Hlavní navigace

Nechte se inspirovat nejlepšími příběhy podnikatelů v roce 2022

29. 12. 2022
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: Se souhlasem Steiner & Kovarik
V našem seriálu „Příběhy podnikatelů“ ukazujeme ty, kteří jsou ve svém byznyse úspěšní nebo se zaměřují na netradiční podnikání. Nechte se jimi inspirovat i vy.

Letošní rok měl být nejen pro podnikatele návratem k normálu. Očekávalo se, že všichni doženou tržby z covidových let, ale situace se opět změnila a všichni se musejí potýkat se zdražováním a nárůstem nákladů. Přesto se někteří podnikatelé nebojí a jdou vstříc i obtížnějším výzvám.

Během studií vyvinul produkt, který zná celý svět

David Paškevič, CEO startupu 3Dsimo, v roce 2013 během svých studií na ČVUT vyrobil prototyp takzvaného 3D pera. Jednalo se přitom teprve o druhý prototyp na světě. Následovala úspěšná crowdfundingová kampaň a také pomoc investora a unikátní multitool byl na světě. 3D pero je produkt, který slouží na opravy 3D tisku z 3D tiskáren a zároveň je to multifunkční nástroj pro kreativní tvoření. To znamená, že si můžete vytvořit například figurku z populární hry, případně si můžete vytvořit různé přípravky do domácnosti. Maminky si mohou na mateřské samy vytvořit například magnetky na ledničku, popisuje David Paškevič s tím, že původně cílili pouze na modeláře, kutily a podobně.

Nejen 3D pera se prodávají do více než 85 zemí světa a všechny produkty k zákazníkům míří z pražské Libně. Mezi další unikáty patří například elektronická stavebnice Boffin Magnetic, pomocí které se dají sestavit projekty od jednoduchých obvodů až po vlastní gameboy nebo stavebnice Noyce Joyce. Máme základní verzi, což je stavebnice, a tam si pomocí čtyřiceti dílů složíte funkční digitronové hodiny. Dá se to přirovnat k dřevěným stavebnicím. Za dvě hodinky to máte složené a můžete se tím kochat celý život, doplňuje David Paškevič. Dětem je pak určeno 3D pero nazvané 3Dsimo basic.

Jejich čokoláda se jako jediná v ČR pyšní prestižním oceněním Great Taste Producer

Silvie Steinerová a Petr Kovařík se poznali na beachvolejbalovém campu a od té doby se stali partnery nejen životními, ale i obchodními a jejich značka nese název Steiner & Kovarik. Potkal jsem tam dámu, která obchodovala s čokoládou. Ještě ji nevyráběla, ale založila značku, která byla v centru Prahy, a snažila se prodávat kvalitní produkty. A v tu chvíli jsem si řekl, že tato značka má daleko větší potenciál, tak jsem obvolal 400 hotelů s tím, že asi 70 z nich postupně začalo od nás produkty odebírat. Na základě zajímavého zisku jsme začali produkty vyrábět sami, vzpomíná Petr Kovařík.

Luxusní čokoláda se podle Petra Kovaříka od té normální liší v tom, že pro výrobu se kupuje celý kakaový bob, který se poté dává melanžéru, kde se bez toho, aby se rozděloval bob na kakaové máslo a kakaový prášek, zpracuje a vznikne z toho stoprocentní kakaová hmota, která se následně upravuje. Rozdíl je tedy především ve zpracování. Steiner & Kovarik zpočátku cílili na turisty a následně na podnikatele, kteří chtějí obdarovat firemní zákazníky A pak se jedná o lidi, kteří opravdu přemýšlejí nad tím, co tou čokoládou, kterou kupují, způsobují. Že je to trvale udržitelný byznys, že i ten výrobce, který to tady dělá velice kvalitně, si váží pěstitelů v Jižní Americe. Takže necílíme pouze na Čechy, kteří rádi jedí kvalitní potraviny, či na turisty, ale také na lidi, kteří doopravdy přemýšlejí v určitém širším nadhledu, vysvětluje dále Petr Kovařík.

