Hlavní navigace

Připravované změny v řádné dovolené zaměstnanců

Dagmar Kučerová

Aktuálně je projednáváno hned několik změn zákoníku práce, které by mohly přinést významné novinky do oblasti poskytování řádné dovolené.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

První aktuálně projednávanou novelou zákoníku práce je sněmovní tisk číslo 317. Aktuálně postoupila do prvního čtení. Její osud je však nejasný. Většina zástupců zaměstnavatelů je proti.

Ze zákona minimálně pětitýdenní dovolená

Základní výměra řádné dovolené činí u zaměstnanců ve státní sféře (zaměstnavatelé uvedení v § 109 odst. 3 zákoníku práce) 5 týdnů, 8 týdnů u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol a nejméně 4 týdny u ostatních zaměstnanců, tj. zaměstnanců v podnikatelské sféře. V prvních dvou případech nelze délku dovolené prodloužit. Naopak zaměstnavatelé v podnikatelské sféře mohou počet dnů nebo týdnů dovolené prodloužit individuální i kolektivní smlouvou, popřípadě vnitřním předpisem zaměstnavatele. Záleží pouze na finančních a provozních možnostech.

Právě v tomto bodě by se mohl zákoník práce od roku 2020 změnit. Podle tvůrců novely současná právní úprava poškozuje zaměstnance z podnikatelské sféry. Ti mají oproti takzvaným státním zaměstnancům ze zákona o týden dovolené méně. Novelou zákona by se tento rozdíl smazal. Navrhuje se totiž základní výměra dovolené v délce 5 týdnů (osmitýdenní dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol se přitom nijak nemění).

Ne všichni si týden dovolené navíc mohou dovolit

Podle předkladatelů nebude mít návrh výrazné dopady, protože již dnes mnoho podnikatelů prodlužuje dovolenou svým zaměstnancům minimálně o jeden týden, tedy na 5 týdnů, formou benefitu nebo již přímo pracovní smlouvou. Ovšem nemělo by se zapomínat zejména na malé a střední podnikatele, kteří dnes poskytují pouze minimální čtyřtýdenní výměru dovolené. Další týden navíc je pro mnohé nad jejich finanční a často i provozní možnosti.

Zástupci zaměstnavatelů upozorňují, že podnikatelské prostředí je vystaveno řadě změn. Z oblasti pracovněprávní se jedná o neustálé zvyšování minimální a spolu s ní i zaručené mzdy, blížící se zrušení karenční doby nebo zvyšující se administrativní zátěž v souvislosti s exekučními a insolvenčními srážkami. Čtěte také: Razantní úprava nezabavitelné částky pro dlužníky. Možná již od června

Poskytnutí jednoho či více týdnů dovolené navíc by mělo být rozhodnutím zaměstnavatele. Ne ve všech oborech je to totiž možné. Například zaměstnavatelé v zemědělství se potýkají s problémy se samotným čerpáním dovolené, a to i při současném zákonném limitu. Problém dovolené je pak o to výraznější, že stávající právní úprava nepřipouští možnost proplácení nečerpané dovolené (s výjimkou skončení pracovněprávního vztahu). Zajímavou myšlenkou by byla možnost výběru. Zaměstnanec by si zvolil buďto čerpání dovolené v rozsahu 5 týdnů. anebo dovolenou v rozsahu 4 týdnů spolu proplacením pátého týdne dovolené. Zde by však řádná dovolená prakticky postrádala smysl, jelikož jejím účelem je poskytnutí delšího pracovního volna za účelem regenerace pracovní síly, zotavení a zachování či upevnění zdraví. 

Změnám nepřeje nedostatek zaměstnanců

Přestože by zaměstnanci týden dovolené navíc uvítali a skutečně mohou tento rozdíl oproti státní sféře vnímat jako diskriminační, změna zřejmě schválena nebude. Návrh přichází v nevhodný čas. A to v době kritického nedostatku zaměstnanců na trhu práce, kdy je situace již nyní řešena na hraně limitů pro přesčasovou práci. Další týden výpadku fondu pracovní doby by jen zvyšoval poptávku po nedostupných pracovních silách. Zvláště v určitých odvětvích.

Právě k udržení stávajících zaměstnanců či k získání zaměstnanců nových slouží nejrůznější zaměstnanecké benefity. Zde patří poskytování „sick days“, dovolená nad rámec zákona, studijní volno a další. V okamžiku, kdy stát z těchto benefitů udělá nároky všech zaměstnanců, omezuje soutěž zaměstnavatelů na trhu práce. Čtěte více: Nepodceňte pravidla poskytování zdravotního volna, takzvaných sick days 

Ve hře jsou i další novely zákoníku práce

Na počátku legislativního procesu (ukončeno třetí připomínkové řízení) je takzvaná velká novela zákoníku práce. Ta by měla přinést v oblasti řádné dovolené další výrazné novinky. Kromě dílčích změn umožňujících převod části nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku se navrhuje opuštění principu dovolené za odpracované dny a následného krácení dovolené pro omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci. Vznik práva zaměstnance na dovolenou by měl být založen na týdenní pracovní době zaměstnance. Navrhuje se také změna v poskytování náhrady mzdy za dovolenou u zaměstnanců, jimž vznikl nárok na náhradu (odměnu) za dovolenou za práci ve státě, v němž tuto náhradu (odměnu) poskytuje, tzv. dovolenková pokladna. Čtěte také: Zaměstnali je na dohodu, ale bez příplatku za práci. Je to diskriminace?

V neposlední řadě se jedná o návrh zákona se sněmovním tiskem číslo 212 (ve fázi prvního čtení v Poslanecké sněmovně). Opět se týká dovolené, tentokrát však mateřské a rodičovské. Mateřská dovolená a rodičovská dovolená nejsou podmnožinou institutu „dovolená“, ale jsou samostatnými instituty. Je nesporné, že mateřská či rodičovská dovolená jsou překážkami v práci, avšak ne „dovolenou“. Proto se navrhuje přejmenování „mateřské dovolené“ na „mateřskou péči“ a „rodičovské dovolené“ na „rodičovskou péči“. Je otázkou, nakolik je efektivní měnit tyto v praxi zavedené pojmy. Změna by se promítla do celé řady dalších zákonů a vyžadovala by výměnu žádanek a jiných formulářů spojených s čerpáním překážek v práci.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).