Hlavní navigace

Proč bylo zakleknutí na FAU nezákonné? Celníci „odflákli“ odůvodnění zajišťováků

Daniel Morávek

Jedním z důvodů, proč soud definitivně zrušil zajišťováky na firmu FAU ve výši 343 milionů korun, bylo, že celníci jejich vydání dostatečně nezdůvodnili.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ačkoli se pak sice Celní správa ČR vytasila u soudů s podrobnou argumentací, proč zajišťovací příkazy vydala, přišla s ní už „s křížkem po funuse“. Podle Nejvyššího správního soudu (NSS) musí být detailní argumentace ve prospěch vydání zajišťovacích příkazů obsažena v těchto zajišťovacích příkazech, případně nejpozději v rozhodnutích o odvolání. Soud dále celníkům vytkl, že nezvážili obezřetnější, méně razantní postup, který by více šetřil práva daňového subjektu.

Další případy zajišťovacích příkazů:

Zajišťováky musí úřady detailně zdůvodnit

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost Generálního ředitelství cel a potvrdil rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, kterým byly zrušeny zajišťovací příkazy proti firmě FAU ve výši 343 milionů korun. Ty vydali celníci na podzim roku 2016 kvůli tomu, že měli obavy o budoucí dobytnost daně, jelikož byla firma zapojena do karuselového podvodu. V důsledku zajišťováků ale skončila firma v konkurzu.

Společnost se následně bránila žalobou a před rokem jí dal za pravdu Krajský soudu v Ostravě, který zajišťovací příkazy zrušil. Podle soudu totiž nebyly splněny zákonem dané důvody pro tak masivní zajištění.

Jak připomněl krajský soud, správci daně se musí při vydání a přezkoumávání zajišťovacího příkazu zaměřit nejen na to, zda daňový subjekt bude schopen uhradit mu stanovené daně ihned, ale i na to, zda jeho případnou svízelnou ekonomickou situaci nelze překlenout povolením splátek či posečkání daně, případně zda k rozptýlení obavy o budoucí nedobytnost daně nepostačuje zřízení zástavního práva, třebas i na celý závod daňového subjektu. K takové úvaze musí správci daně přistoupit ex offo a zkoumat přitom konkrétní poměry daňového subjektu, počítaje v to i hodnotu veškerého jeho majetku vč. závodu, cash-flow, dosud nerealizované nakontrahované obchody, doplnil soud.

Podle soudu ovšem takovým požadavkům napadená rozhodnutí ani zajišťovací příkazy nedostály. Jediná úvaha, kterou celníci v zajišťovacích příkazech a následném zamítnutí odvolání uvedli, je, že firma je ihned schopná zaplatit max. 35 mil. Kč a že tu jsou pohledávky ve výši dosud nestanovených – přezkoumávanými zajišťovacími příkazy zajišťovaných – spotřebních daní a ve výši jeho ručitelského závazku za jinou společnost (Verami) ve výši přes 200 mil. Kč.

Není tak zohledněno vůbec, že tu ke dni vydání zajišťovacích příkazů byla žádost žalobce o posečkání ručitelského závazku za Verami International Company s.r.o., o které v době zajišťovacích příkazů nebylo vůbec rozhodnuto, není ani uvažováno s možností splácení či posečkání zajišťované spotřební daně. Současně není ani uvažováno o celkové hodnotě žalobcova majetku a případném zajištění platby předmětné daně zřízením zástavního práva. Napadená rozhodnutí ani zajišťovací příkazy tak neosvětlují, proč případné posečkání či povolení splátek neumožní žalobci uhradit daň tak, aby nebylo třeba přistupovat k nejzazšímu prostředku – zajišťovacím příkazům, případně proč by obavu z budoucí nedobytnosti daně nerozptýlilo zřízení zástavního práva, upozornil soud a dodal, že nezáleží, že detaily celníci rozvedli k vyjádření k žalobě, protože to je již pozdě.