Ve výrobnách v Praze a na Moravě vyrobí tato firma denně stovky kilo cukrovinek a tisíce kusů pralinek. Před covidem zaměstnávali od 50 do 60 lidí, protože byli hodně vázáni i na turistický ruch. V průběhu pandemie pak museli propustit 35 lidí, poté snížili stav na 15 lidí a dnes jich mají zpět kolem 35. Co se týče výroby, vyrábí kolem 50 tun čokolády ročně.

Na český trh přinesli originální pásky bez dírek

Daniela a Michal Červenákovi stojí za značkou REDFIR. Ta přináší na trh originální opasky, které k zapínání vůbec nepotřebují dírky. Jak vysvětluje Michal Červenák, je tam všitý speciální mechanismus, který umožňuje oproti klasickým opaskům, majícím pět až sedm dírek, mnohem přesnější nastavení zapnutí opasku. Tím, že opasek nemá dírky, nedochází ani k jejich roztahování, natrhnutí, tedy ani k vizuálnímu znehodnocení produktu. Díky odepínacímu mechanismu je možné spony různě měnit, kombinovat. Opasky navíc prodáváme stylem, že je možné zakoupit samostatně koženou část, samostatně spony anebo si nakombinovat celý set, dodává.

Manželé podnikáním opravdu žijí, například nejvíce fotek pro e-shop pořídili na svatební cestě. Daniela Červenáková přiznala, že když na začátku rozbíhali e-shop, měli doma neshody a museli se dohodnout, kdo se bude o co starat. Michal vzpomíná, že měli i trochu naivní představu, že se udělá e-shop, umístí se tam produkty, spustí se Instagram, Facebook a ony ty objednávky nějak přijdou. A poté je ta srážka s realitou, kdy člověk vidí, že je to opravdu každodenní mravenčí práce. Časově to proto bylo zpočátku hodně náročné, ale udělali jsme si z toho i svoje hobby. Tím, že hodně fotíme, baví nás vytvářet obsah pro náš blog, těšíme se opravdu z každé přijaté objednávky, shrnuje.

Opustili manažerské pozice a zaměřili svůj byznys na Španělsko

Také Jan Holemý vlastní podnik se svojí manželkou Lucií. Jde o pražský tapas bar Jamonarna a stejnojmenný e-shop, kde zákazníci najdou španělskou šunku, víno a další originální španělské pochutiny. Jamón, tedy španělská sušená šunka Jamon Curado, je španělská vepřová šunka sušená na čerstvém horském vzduchu, která se ve Španělsku vyrábí už 3000 let. Posledních 50 let do toho někteří výrobci začali přidávat různé antioxidanty, éčka a nitrátové sole. Začali používat i klimatizované sušírny a další věci, které to zrychlí. Sice to šunku zlevní, ale výsledek na kvalitu je pak fatální. Dneska už jsou jen asi dvě procenta výrobců, kteří se stále drží původních postupů, a my máme jednoho dodavatele přímo kousek od Sevy a spolupracujeme i s Lukášem Benešem, který bydlí v Malaze a který se tomu jamónu věnuje delší dobu, prozrazuje Jan Holemý.

Začátky byly docela krušné. Když vše začalo dávat smysl, tak v březnu 2020 ráno vstali, podívali se do mobilu a zjistili, že kvůli covidu neotevřou. Tehdy si říkali, že to bude jen na měsíc, a nakonec to byly dva roky. Naštěstí měli úžasné zákazníky, kteří chodili nakupovat i přes výdejové okénko, a hodně jim pomohli také dodavatelé. Tuto dobu přestáli a dnes nabízí i speciální školení zaměřené například na krájení šunky, vyrábějí dárkové boxy do firem, plánují firemní akce, catering na svatbách nebo rozvozy tapas boxů. Navíc by se rádi pustili do franšízové nabídky a v dlouhodobém horizontu by rádi otevřeli restauraci. Zároveň s Pavlem Ševčíkem připravujeme poradenství pro lidi, kteří by se rádi do něčeho pustili, akorát tam mají to “jenomže”, doplnil Jan Holemý.

