Hlavní navigace

Přijímat papírová přiznání a zároveň odmítat přiznání v PDF? Vítejte v Česku

Daniel Morávek

[KOMENTÁŘ] Ačkoli je možné některá daňová přiznání podat v papírové podobě, elektronicky ve formátu PDF jej úřady nepřijmou. Logiku v tom bohužel nehledejte.

Doba čtení: 6 minut

Aby toho nebylo málo, spor o podání přiznání ve formátu PDF z roku 2012 hnala finanční správa, navzdory porážkám u nižších soudních instancí, až k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). I zde ale prohrála. Nejde přitom o elektronizaci veřejné správy, jak se snaží vedení finanční správy tvrdit, ale jen a jen o chybějící proklientský přístup.

Čtěte více: Znamená rozsudek Nejvyššího správního soudu, že lze podávat přiznání v PDF?

Proč jde papírový formulář zpracovat, ale formulář v PDF nikoli?

V návaznosti na nedávný rozsudek NSS ohledně podání přiznání v PDF, který se přiklonil na stranu firmy, se finanční správa hájila, že rozhodnutí nemá dopad do současnosti a že tehdy platila jiná legislativní úprava. Dále pak uvedla, že důvodem toho, že elektronické podání přijímají úřady pouze ve formátu XML, je jejich následné automatizované zpracování. To je mimo jiné i smyslem elektronizace veřejné správy, doplnila finanční správa ve svém prohlášení.

O čem byl případ z roku 2012

Nejvyšší správní soud před několika dny rozhodl ve prospěch firmy Punktum, která se dostala do sporu s finanční správou ohledně možného formátu daňového přiznání. Společnost Punktum podala v roce 2012 přiznání k DPH za druhé čtvrtletí roku datovou schránkou ve formátu PDF. Finanční správa toto podání odmítla, označila je za neúčinné a trvala na tom, že buď bude podáno v listinné podobě (vytištěné na papíře), nebo elektronicky, ale jen ve formátu XML. Celý případ skončil u soudů, které ale opakovaně daly za pravdu firmě Punktum. Finanční správa se nicméně neustále odvolávala a nakonec podala i kasační stížnost k NSS. I NSS se ale přiklonil na stranu firmy.

A přestože má finanční správa v obou věcech pravdu, zapomíná na několik dalších zásadních souvislostí, které staví celý problém do jiného světla. Ano, je samozřejmě pravda, že se od té doby změnila legislativa a že je nyní dle zákona o DPH nutné podávat veškerá přiznání k DPH (a také kontrolní hlášení a přílohy) „elektronicky pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.“

Stejně tak podle daňového řádu platí, že vybraná podání vůči správcům daně musí někteří poplatníci učinit elektronicky „ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně“. Konkrétně se to týká daňových subjektů nebo jejich zástupců, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Všichni tito poplatníci nemohou přiznání podat na papírovém formuláři a elektronicky musí využít formát XML. Problémem však nejsou tito poplatníci a tato podání. Zde vše smysl dává. Horší už je to ale s logikou u přístupu k poplatníkům, kteří nemají zpřístupněnou datovou schránku a podávají například přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Chybí zdravý rozum a proklientský přístup

Všichni tito poplatníci mohou přiznání podat i na papírovém formuláři. Určuje to zákon a finanční správa dokáže „překvapivě“ i tato podání zpracovat. Druhou možností je podat přiznání elektronicky, i u těchto poplatníků a podání, kde není elektronické podání povinné, ale úřady absurdně trvají na formátu XML. Poslat například elektronicky podepsané přiznání na e-mailovou adresu podatelny totiž není možné. A zde již logika pokulhává. Proč úřady přijmou přiznání na papíru, které následně ručně přepisují do systému, ale nepřijmou čitelné podání v PDF, elektronicky podepsané a poslané e-mailem na podatelnu, které mohou přímo z počítače přepsat do systému nebo přinejhorším vytisknout a postupovat jako při formuláři na papíru?

