Hlavní navigace

Kurzarbeit alias příspěvek při částečné práci konečně schválen. Jak je nastaven?

15. 6. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Od července 2021 bude tato možnost součástí zákona o zaměstnanosti. Za jakých podmínek, v jaké výši a na koho budou moci zaměstnavatelé příspěvek čerpat?

Prostřednictvím Cíleného programu Antiviru je směřována podpora zaměstnavatelům k udržení zaměstnanosti. Antivirus v režimu A, B a A Plus fungoval do konce května. V současné době pouze v omezeném rozsahu v režimu A, a to do 30. června 2021. Příspěvek je poskytován z důvodu nařízení karantény nebo izolace zaměstnanci. Vyúčtování budou zaměstnavatelé naposled podávat v červenci za měsíc červen.

Platnost programu Antivirus je však stanovena až do 31. prosince 2021. V této době může vláda prodloužit či obnovit dobu uznatelnosti výdajů části či všech režimů programu Antivirus, aniž by bylo nutné znovu schvalovat podmínky programu či uzavírat nové dohody o poskytnutí příspěvku. Současně se od července 2021 součástí zákona o zaměstnanosti stává příspěvek v době částečné práce, takzvaný kurzarbeit. Jedná se o příspěvek, nikoli podporu nebo dotaci.

Aktivace příspěvku

Příspěvek v době částečné práce je upraven ustanovením § 120a až 120f zákona o zaměstnanosti. V mnohém se bude podobat Antiviru, avšak nespornou výhodou je možnost obdržet příspěvek před vyplacením mezd. Maximální doba poskytování příspěvku je stanovena na 12 měsíců. Stejně jako Antivirus není příspěvek určen pro platovou sféru, ani pro zaměstnavatele s kontem pracovní doby. Nárok nebudou mít rovněž zaměstnavatelé, kterým byla uložena pokuta za nelegální zaměstnávání, a to tři roky po jejím přiznání.

Kurzarbeit je sice od 1. července 2021 součástí zákona, avšak to neznamená, že je možné tento příspěvek čerpat. Musí být nejprve aktivován. Jeho poskytování stanoví vláda po projednání v tripartitě, a to v případě, že je závažným způsobem ohrožena ekonomika České republiky anebo její odvětví z hospodářských důvodů, z důvodů vzniku živelní události spočívající v přírodní pohromě, kyberútoku, při epidemii atd. Nařízením vlády by bylo stanoveno, jakého území, odvětví či okruhu zaměstnavatelů se částečná práce se státním příspěvkem týká. Současně by byly určeny ukazatele pro posouzení a rozsah výpadku pracovní doby a který orgán bude oprávněn k posouzení, kontrole a vydání stanoviska o naplnění závazných ukazatelů.

Nařízením vlády může být doba poskytování příspěvku poprvé stanovena maximálně na 6 měsíců a poté opakovaně prodloužena maximálně o 3 měsíce. V součtu ale nepřekročí dvanáct kalendářních měsíců.

Výše příspěvku

Příspěvek bude náležet zaměstnavateli, u kterého nemohou jeho zaměstnanci konat práci pro překážky v práci dle § 207 až 209 zákoníku práce (v souvislosti s vymezenými vládními nařízeními). Zaměstnavatel by zaměstnancům za neodpracovanou dobu poskytoval náhradu mzdy nejméně ve výši 80 % průměrného výdělku. Jedná se o částečnou práci, nikoli o částečnou nezaměstnanost. Podmínkou je, že zaměstnanci část týdenní pracovní doby odpracují. Práce není přidělována v rozsahu 20 až 80 % jejich týdenní pracovní doby. Tato podmínka se posoudí souhrnně za všechny zaměstnance zaměstnavatele (eventuálně části zaměstnavatele).

Maximální výše příspěvku v době částečné práce činí 80 % náhrady mzdy náležející každému zaměstnanci, tedy měsíčně čtyři pětiny náhrady včetně odvodů pojistného. Současně je výše omezena měsíčně 1,5násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího roku, kdy bylo podáno oznámení.

Oznámení zaměstnavatele

Po aktivaci příspěvku podá dotčený zaměstnavatel elektronicky oznámení příslušnému úřadu práce dle jeho sídla. Zde mimo identifikačního údaje uvede místo a předmět podnikání nebo činnosti, počet zaměstnanců, důvod poskytování příspěvku, předpokládanou dobu jeho čerpání a předpokládaný počet zaměstnanců, kterých se příspěvek bude týkat (jejich pracovní poměr musí trvat alespoň tři měsíce).

Současně musí prohlásit, že s těmito zaměstnanci nerozváže pracovní poměr po dobu poskytování příspěvku a ani po určitou dobu ukončení jeho poskytování. Jde o polovinu času pobírání příspěvku (počítáno na kalendářní měsíce). V prohlášení se zaváže, že umožní zaměstnancům na základě dohody s úřadem práce účastnit se nabízených kurzů či rekvalifikace. Současně nesmí v posledním měsíci před vyhlášením kurzarbeitu, při něm či rok po jeho skončení, vyplatit dividendy, mimořádné podíly na zisku či předčasně splatit úvěr.

Přehled (vyúčtování)

Obdobně jako u Antiviru budou zaměstnavatelé podávat každý měsíc vyúčtování, tj. přehled nákladů na náhrady mezd s uvedením identifikačních údajů zaměstnanců, den vzniku jejich pracovního poměru, výši průměrné mzdy, výši příspěvku, ale také údaj o počtu rozvržených hodin jednotlivých zaměstnanců, počet hodin překážky v práci a počet odpracovaných hodin.

Přehled musí zaměstnavatel předložit nejpozději do dvacátého dne následujícího po měsíci, za který se poskytuje. Úřady práce příspěvek při splnění podmínek vyplatí do 8 kalendářních dnů ode dne doručení přehledu. Zaměstnavatel, jenž stihne rychle uzavřít docházku, vyúčtovat a podat měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců, může získat příspěvek ještě před vyplacením náhrady mezd zaměstnancům. Při porušení podmínek musí zaměstnavatel příspěvek nebo jeho část do 30 kalendářních dnů vrátit.

Novelu zákona aktuálně schválil Senát, čeká na podpis prezidenta a vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).