Mámy se potřebovaly rozptýlit a dnes jejich projekt pomáhá ostatním

Za projektem Mumdoo najdete Lucii Bášovou a Kristýnu Cejnarovou. Ty na mateřské, když chtěly zabavit i mysl, přišly s něčím, co spojuje firmy a profesionálky, které jsou doma s dětmi, ale přitom mohou pracovat na projektech, které lze realizovat na dálku. Může to znít možná trochu zvláštně, ale doma je potom daleko větší pohoda, když my máme i nějakou šanci pracovat a dělat něco jiného, než je vyloženě ta péče o dítě, říká Lucie Bášová. Podobně to má i Kristýna Cejnarová, která když dá děti spát, odklepává e-maily a má pak stokrát víc energie, než kdyby jenom seděla u televize. Mám pocit, že něco jsem udělala, něco je za mnou a něco se hezky posouvá dál. Zároveň je pro nás s Luckou nejvíc nabíjející to, že vidíme, že podobně to mají ostatní maminky. Když nám potom zavolají a řeknou, že mají z projektu radost, máme hned energii dělat něco dál, popisuje.

Mumdoo se v tuhle chvíli zaměřuje na maminky, které mají ve svém oboru aspoň tříletou zkušenost. A potom mají tříkolový screening, kdy na začátku potřebují, aby maminky vyplnily dotazník. Druhý krok je, že jim pošlou testík, kde si vyzkouší, jestli jejich zkušenosti odpovídají tomu, co opravdu říkali. Pokud si vyhodnotíme, že to smysl dává, potom je poslední krok. Osobně si telefonujeme. Po tomhle telefonu si je zařadíme do naší databáze, upřesňuje Kristýna. Firmy nejčastěji poptávají práci s textem a velmi blízko za tím je pomoc se správou sociálních sítí a případně překlady a grafika. Jsou to opravdu takové úkoly, které jsou velmi snadno zvládnutelné externě. Člověk nemusí jít do kanceláře. Nepotřebuje nic jiného než případně jeden rychlý hovor, aby se do toho takzvaně dostal, když s tím má zkušenosti, ale jednoznačně vede práce s textem, vysvětluje Lucie.

Nakoupili stroje a pustili se do lyofilizace

Firmu Lyopotraviny založili Luboš a Lenka Bláhovi před čtyřmi lety. Tehdy si domů přivezli první stroje a dnes mají úspěšný e-shop. Lyofilizují také na zakázku a podporují i místní zemědělství. Do podnikání se přitom pustili úplně po hlavě, bez znalosti strojů nebo školení. My jsme si představovali, že to tam dáme, bude se to 50, 60 hodin sušit a že bychom si měli k té firmě ještě vymyslet něco druhého, co nám vyplní čas. První pokusy nás vyvedly úplně z omylu a teď bychom potřebovali za sebou ještě mít nějaký dvacetičlenný tým, který by nám pomohl s chodem firmy a s výrobou. Ale zatím to tak nějak zvládáme sami, říká Lenka Bláhová.

Lyofilizace je proces konzervace, která zbavuje potraviny vody a všechny živiny tam zůstávají zachovány. Na začátku potravinu zmrazí na třeba mínus 30 stupňů, poté se z komory vysaje vzduch a potravina se začne zahřívat. Za normálních okolností by zmrzlá potravina začala tát, ale vakuum způsobí sublimaci, což znamená, že z pevného skupenství (z ledu) přechází do plynného. Potravina nezačne tát a voda se potom zachytává v podobě ledu okolo vevnitř v lyofilizátoru, vysvětluje Luboš Bláha. Kromě speciálního vybavení je důležitá i kvalita produktů, které se lyofylizují. Například ovoce musí být zralé, ale záleží i na množství fruktózy. Už máme vytipované, co nám sedí, co ne. Když je tam moc cukru, je to špatně, když je tam málo cukru, je to špatně, musí to být vychytané. I pro zákazníka to musí být chuťově zajímavé, shrnuje Lenka.

