Návrh nového zákona o povinném příspěvku zaměstnavatele na produkty spoření na stáří čeká třetí čtení v Poslanecké sněmovně. Předpokládá se přijetí některých pozměňovacích návrhů a není vyloučeno ani odložení účinnosti.
Co se dozvíte v článku
V předchozích článcích jsme vysvětlovali základní pojmy nového zákona, rizikovou směnu, její výpočet a výši příspěvku na stáří. Nyní se zaměříme na administrativní povinnosti s příspěvkem spojené.
Žádosti předchází informační povinnost zaměstnavatele
Aby byl příspěvek aktivován, musí si o něj zaměstnanci požádat. Ovšem dotčení zaměstnanci musí být předem informováni, že takovou možnost mají. Pokud tedy vykonávají práce zařazené ve třetí rizikové kategorii, bude je před zahájením práce zaměstnavatel písemně informovat o jejich právu a způsobu jeho uplatnění (např. o možnosti vyplnění žádosti o příspěvek). Zaměstnavatel je informuje písemně, eventuálně elektronicky s možností uložení a vytištění takové informace.
Podle přechodného ustanovení splní zaměstnavatel vůči zaměstnanci, který již vykonává rizikovou práci, informační povinnost do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Za tento měsíc zaměstnanec uplatní své právo tak, aby první povinný příspěvek zaměstnavatele mohl být zaplacen za následující kalendářní měsíc (první rozhodné období).
Příklad uplatnění příspěvku zaměstnancem a první rozhodné období
Zaměstnavatel řádně splnil svou povinnost a informoval dotčené zaměstnance o možnosti uplatnění příspěvku a způsobu jeho uplatnění (předpřipravená žádost zaměstnanců, písemná nebo elektronická forma uplatnění, způsob předání, tj, na které oddělení se žádost předá atd.). Zaměstnanec uplatnil právo na povinný příspěvek ihned po nabytí účinnosti zákona. Pokud by zákon nabyl účinnosti dle plánu, tj. od 1. července 2025, a zaměstnanec své právo uplatnil v průběhu měsíce července, pak první rozhodné období, za které se posuzuje odpracování stanoveného počtu směn rizikové práce a zjišťuje vyměřovací základ, něhož se vypočítává výše povinného příspěvku bude měsíc následující, tj. měsíc srpen 2025. První povinný příspěvek bude splatný do 30. září 2025.
Výše povinného příspěvku na stáří
Zaměstnavatel zaplatí podle návrhu povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří ve výši
- a) 3 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň 3 směny rizikové práce a méně než 11 směn rizikové práce, nebo
- b) 4 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň 11 směn rizikové práce.
S velkou pravděpodobností ale nakonec nepůjde o dvě pásma. Zřejmě bude přijat pozměňovací návrh, kdy zaměstnavatel bude přispívat pouze v jednom pásmu, a to 4 % z vyměřovacího základu za rozhodné období již od 3 směn rizikové práce.
Vyměřovací základ a slevy na pojistném
Povinný příspěvek se u zaměstnanců, kteří odpracují stanovený počet směn rizikové práce vypočítá z vyměřovacího základu shodného s odvodem pojistného na sociální zabezpečení. Nabízí se otázka, zda výpočet ovlivní případné slevy na pojistném za zaměstnance z dotčených skupin pracujících v kratších pracovních úvazcích. Slevy na pojistném snižují pojistné placené zaměstnavatelem, nikoli vyměřovací základ zaměstnance. Proto se případné slevy na pojistném na výši vyměřovacího základu zaměstnance nijak neprojeví. Nedávalo by ani smysl, aby konkrétní zaměstnanec měl nižší vyměřovací základ (a tím dostával nižší povinný příspěvek na produkty spoření na stáří) jenom proto, že stát poskytl jeho zaměstnavateli z určitých důvodů slevu na pojistném.
Vysvětlila pro server Podnikatel.cz za Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Gabriela Krušinová.
Potvrzení o povinném příspěvku
Zaměstnavatel bude muset potvrdit zaměstnanci, že zaplatil povinný příspěvek na produkt spoření na stáří. Toto potvrzení bude jednorázové a jeho cílem je prokázání splnění podmínek pro mírnější čerpání předdůchodu. Sama penzijní společnost nerozpozná, zda příspěvek zaměstnavatele je dobrovolný nebo povinný. Tudíž jí tuto skutečnost na základě potvrzení zaměstnavatele účastník spoření prokáže. Potvrzení se vydává pouze při prvním zaplaceném příspěvku, bezplatně a bez žádosti zaměstnance.
Protože takové potvrzení může zaměstnanec potřebovat až mnohem později (při žádosti o předdůchod), stanoví zákon povinnost zaměstnavatele vydat druhopis potvrzení pro případ ztráty originálu. Zde ale již na náklady zaměstnance.
Bez zmíněného potvrzení nemůže zaměstnanec uplatnit výhodnější podmínky pro žádost o předdůchod, které popisovaný zákon pro tyto zaměstnance rovněž zavede.
Sankce za porušení podmínek
Zákon rovněž počítá s postihy pro zaměstnavatele v případě nezaplacení příspěvku, nesplnění informační povinnosti, nevydání potvrzení nebo jeho druhopisu. Sankce rozhodně nejsou malé, mohou se pohybovat až do výše 2 000 000 Kč (při nezaplacení), ostatní do výše 200 000 Kč. Kontrola má dle návrhu spadat pod inspektorát práce, tudíž se v tomto smyslu navrhuje i novela zákona o inspekci práce.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí