Hlavní navigace

Proč nelze zjistit, proč klesá počet OSVČ hlavních? A zajímá to vůbec někoho?

19. 6. 2015
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek. Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek.
Faktem je, že už čtvrtý rok po sobě klesá počet OSVČ hlavních. Detailnější data však nejsou schopny úřady poskytnout a politiky to netrápí. (KOMENTÁŘ)

Nedávno server Podnikatel.cz zveřejnil aktuální statistiky ohledně vývoje počtu OSVČ hlavních a vedlejších. Celkový počet OSVČ klesá už čtvrtý rok po sobě a ještě více se propadá množství OSVČ hlavních. Naproti tomu roste počet OSVČ vedlejších. Důvodů, proč se tak děje, může samozřejmě existovat několik. Jenže získat data k jejich určení, není rozhodně hračka. Úřady totiž překvapivě nedisponují některými jednoduchými statistikami, které by trend poklesu mohly vysvětlit.

Čtěte také: Alarmující trend pokračuje, počet OSVČ hlavních letos klesl skoro o 10 tisíc

Žádný z trojice finanční správa, Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) a největší zdravotní pojišťovna Všeobecná zdravotní pojišťovna nebyl schopný poskytnout přesné statistiky o nově přihlášených OSVČ rozdělených na OSVČ hlavní a vedlejší. V případě ČSSZ a VZP dokonce ani nejsou k dispozici data o celkových nových registracích. Jak pak ale mohou zákonodárci navrhovat nové normy a vyčíslovat jejich dopady na OSVČ, když relevantní statistiky, proč poslední čtyři roky klesá počet OSVČ hlavních a narůstá množství OSVČ vedlejších, úřady nemají? A zajímá je to vůbec?

Počet OSVČ hlavních klesá po desetitisících

Ilustrační obrázek.
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Zajímá někoho, proč klesá počet OSVČ?

OSVČ se v poslední době staly terčem řady útoků ze strany politiků či odborářů. Mnohdy byly prezentovány jako příživníci a paraziti a že mají oproti zaměstnancům řadu výhod. Často bývá též prezentováno, že firmy přechází na švarcsystém a že jde o nebezpečný trend. Kdo by plně věřil těmto výrokům, musel by získat pocit, že není nic výhodnějšího než si vydělávat jako OSVČ a že počty OSVČ musí každým rokem narůstat. Jak ale ukazují statistiky České správy sociálního zabezpečení, opak je pravdou. Už čtvrtý rok po sobě se ukazuje jeden významný trend, počet OSVČ klesá. Na svědomí to mají OSVČ hlavní, které ubývají po desetitisících ročně. Naopak se zvyšuje množství OSVČ vedlejších, které však ztráty OSVČ hlavních nestačí nahradit a celkově tak počet OSVČ klesá.

Tato data na první pohled vyvrací tvrzení o tom, že být OSVČ se vyplatí a že firmy přechází na švarcsystém. Pokud by tak bylo výhodné působit jako OSVČ a švarcsystém bujel jako houby po dešti, měly by počty OSVČ hlavních narůstat. Aby se tato teze dala ověřit a aby se daly statistiky vůbec nějak hlouběji analyzovat, je potřeba zjistit detailnější informace o vývoji počtu OSVČ a o změnách jejich struktury.

Čtěte také: Stane se z OSVČ ohrožený druh? Připomeňte si, co je v posledních letech postihlo

Počet nově registrovaných OSVČ hlavních? Nikdo neví

Základ pro další uvažování by měla tvořit statistika nově se registrovaných aktivních OSVČ hlavních a vedlejších. Pokles celkového počtu OSVČ totiž způsobuje zjednodušeně řečeno to, že více OSVČ končí, než kolik jich začíná. Aby se šlo ale zamýšlet nad důvody, je třeba rozklíčovat, kde dochází k rozdílu. Klidně je totiž možné, že jako OSVČ začíná podnikat stále stejné množství lidí jako před pěti lety, jen v poslední době končí více OSVČ než dříve. To by mohlo být pak následně vysvětleno například demografickým vývojem, neutěšeným vývojem ekonomiky atd.

Jenže čísla o počtu nově začínajících OSVČ překvapivě prakticky nejde zjistit. ČSSZ sice sleduje celkové počty k některým dnům v roce, počet OSVČ hlavních a vedlejších, které se v posledních letech nově registrovaly na ČSSZ, vám však neřeknou. Neuspějete ani s prosbou o agregovaná data OSVČ hlavních a vedlejších dohromady. Jedná se o údaje, které ČSSZ statisticky nesleduje. Údaje není možné jednoduše ze systému získat, zněla odpověď ČSSZ na požadavek na statistiky. Lépe nepochodíte ani u největší zdravotní pojišťovny VZP. Tohle vysledovat nemůžeme. Standardně můžeme poskytnout následující údaje k datu 31.12. sledovaného roku, a to celkové počty pojištěnců, OSVČ, OBZP. Nikoli počty „přírůstků“ či „úbytků“ OSVČ, to pouze ve smyslu meziroční změny, vysvětlila zástupkyně pojišťovny.

Poslední nadějí se tak stala finanční správa, kde jsme nakonec aspoň částečně uspěli. Jenže ani data finanční správy nejsou to pravé ořechové. Ani finanční správa totiž není schopná oddělit nově registrované na OSVČ hlavní a vedlejší. Ačkoli nejde zjistit, zda pokles nově registrovaných k dani z příjmů mají na svědomí spíše OSVČ hlavní nebo vedlejší, ukazuje se, že výrazně klesá počet nově registrovaných fyzických osob.

skoleni_7_11

Počet FO s počátkem platnosti účinnosti registrace k DPFO v příslušném roce
Rok Počet (zaokrouhleno na tisíce)
2009 93 tisíc
2010 93 tisíc
2011 95 tisíc
2012 81 tisíc
2013 65 tisíc
2014 60 tisíc

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Zbydou za pár let nějaké OSVČ?

Čím dál méně lidí tak každý rok začíná působit jako OSVČ. Zda to je dobře či špatně, je na debatu. Stejně tak důvody, proč se tomu děje. K obojímu však chybí alespoň základní data. Zdá se však, že zákonodárce tento fakt příliš netrápí. Místo toho navrhují další opatření zaměřená proti OSVČ a hovoří o tom, že by se drobným podnikatelům mělo zvýšit zdanění. Pokud všechny návrhy projdou, může se klidně stát, že až se politici podívají za několik let na statistiky počtu OSVČ, zjistí, že žádné trendy a důvody už řešit nemusí. Žádné OSVČ totiž už nezbudou.

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. Chystá nový byznysový podcast.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).