Hlavní navigace

Přivydělat si mohou i nezaměstnaní, má to ale svá přísná pravidla

Michael Hovorka

Pokud podnikateli byznys nevyjde a skončí na úřadu práce, nemusí spoléhat jen na dávku podpory v nezaměstnanosti. Je tu možnost si přivydělat.

Doba čtení: 2 minuty

Přivýdělek při evidenci na úřadu práce nebude navíc ponížen o zdravotní pojištění. To za uchazeče o práci platí stát.

Přivýdělek nesmí být z dohody o provedení práce 

Přivýdělek ale musí být na základě pracovního nebo služebního poměru a zároveň nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy. Je také možnost pracovat na základě dohody o pracovní činnosti, pokud zde polovinu minimální mzdy nepřesáhne měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší. Dohoda o provedení práce ale v tomto případě není možná, a to bez ohledu na výši výdělku. Od října 2017 to zakazuje novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Pro rok 2018 je minimální mzda 12 200 korun, takže odměna nesmí přesáhnout částku 6100 korun hrubého. Pokud si však nezaměstnaný přivydělává na více místech, musí pamatovat na to, že všechny měsíční výdělky se sčítají.

Kdo limit překročí, stává se běžným zaměstnancem 

Kdo uvedený finanční limit překročí, stává se běžným zaměstnancem a nemůže být nadále registrován na úřadu práce. Stát za něj proto přestává platit pojistné na zdravotní pojištění.

Uchazeč o zaměstnání, který vykonává zmíněná tzv. nekolidující zaměstnání, sice nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, může však být registrován jako uchazeč o zaměstnání.

Tip: Také starobních důchodců se týkají daně a odvody sociálního a zdravotního pojištění. Ovšem jsou tu určitá omezení, na která musí zaměstnavatel pamatovat.

Pro zařazení do kategorie pojištěnců, za které platí zdravotní pojištění stát, není podstatné, zda je podpora v nezaměstnanosti pobírána, podstatná je evidence na úřadu práce, připomíná Oldřich Tichý, mluvčí VZP.

Ze zaměstnání se odvádí pojistné na zdravotní pojištění vždy, z dohod o pracovní činnosti tehdy, když příjem přesáhne částku 2500 korun měsíčně. Pokud má tedy nezaměstnaný příjem ze zaměstnání (včetně DPČ s příjmem nad 2500 korun), odvádí za něj zaměstnavatel pojistné na zdravotní pojištění. Pojistné ale za něj platí stát, a právě proto se nevztahuje na daného zaměstnance povinnost dodržet zákonem stanovený minimální vyměřovací základ, kterým je minimální mzda. Pojistné se odvádí ze skutečného výdělku.