Firma FAU a Andrej Babiš

Firma FAU je majitelem skladu pohonných hmot v areálu firmy Precheza, kterou vlastní Agrofert a který měl se společností FAU spory. Na konci srpna roku 2017 se objevila nahrávka, ve které bývalý ministr financí a šéf ANO a nynější premiér Andrej Babiš hovoří o tom, že na firmu „ti naši klekli“. Že by své podřízené orgány úkoloval, Babiš následně odmítl. Firma se každopádně v říjnu 2016 dostala po zásahu úřadů do insolvence.

Spolumajitele firmy FAU Vojtěcha Csabiho společně s dalšími 15 lidmi obvinila před rokem policie z daňového úniku. Podle kriminalistů způsobili karuselovými podvody škodu ve výši 250 milionů korun.

NSS potvrdil nezákonnost zajišťováků

Celní správa se však nevzdala a podala kasační stížnost. Ani s tou ale nepochodila. Nejvyšší správní soud totiž potvrdil, že rozhodnutí krajského soudu bylo v pořádku a že chyba byla na straně celníků. Důvodů, proč bylo vydání zajišťováků protiprávní, existovalo podle NSS hned několik.

Soud se předně pozastavil nad tím, jak Celní správa ČR formulovala kasační důvody. Celní správa ČR totiž v kasační stížnosti částečně odkazovala na blíže neurčené pasáže kasační stížnosti podané proti prvnímu rozsudku krajského soudu v této věci. Určitě není úkolem NSS, aby procházel první kasační stížnost a pátral tam po důvodech, které by snad mohly být aplikovány i v nynější věci. Tím by NSS zcela vykročil ze své role „nezávislého třetího“ a postavil by se na stranu jednoho z účastníků řízení, sdělil soud.

NSS pak přitakal krajskému soudu v tom, že uvedené zdůvodnění v zajišťovacích příkazech není dostatečné. Konkrétní důvody nejsou ve správních rozhodnutích nijak blíže vysvětleny, snad jen s výjimkou jedné indicie – nárůstu objemu minerálních olejů uváděných do volného daňového oběhu. Nově vznesená sáhodlouhá argumentace ve prospěch vydání zajišťovacích příkazů měla být obsažena v těchto zajišťovacích příkazech, nejpozději v rozhodnutích o odvolání, uvedl NSS.

Soud zároveň dodal, že podrobnou argumentaci zveřejněnou až u soudu nelze akceptovat a už vůbec ne soudně přezkoumávat. NSS dále podotkl, že pojistkou proti svévoli správce daně, který disponuje oprávněním vydat zajišťovací příkaz, je právě přesvědčivé vylíčení důvodů, které jej vedly k použití tohoto nástroje. Správce daně musí v každém případě poctivě vážit důvody svědčící pro a proti vydání zajišťovacího příkazu. Zejména musí zkoumat pravděpodobnost budoucího stanovení daně a z úřední povinnosti hledat a vyhodnocovat skutečnosti, které mohou vyvolávat (nebo naopak vyvracet) odůvodněnou obavu o budoucí nedobytnost dosud nestanovené daně.

Content tip H1

Pokud se navíc jedná o firmu s dlouhou daňovou historií, nestačí podle soudu argumentace, že majetek daňového subjektu nebude postačovat k úhradě dosud nestanovené daně. Výše očekávané daňové povinnosti sice v této kauze výrazně přesahuje odhadovanou výši majetku daňového subjektu, avšak žalobkyně jako daňová ručitelka požádala o posečkání s úhradou DPH, což celní orgány vůbec nezohlednily, upozornil soud.

Závěrem soud shrnul, že pokud správce daně nenašel žádný silný důvod, který by jednoznačně svědčil pro obavu z budoucí nedobytnosti daně, měl zvážit obezřetnější, méně razantní postup, který by více šetřil práva daňového subjektu. Měl bedlivě zvážit, zda by kýženého cíle správy daní nešlo dosáhnout prostřednictvím jiného – méně invazivního – nástroje, jímž by bylo možné nově vzniklou situaci daňového subjektu vyřešit, a který by tak výrazně neochromil faktickou podnikatelskou činnost. Takový postup totiž odpovídá zásadě přiměřenosti a zdrženlivosti, uzavřel soud.