Finanční správa odpověděla serveru Podnikatel.cz následovně: Podání ve věci daní na e-mailovou adresu orgánu finanční správy není možné. V této věci odkazujeme na informace obsažené na webu FS, kde se o neakceptaci e-mailu výslovně hovoří: „Možnost činit podání prostřednictvím „jiných technických prostředků“ (tedy např. faxem, e-mailem apod.) je podle § 56 odst. 1 písm. c) daňového řádu podmíněna tím, že správce daně na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup vymezí podání, ve vztahu k nimž bude tuto formu podání akceptovat a současně stanoví, které „jiné technické prostředky“ lze za tímto účelem využít.

Paragraf, na který se finanční správa odvolává, říká: Správce daně určí a zveřejní jiné technické prostředky, jimiž lze učinit podání, které je nutné potvrdit za podmínek podle § 71 odst. 3, a jaká podání lze učinit tímto způsobem. Paragraf  71 odst. 3 daňového řádu pak doplňuje: Účinky podání má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy, která není podepsána způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno způsobem uvedeným v odstavci 1; tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav.

Každopádně těžko říci, jak může být elektronicky podepsané podání „podáním, které není podepsáno způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu.“

Ptejte se odborníka v poradně Daně a účetnictví
Ing. Jan Molín Ph.D.
poradce pro daně

V tomto případě ale nejde ani tak o konkrétní znění paragrafů, jako o zdravý rozum a proklientský přístup. Přitom když finanční správa chce, jak zdravý rozum, tak proklientský přístup umí uplatnit. Učinila tak například před půl rokem zrovna u automatických pokut na nepodání přiznání elektronickou formou. U některých podání, pokud není dodržena elektronická forma, dostává poplatník nejprve od správce daně výzvu, aby pochybení napravil. Teprve v případě, že svou chybu nenapraví, hrozí mu pokuta za nepodání přiznání. U vybraných přiznání v PDF vybraných poplatníků to však nepochopitelně prostě nejde, a to přesto, že interaktivní přiznání v PDF finanční správa sama poplatníkům nabízí. Využít však jde jen pro papírové podání.

Čtěte více: Místo automatické pokuty 2000 Kč nejprve výzva, jen ale u některých přiznání

Bez metodik neudělají úřady ani ránu

Celá problematika formulářů a elektronických podání apod. má navíc ještě jednu rovinu, kterou ostatně ve svém rozhodnutí zmínil i Nejvyšší správní soud: Pouze na okraj je proto vhodné dodat, že dosavadní judikatura Nejvyššího správního soudu (viz zejména již výše zmíněné rozsudky č. j. 6 Ads 32/2014 – 37 a 9 Ads 177/2016 – 89) nezpochybnila, ale ani výslovně neaprobovala postup orgánů výkonné moci spočívající v tom, že formát a strukturu datových zpráv stanoví oznámením příslušných údajů zejména na svých webových stránkách, a nikoli vydáním podzákonného obecně závazného normativního aktu (nařízení vlády, vyhlášky ministerstva či jiného orgánu). Vydání takového aktu je ovšem obecně vzato (vedle opatření obecné povahy, jež mají podle převažujícího mínění doktríny specifickou povahu) jediný způsob, jakým může výkonná moc k provedení zákona a v jeho mezích stanovovat abstraktní pravidla chování neurčitému okruhu osob (viz čl. 78 a 79 odst. 3 Ústavy).

Content 2018 tip Losekoot

Nejde o nic jiného než o neblahý trend posledních let, kdy se místo konkrétních ustanovení zákonů, případně vyhlášek či nařízení, schválí jen vágní paragrafy a ministerstva a úřady pak povinnosti pro poplatníky svévolně určují podle metodických pokynů. Ty se navíc mohou klidně ze dne na den bez jakéhokoli upozornění změnit. Nezbývá než doufat, že je jen otázkou času, než si úřady uvědomí starou pravdu, že jsou tady pro lidi a ne lidi pro ně. Dát poplatníkům právní jistotu a chovat se k nim proklientsky by mělo být základem, ze kterého by měly vycházet všechny úřady, nejen finanční správa.

Čtěte také: Zákony jsou pro děti, oblibě se nyní těší metodiky. Bohužel pro podnikatele…