i pro mladé lidi, kteří uvidí, že stáří není jen na odpis a že ti lidé jsou schopni pracovat a že je skvělé být v nějaké věkově smíšené společnosti,
vysvětluje Bronislava s tím, že vidí jenom dobré reakce a mají dobré recenze na Googlu nebo sociálních sítích.
V minulém roce se Stará škola objevila ve videu tvůrců Kluci z Prahy. Po odvysílání tohoto dílu zaznamenali v kavárně okamžitě vyšší návštěvnost a taková forma reklamy jim podle Bronislavy rozhodně vyhovuje. Na on-line reklamě, a to včetně té na sociálních sítích, hodně staví a jak podotýká Bronislava, v dnešní době to ani jinak nejde.
Lidé kavárnu podrželi
Nyní běží na jedné z platforem pro online darování peněz kampaň na podporu Staré školy. Bronislava Hilliová přiznává, že za jejím spuštěním bylo docela těžké rozhodování a rozhodně ji neplánovali. Chtěli být finančně soběstační. Jenže nejsou běžný sociální podnik a tím, že nepracují s osobami se zdravotním postižením, nečerpají žádnou podporu od státu ani od města. Je to čistě na nich, a přitom zaměstnávání seniorů má také určitá specifika a je to finančně náročnější. Kavárna je otevřená teprve od prosince 2023 a v loňském roce skončili ve ztrátě. Tehdy ji dorovnala Elpida, ale letos už by to finančně nezvládli. Bylo to buď, anebo. Buď zkusíme oslovit naše fanoušky, nebo tu kavárnu budeme muset na konci roku zavřít, protože i plánovaný rozpočet mířil k další ztrátě,
potvrzuje Bronislava.
Ukázalo se, že oslovit fanoušky byl dobrý krok. Bronislava říká, že sami ani nečekali, že sbírka takhle zabere a že kampaň bude mít takový dosah. V momentě, kdy jsme ji zveřejnili, měla hned 400 sdílení a začala se rychle šířit a začaly přibývat peníze. Na cílovou částku nakonec přispělo asi 900 lidí, což je obrovská masa,
dodává. Sbírka je stále otevřená, protože nejde jenom o to vybrat peníze a zacelit nějakou díru v rozpočtu. Jde podle Bronislavy o to, že kampaň opravdu vzbudila velký zájem, vytvořila komunitu fanoušků a lidí, kteří k nim začali chodit. Nám okamžitě vzrostla minimálně dvakrát návštěvnost a rostou nám tržby. To je něco, co je udržitelné i do budoucna,
zdůrazňuje.
Podle Bronislavy Stará škola není obyčejná kavárna, ale místo, kde starší lidé, kteří jsou v důchodu, znova nacházejí smysl a mají kontakt s jinými lidmi a nějakou komunitu. Naše baristka Marie říká, že se tady vrátila do života. Pekařka Vlasta k nám přišla po smrti manžela a našla si u nás v kuchyni kamarádku a totálně se jí změnil život,
zmiňuje a shrnuje, že kavárna je opravdu o tom, že podpoříte nějakou komunitu, která rozhodně má naší společnosti ještě co nabídnout. Je to ojedinělý koncept, který v České republice není, takže určitě stojí za návštěvu,
uzavírá s úsměvem.
Tip na další příběh
Jak ztracená náušnice otevřela dveře k nové vášni a tvorbě šperků
Silvii Kristkovou láska k přírodě a ztracená náušnice dovedla k výrobě šperků a dalších produktů z pryskyřice. Poznejte se s ní. Více v článku.