Covid ho inspiroval k vytvoření vlastní značky domácího oblečení

Otakar Šenkýř se věnoval grafickému designu a jelikož jej lákala móda, přihlásil na kurzy Institutu módní tvorby na Vinohradech. Když přišel covid, rozhodl se založit svou značku zaměřenou na domácí oblečení – Virulent. Tento název se dá přeložit jako vysoce nakažlivý a odkazuje ke koronaviru a zároveň značí, že jde o návykovou a nakažlivou značku. Psal jsem si nějaká hesla typu infekce, móda, až z toho nakonec vyšlo Virulent. Říkal jsem si, že tady tenhle název je sexy, zvučný a mohlo by to fungovat. Udělal jsem si logo, nějakou korporátní identitu a amatérský e-shop, který už je nyní profesionální, a řekl na svých sociálních sítích, že jsem si vytvořil svůj brand a komu se to líbí, tak si může koupit mikinu, vzpomíná Otakar Šenkýř.

Zaměřit se na teplákovky a domácí oblečení se přitom úplně nabízelo. Ondřej cítil, že začínají být trendy, že už to lidé nevnímají tak, že si teplákovku oblečou, jen když jsou doma nebo jdou na zahradu. Teplákovka se začala stávat právě díky covidu jakýmsi dennodenním outfitem, běžnou věcí, kterou lidé chtějí nosit, protože jim je v tom příjemně. Jeho cílem bylo, aby se lidé cítili pohodlně a zároveň, když potřebují jít nakoupit nebo něco vyřídit, aby se nemuseli převlékat a aby se cítili pohodlně a hezky, i když půjdou ven v teplákovce. Snažím se, aby to vypadalo minimalisticky a zároveň esteticky. Všechny střihy si tvořím sám, látka je taky z České republiky, takže celý ten package značky je o nějakém vnímání estetična a vkusu. Virulent je o emocích a příjemném vizuálnu, zdůrazňuje Otakar Šenkýř.

účto únor klímová

Jeho byznys stojí hlavně na someliérech

O Vinografu jsme na našem serveru psali už dříve. Jan Horešovský se v byznysu pohybuje už téměř dvacet let a dnes jsou jeho vinné bary opravdu silnými koncepty. Vinograf tak není jen vinný bar, ale značka s ambicemi rozšíření služeb i do dalších regionů mimo Prahu. Otevřeli například Vinograf v Ostravě, kde nabízí jejich standardní služby a brzy zde začnou i vařit. A díváme se dále. K tomu ovšem potřebujete nastavit interní procesy, mít dobrý marketing, mít vyprecizovanou kulturu identity značky, standardy v celé oblasti našeho podnikání a také samozřejmě jako základ kvalitní finanční řízení. Bez silného profesionálního manažerského týmu toto nejde zvládnout, vyjmenovává Jan Horešovský.

Someliéři jsou podle Jana Horešovského speciální skupina v rámci gastronomie. Jsou to lidi, kteří jsou u nich nadstandardně kvalifikovaní a ve finále by měli teoreticky znát detailně všech tisíc vín. Měli by vědět, odkud jsou, kdo je vyrobil, jaké mají vlastnosti, ideálně jak si stojí ročníky těch vín mezi sebou a měli by to umět prezentovat minimálně ve dvou jazycích. Pro ně jsou tedy someliéři extrémně důležitá část jejich každodenního podnikatelského života a jejich úspěchu. Na druhou stranu, zase není tak moc podniků, jako je Vinograf, kde by byla taková příležitost se s vínem seznámit. Práce s vínem v tomhle rozsahu je ve Vinografu poměrně výjimečná a je pro someliéry srdeční záležitostí. Jsme v tomto smyslu profesní Mekkou, a to má nepochybně vliv na loajalitu a charakter vztahu našich lidí jak ke značce, tak k sobě navzájem. Přes celý covid se nám podařilo udržet si tým, který jsme měli. Nikoho jsme nepropustili a lidé nám to oplácí věrností, uzavírá.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).