Hlavní navigace

Připomenutí nejdůležitějších změn roku 2019 pro zaměstnavatele

Dagmar Kučerová

Rok 2019 nebyl pro zaměstnavatele rokem převratných změn. Přesto přinesl několik zásadních novinek, které zaměstnavatelům podstatně zkomplikovaly situaci.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Závěrem roku nastává čas na jejich rekapitulaci. Mimo tradiční parametrické údaje se v mzdovém účetnictví zásadně změnilo šest oblastí.

1. Vyměřovací základ pro vznik účasti na pojištění

První velmi důležitou změnou bylo zvýšení limitu pro účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Od 1. ledna 2019 se zvýšil na 3000 korun. V letech 2012 až 2018 se jednalo o částku 2500 Kč. Zvýšení bylo potvrzeno Sdělením ministerstva práce a sociálních věcí č. 236/2018 Sb.

Rozhodný příjem (3000 Kč) je důležitý i z hlediska zdravotního pojištění. Osoba, která je uvedena ve výjimce v zákoně o veřejném zdravotním pojištění a je pod hranicí započitatelného příjmu (tedy od 1. 1. 2019 méně než 3000 Kč), se nepovažuje za zaměstnance ve smyslu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jde o tři výjimky:

  1. Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu. 
  2. Osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu; započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila.
  3. Dobrovolný pracovník pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu. Čtěte také: Dohoda o pracovní činnosti 2019. Do částky 2999 Kč je výhodnější

2. Limit pro srážkovou daň

Novela č. 80/2019 Sb. (takzvaný daňový balíček) změnila ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů. Jde o limit ostatních příjmů zdaněných při neučinění prohlášení k dani srážkovou daní. Částka „2500 Kč“ pro srážkovou daň je nahrazena částkou „rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění“.

Změna se nijak nedotkla srážkové daně z dohod o provedení práce. Zde při neučinění prohlášení k dani zůstal limit 10 000 Kč. Pouze limit pro srážkovou daň u ostatních příjmů se zvýšil z dosavadních 2500 na 3000 Kč (včetně). Na základě přechodných ustanovení se změna použila ne od účinnosti daňového balíčku, ale od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, tj. až od 1. května 2019. Při zúčtování příjmu ze závislé činnosti za kalendářní měsíc, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, a kalendářní měsíce předcházející se použije ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů v dosavadním znění.

Srážková daň se použije pro příjmy nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc od ledna do dubna 2019 výši 2500 Kč a od května 2019 pro příjmy nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc výši 3000 Kč. Čtěte více: Sazby daně se nemění, přesto jsou tu zásadní změny ve zdanění zaměstnanců

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

3. Superhrubá mzda pro „migrující“ zaměstnance

K 1. lednu 2019 se novelou zákona o daních z příjmů s číslem 306/2018 Sb., změnil základ daně u zaměstnanců, u nichž je prokázáno, že spadají do systému povinného pojištění v EU, EHP a ve Švýcarsku. Podrobněji v článku: Jak na superhrubou mzdu u zaměstnanců se zahraničním pojistným?

4. Změna v oznamování příjmů plynoucích do zahraničí

Daňovým balíčkem přibylo k 1. dubnu 2019 do zákona o daních z příjmů ustanovení § 38da „Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí“. Jde o oznamování příjmů plynoucích v ČR daňovým nerezidentům ze zdrojů v ČR (§ 22 zákona o daních z příjmů) zdaněných srážkovou daní. Využívá se nový tiskopis a oznamovací povinnost se vztahuje nejen na příjmy zdaněné srážkovou daní, ale i na příjmy osvobozené a příjmy, které podle mezinárodní smlouvy nepodléhají zdanění v ČR.

5. Změny v insolvencích a ve výpočtu srážek ze mzdy

Dne 1. června 2019 nabyla účinnosti novela nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (tj. nařízení vlády o nezabavitelných částkách). Ve stejný den nabyla účinnosti další z významných novel, a to novela insolvenčního zákona (zákona o úpadku a způsobech jeho řešení), která mimo jiné změnila dosavadní podmínky pro oddlužení. Novela výrazně ulehčila vstup do oddlužení a tím rozšířila okruh osob, kterým budou po splnění podmínek dluhy odpuštěny. Čtěte více: Rozhodnuto. Snížily se exekuční srážky ze mzdy. Ale ne všem

BRAND Vasky

6. Zrušení karenční doby a snížení sazby na nemocenské

Od 1. července 2019 poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti od první zameškané směny. Náhrada od zaměstnavatele v době prvních 14 dní nemoci náleží jen za zameškané směny a za svátky, za které jinak zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo se mu mzda či plat nekrátí. Na rozdíl od nemocenského, které náleží od patnáctého dne nemoci za kalendářní dny.

Díky zrušení karenční doby se snížil i odvod sociálního pojistného za zaměstnavatele o 0,2 % a spolu s ním se snížila také superhrubá mzda. Ta tvoří základ daně pro výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Vychází se z hrubé mzdy zaměstnance, ke které se přičítá zdravotní (9 %) a sociální pojištění (24,8 %, dosud 25 %) zaměstnavatele. Výsledkem je superhrubá mzda, která se pro výpočet zálohy na daň zaokrouhluje na stokoruny nahoru. Od července se pracuje se superhrubou mzdou 133,8 %, nikoli 134 %. Čtěte také: Od července se snížilo nejen nemocenské, ale i superhrubá mzda

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).