Hlavní navigace

Příspěvky „In Czechia we don´t say“ zařídí velký dosah, ale nefungují na každého

8. 9. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Na internetu jsou v poslední době oblíbené příspěvky In Czechia we dont say se zajímavou pointou. Není překvapením, že se tohoto fenoménu chytly i známé značky.

Účet nazvaný In Czechia we dont say (@czechia_t) se v srpnu objevil na sociální síti Twitter a momentálně má téměř 50 tisíc sledujících. Ještě oblíbenější je na Instagramu, kde jej sleduje přes 137 tisíc fanoušků. Příspěvky obsahují větu začínající právě „in czechia we don't say“, následuje nějaké anglické spojení, jeho český ekvivalent a anglický dovětek „and i think that's beautiful“. Věty narážejí na nejrůznější české zvyklosti a trefují se do nich, a to často i s použitím vulgárních výrazů. Mezi příklady patří: in czechia we don't say „pay what you can!“ we say „tyvole, ono to je zadarmo!“ and i think that's beautiful nebo in czechia we don't say „nice! great variety of the menu!“ we say „smažák! nevidím tady smažák!“ and i think that's beautiful.

Jde o novinku?

Nejedná se o úplnou novinku, ale spíše obnovený trend, který se objevil už před několika lety a vychází z kulturních odlišností v jazycích, o které se lidé zajímají. Podle Zory z facebookové skupiny #HolkyzMarketingu je původ v různých lingvistických a jazykových diskuzích, ze kterých se zjednodušil na memy typu V Indii neříkáme „Miluju tě“, ale „Už jsi jedl?“ and I think it is beautiful. To je ta hlavní kostra vycházející z toho, že překlad nějaké běžné známé věty je v konkrétním jazyce významově mnohem bohatší či komplikovanější než výsledný zobecnělý překlad. Nebo že kulturně se vyjádření nějakého pocitu nahrazuje jinou větou, doplňuje dále s tím, že se pak objevily nejrůznější parodie.

Chce to nápad

Lidé se s takovými vyjádřeními mohou ztotožnit, souhlasí s nimi nebo se u nich zasmějí. Často je také sdílejí, a proto této vlny popularity využívají také některé známé značky. Jedná se o způsob real-time marketingu, který je vhodný právě pro použití na sociálních sítích nebo v mailingu. Výhoda real-time marketingu je zejména v tom, že uchopuje nějaké kulturně-společenské téma a lidé jsou k němu přitahováni. Mají tedy tendence zajímat se o jeho komentáře téměř od kohokoliv, tedy i od značek. To přináší mnohem větší potenciál virálního šíření, dodává Petr Michl, šéfredaktor portálu Marketing Journal

Jednou ze společností, která se „svezla“ na této vlně a využila oblíbenosti In Czechia we dont say, byl Člověk v tísni. Na Twitter přidala příspěvek s fotografií holčičky s certifikátem a textem: In Czechia we dont say „Let´s buy grandmother another pair of slippers for Christmas“ we say „Letos kupte raději http://skutecnydarek.cz“ and i think thats beautiful. Ten na Twitteru získal přes pět set srdíček a byl téměř čtyřicetkrát sdílen. Podobný post pak sdíleli jen s jiným obrázkem a hashtagy také na Instagramu

Na Facebooku přidal příspěvek i známý bylinkový alkoholický nápoj Jägermeister s textem: In Czechia we don´t say „what do you want to drink?“ we say „dáme jägera“ and i think that´s beautiful. Ten také získal mnoho ohlasů v podobě téměř dvou tisíc reakcí, přes 90 sdílení a stovky komentářů. Zatímco někteří značku chválí, že je aktuální, jiní zmiňují trapnost nebo vykrádání původního účtu a také několik let starého trendu. Správci profilu na to reagují takto: Jägermeister, ať to vzniklo kdykoliv, cejtíme, že zasloužená pozornost se tomu dostala až teď and we think that's beautiful. ;). S dalšími obměnami přišla například restaurace Kantýna, portál GoOut nebo tělocvična Železný koule, která vycházela ze svého tónu komunikace.

Podívejte se na příklady do naší galerie:

Každý to neocení

O kampaních diskutují odbornice ve skupině #holkyzmarketingu, kde například řeší, že v případě Jägermeisteru příspěvek uniká jejich cílovce. Linda na to však reaguje, že podle posledních čísel je cílová skupina u nás o dost mladší než ve zbytku Evropy. „Jejich Instagram je klasicky mezi 15–35, za mě teda zasažení cílovky dobrý,“ píše. Podle Terezy to k Jägeru tak nějak sedí, ale jinak se jí to nelibí. Podotýká však, že je konzervativní. Podobně to vidí i Alena. Ta hodnotí takové příspěvky jako neslané, nemastné a rádoby vtipné za cenu vulgarit. „Projela jsem diskuzi, nechytla jsem se. Nejsem evidentně cílovka a ani bych takovou kampaň dělat nechtěla,“ píše. 

WT100 SEO

Klára uvádí, že její čtrnáctiletá dcera je z podobných i vulgárních meme nadšená a ona o nich v marketingu sama přemýšlí. Že jsou super, si myslí i Rea. Ta však moc nechápe takové “vykrádání”, hlavně když někdo nemá kontext a nepochopí myšlenku. „Kdo tuto fun vlnu chápe, v tom přece nemůže vidět originalitu ani kreativitu. Copy/Paste styl mi nepřijde nijak inovativní ani pochvalyhodný,“ dodává. Lanna odpovídá, že je cílovka, fenomén jí zaplavil sociální sítě a docela se tím baví, a to obzvlášť právě tehdy, když se toho chytne nějaká značka. Rea tak přiznává, že ji to příliš nechytlo a chápe, že ze strany značky se jedná jen a pouze o nachytání views bez ohledu na kvalitu. „Což se nedá říct o původní stránce, která je super, přestože se jedná o krátkodobý hype,“ doplňuje.

Anketa

Líbí se vám příspěvky in Czechia we dont say?

Kouzlo je ve sdílení

Zajímavý pro lidi z oboru byl také vzestup samotného účtu In Czechia we dont say, který dokázal během prvního týdne na Instagramu získat desítky tisíc sledujících. „Jak si dokázali takovou „blbostí“ nahnat 100k followers za 6 dní. Jakože rozumím, teď se to teď už šíří organicky samo, ale jak získali ten prvotní nárůst?“ ptá se zvědavě Nikola. Tereza vysvětluje, že za vším stojí sdílení. Většina z lidí, které z ČR a Slovenska sleduju, sdíleli aspoň jednou… V mojí sociální bublině to jede fakt HODNĚ. Navíc už měli slušnou základnu na Twitteru + spolupracovali s jinými IG účty a propagovali se navzájem. To je podle mě celé kouzlo, vysvětluje. Nikol dodává, že také pomohlo, že daná meme sdílela i řada známých českých instagramerů se spoustou sledujících. „Já to vidím od svých známých i neznámých na Instagramu přesdílené každý den několikrát a taky jsem si všimla, že stránka jela dost SFS (share za share, sdílení za sdílení), a to se pak šíří samo,“ doplňuje. 

Autor článku

Redaktorka Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).