Zmínění finanční ředitelé mohou svou funkci vykonávat jako členové statutárního orgánu obchodní korporace nebo mohou být v postavení zaměstnanců. Rozsah jejich práv a povinností, jakož i míra odpovědnosti, se v obou uvedených případech liší.
Čtěte také: Nejenom #EET, od prosince platí i další zákony. Připravujte si důkazy k majetku
Už měsíc platí novela zákona o odpovědnosti firem
Už od prosince platí novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, která přinesla několik zásadních změn. Předně se změnil celý koncept zákona. Zatímco v dřívější podobě zákon vyjmenovával trestné činy, za které mohla být firma postavena před soud, nově zákon stanovil, že firmy lze trestně stíhat za všechny činy, kromě těch, které jsou výslovně vyloučeny.
Firmy lze činit trestně odpovědnými za všechny zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku, s výjimkou:
- trestných činů zabití (§ 141 trestního zákoníku),
- vraždy novorozeného dítěte matkou (§ 142 trestního zákoníku),
- účasti na sebevraždě (§ 144 trestního zákoníku),
- rvačky (§ 158 trestního zákoníku),
- soulože mezi příbuznými (§ 188 trestního zákoníku),
- dvojího manželství (§ 194 trestního zákoníku),
- opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195 trestního zákoníku),
- zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku),
- týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku),
- porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 trestního zákoníku,
- vlastizrady (§ 309 trestního zákoníku),
- zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315 trestního zákoníku),
- spolupráce s nepřítelem (§ 319 trestního zákoníku),
- válečné zrady (§ 320 trestního zákoníku),
- služby v cizích ozbrojených silách (§ 321 trestního zákoníku),
- osvobození vězně (§ 338 trestního zákoníku),
- násilného překročení státní hranice (§ 339 trestního zákoníku),
- vzpoury vězňů (§ 344 trestního zákoníku),
- nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku),
- opilství (§ 360 trestního zákoníku),
- proti branné povinnosti uvedených ve zvláštní části hlavě jedenácté trestního zákoníku, vojenských uvedených ve zvláštní části hlavě dvanácté trestního zákoníku a použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411 trestního zákoníku).
Do zákona se nicméně dostala i tzv. liberace. Právnická osoba se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila.
Odpovědnost záleží na právní formě vztahu s firmou
V rámci eliminace trestněprávní odpovědnosti firem bude hrát podle odborníků důležitou roli firemní criminal compliance. Jedná se o ucelený systém interních firemních opatření a postupů pro prevenci, detekci a reakci na případná trestněprávní jednání, který je součástí firemní kultury společnosti. Je přitom na každé společnosti, jaký systém má či jaký vytvoří.
Nový zákon se každopádně dotýká i činnosti jednatelů nebo finančních ředitelů společností. Co se týče jejich odpovědnosti, záleží, v jakém vztahu s firmou jsou. Zmínění finanční ředitelé mohou svou funkci vykonávat jako členové statutárního orgánu obchodní korporace nebo mohou být v postavení zaměstnanců. Rozsah jejich práv a povinností, jakož i míra odpovědnosti, se v obou uvedených případech liší,
vysvětlil Thomas Rechberger, partner advokátní kanceláře Taylor Wessing.
Odpovědnost zaměstnance podle zákoníku práce
Pokud má finanční ředitel pracovněprávní vztah dle zákoníku práce, musí zaměstnavateli hradit škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí však přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného hrubého měsíčního výdělku. Toto omezení ovšem neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo po požití návykových látek. Zaměstnanec dále odpovídá za škodu způsobenou ztrátou svěřených věcí a má-li uzavřenou dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách.
Povinnosti a odpovědnost člena orgánu obchodní korporace
Jestliže ale pracuje finanční ředitel jako statutární orgán obchodní korporace, jeho odpovědnost se liší, protože výkon funkce statutárního orgánu obchodní korporace je spjat s větším rozsahem povinností, než jaké plynou zaměstnancům ze zákoníku práce. Jde především o povinnost člena orgánu vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, neporušit zákaz konkurence, povinnost jednat v souladu se zájmy společnosti apod. Standard péče řádného hospodáře vychází z požadavku potřebné odbornosti statutárního orgánu, která spočívá ve znalostech, zkušenostech a dovednostech. K tomu přistupuje požadavek loajality vyjadřující jednoznačnou preferenci zájmů korporace před vlastními osobními zájmy,
upřesnil Thomas Rechberger.
Pokud člen statutárního orgánu poruší při výkonu funkce nějakou ze svých povinností, musí firmě nahradit způsobenou škodu. Podle právníků zatím převažuje názor, že se jedná o povinnost smluvní a její porušení vede k objektivní odpovědnosti s možností liberace, tedy zbavení odpovědnosti. Nenahradí-li člen statutárního orgánu korporaci škodu a třetí osoba se nedomůže plnění závazku na společnosti, bude člen tohoto orgánu ručit věřitelům společnosti za splnění závazků celým svým majetkem,
uzavřel Thomas Rechberger, partner advokátní kanceláře Taylor Wessing.
