Otázka proto nezní, zda se stavební zákon opět změní, ale zda se skutečně změní k lepšímu. Pojďme si posvítit na hlavní změny, které by novela měla do stavebního řízení přinést.
Co se dozvíte v článku
Jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko
Hlavní změnou by měl být „staronový“ návrat ke konceptu: jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko. Cílem je odstranit dosavadní praxi, kdy stavebník sám shromažďuje velké množství vyjádření a závazných stanovisek, a tuto agendu přenést na úřady. Vládní koalice si od této změny slibuje kratší lhůty, menší procesní „ping-pong“ a vyšší právní jistotu pro stavebníky.
Změna se ovšem nedotkne rozsahu odborných vyjádření a závazných stanovisek nezbytných pro povolení stavebního záměru a jejich počet se zásadně nesníží. Je proto otázkou, zda státní správa bude při jejich vyřizování rychlejší a efektivnější nežli stavebníci, kteří k tomu měli často silnou motivaci, jelikož se jednalo o jejich vlastní projekt.
Nová soustava stavebních úřadů
S novým principem jediného řízení souvisí i zásadní institucionální změna. Novela počítá se vznikem zcela nové soustavy stavebních úřadů. Vévodit by jim měl tzv. Úřad rozvoje území České republiky, jako ústřední orgán státní správy pro územní plánování, povolování staveb a vyvlastnění. Pod ním by mělo působit 14 krajských úřadů rozvoje území a jejich 205 územních pracovišť, která se budou nacházet v obcích s rozšířenou působností.
Nová soustava by měla převzít převážnou část agendy dosavadních stavebních úřadů i dotčených orgánů. Cílem této změny je soustředit rozhodování na jedno místo a současně tam převést i odborné pracovníky, kteří dnes vydávají jednotlivá stanoviska. Převedení úřadů pod stát by také mělo pomoci odstranit systémovou podjatost stavebních úřadů tak, aby povolovací procesy nebyly nežádoucím způsobem ovlivňovány osobními vazbami, zájmy a vztahy v jednotlivých obcích. V tomto směru se v každém případě brzy ukáže, zda novela přinese skutečné zrychlení povolovacích procesů, nebo jen velké (a velmi nákladné) organizační přeskupení.
Silnější role obcí v oblasti územního plánování
Významnou změnou je i posílení kompetencí samospráv v oblasti územního plánování. Obce a kraje budou nově pořizovat územně plánovací dokumentaci ve své samostatné působnosti – nikoli v přenesené. Územní plán by tak měl silně reflektovat veřejný zájem na jednotlivých způsobech využití území obce. Sdělení je jednoduché: obce by si v územně-plánovací dokumentaci měly nastavit pravidla pro výstavbu na svém území svobodně a samy.
Tato pravidla by se však již neměla znovu otevírat a řešit při povolování konkrétní stavby. Novela se tím snaží oddělit debatu o tom, jaký má být územní rozvoj, od debaty o tom, zda konkrétní projekt splňuje technické, odborné a územně-plánovací požadavky. Právě v tomto ohledu je návrh nejpřesvědčivější.
Pokud obce opravdu dostanou silnější kompetence a rychlejší nástroje pro změny územních plánů, přičemž povolovací řízení bude jen „administrativně-technickým“ procesem, může to přinést větší předvídatelnost pro občany i investory. Pro obce, které nebudou schopny si samy územní plán pořídit, ponechává návrh možnost jeho bezplatného pořízení krajským úřadem nebo na základě dohody s jinou obcí.
Veřejný zájem na bydlení a rychlejší velké projekty
Novela dále vymezuje pojem tzv. hromadného bydlení, které představuje stavbu nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení s podlahovou plochou od 10 tis. m², což odpovídá stavbě s přibližně 100 až 200 byty. Tento typ stavby pak novela považuje za tzv. vyhrazenou stavbu, jejíž výstavba bude ve veřejném zájmu a jejíž povolování bude probíhat centrálně v jednom stupni. Cílem této změny je poskytnout dostupnému bydlení co nejvyšší prioritu a zabránit tomu, aby velké projekty doplácely na neúnosně dlouhé povolovací procesy.
Právě tato část novely nejvíce ukazuje její dvojsečnost: může pomoci tam, kde systém dnes evidentně selhává, ale zároveň vyžaduje velmi opatrnou aplikaci. Široce formulovaný veřejný zájem na výstavbě velkých obytných projektů totiž může podstatně oslabit ochranu jiných důležitých společenských hodnot, jakou je třeba ochrana krajinného rázu nebo životního prostředí.
Digitalizace na závěr
Pokud má novela své slabé místo, je to bezesporu digitalizace, která je bohužel stále v nedohlednu. V návrhu novely se totiž počítá s tím, že přechodné období fungování tzv. bypassu by se mělo prodloužit až do konce roku 2030. Právě v tomto ohledu může být rozhodující, zda bude novela vnímána jako skutečné zlepšení, nebo jen jako další mezikrok v řetězci dílčích oprav stavebního řízení. Jakkoliv novela může působit přelomově a ambiciózně, bez funkčních informačních systémů a zvládnuté digitalizace se hlavní slib – tedy rychlejší a srozumitelnější povolování staveb – naplní jen částečně.
Zavádění ve čtyřech fázích
Zavádění novinek připravované novely bude probíhat postupně ve čtyřech fázích. První z nich je účinnost samotné novely zákona, se kterou se počítá ještě letos, a to od 1. 7. 2026. Reforma soustavy stavebních úřadů by začala uplynutím šestiměsíční lhůty od nabytí účinnosti novely, tedy od 1. 1. 2027. V průběhu celého roku 2027 by pak probíhalo plné uvedení systémových a organizačních změn do praxe, včetně vytvoření nové soustavy úřadů v čele s Úřadem rozvoje území ČR.
Tip redakce
Ve firmách se pořád věří jediné „pravdě“ z dat. A to je problém
Jaké výsledky dostanete, když 57 výzkumníkům poskytnete stejná data i zadání? Dojdou ke stejným závěrům? Tuto otázku prověřili autoři studie, které jsme se zúčastnili, spolu s kolegou Alešem Kubíčkem. Více v komentáři Ondřeje Machka.
ČLÁNKY DO MAILU