Hlavní navigace

Proč nemá OSVČ nárok na ošetřovné? Klíčovým argumentem státu je pracovní doba

Jana Bohutínská

Když OSVČ onemocní třeba malé dítě, o něž pečuje, na ošetřovné může zapomenout. A to přesto, že si poctivě a pravidelně platí dobrovolné nemocenské pojištění.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Je tu rozdíl oproti dlouhodobému ošetřovnému, které se i na OSVČ vztahuje. Zajímalo nás, proč to tak je a z jakého důvodu má OSVČ jiné podmínky než zaměstnanec.

OSVČ versus zaměstnanci

Uběhly dva roky od chvíle, kdy se tehdejší předseda Senátu Milan Štěch (za ČSSD) obul do OSVČ. V reakci na nedostatek lidí na trhu práce navrhl vlastní řešení. Zvýšení odvodů OSVČ na úroveň zaměstnanců, které nažene lidi, kteří se pak už prací na sebe neuživí, do zaměstnání. Čímž by se podle něj pro firmy zlepšila nedobrá situace s chybějící pracovní silou.

Celou kauzu si připomeňte v článku Zaměstnance do firem? Zvyšme OSVČ odvody, navrhuje Štěch. Živnostníci zuří.

Reakce podnikatelek a podnikatelů byla ostrá a vedená s argumenty, které vycházely z porovnání skutečných podmínek OSVČ a zaměstnanců. A to nejen z prostého srovnání odvodů, kde jsou na tom bez diskuze hůře zaměstnanci, ale také porovnání všech principů podnikání na sebe, plné zodpovědnosti OSVČ za veškeré aspekty podnikání, ručení celým majetkem za podnikatelské aktivity a podobně. Další oblastí, která se srovnávala, byl také systém nemocenského pojištění a dávek, na které OSVČ má, respektive nemá nárok, a to právě v závislosti na placení či neplacení dobrovolného nemocenského pojištění.

Argument: pevná pracovní doba

Český systém nemocenského pojištění zná šest dávek, jak připomíná Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na svém webu, a to (krátkodobé) ošetřovné, nemocenskou, dlouhodobé ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Dobrovolnost platby nemocenského pojištění znamená pro OSVČ vědomé rozhodnutí, zda tento odvod do svých každoměsíčních nákladů zařadí nebo ne. Přesně přitom ví, jaké má neplacení důsledky. Kromě nemocenské dávky v případě nemoci jako takové má neplacení vliv i na mateřský a rodičovský příspěvek. Kdo neplatí nemocenské, mateřskou nedostane vůbec, rodičovskou sice dostane, ale nemá nárok na určení rychlosti jejího čerpání.

Ošetřovné ve statistice

  • Při nahlédnutí do statistik České správy sociálního zabezpečení, přes kterou se ošetřovné vyplácí, a to konkrétně do výroční zprávy za rok 2017, v roce 2017 ČSSZ zpracovala celkem 518 966 dávek ošetřovného (rok předtím to bylo 463 693 dávek a v roce 2015 431 640 dávek).
  • Výdaje na ošetřovné dosáhly v roce 2017 částky 1 402 milionů korun (1 180 milionů korun v roce 2016 a 1062 milionů korun v roce 2015).
  • Ošetřovné tvořilo zhruba 15,4 % ze všech dávek nemocenského pojištění (a to podle Zprávy o činnosti České správy sociálního zabezpeční za rok 2017).

V případě ošetřovného (tedy toho krátkodobého) je však situace jiná. I když si OSVČ nemocenské pojištění platí, na ošetřovné zkrátka (na rozdíl od zaměstnankyň a zaměstnanců) nárok nemá. A server Podnikatel.cz zajímalo, jaký má vlastně tento chybějící nárok důvod.

O podmínkách dlouhodobého ošetřovného, které mohou čerpat také OSVČ, čtěte více v článku Na dlouhodobé ošetřovné má nárok i OSVČ, musí ale splnit několik podmínek.

Ukázalo se, že základním argumentem státu je pevná pracovní doba. Podle vyjádření Sekce sociálně pojistných systémů a nepojistných dávek, odboru sociálního pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), je účelem ošetřovného částečně nahrazovat zaměstnanci ztrátu příjmu z důvodu potřeby ošetřování člena domácnosti. Tato dávka byla zavedena proto, aby zaměstnanec, který má zaměstnavatelem určenou pracovní dobu, mohl pečovat o rodinného příslušníka při náhlém vzniku potřeby ošetřování (např. péče o nemocné dítě, nemocného manžela/manželku, nemocné rodiče). Nárok na ošetřovné nemají pojištěnci, kteří nemají pevně stanovenou pracovní dobu.

Pevně stanovenou pracovní dobu, podle vysvětlení MPSV, nemají například právě osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, zaměstnanci vykonávající zaměstnání malého rozsahu, členové kolektivních orgánů právnické osoby nebo domáčtí zaměstnanci. Pokud jde o chybějící nárok na ošetřovné, nejedná se tedy jen o osoby samostatně výdělečně činné, ale spektrum těch, kterých se ošetřovné netýká, je širší.

Chybějící ošetřovné dopadá hlavně na ženy

Ošetřovné, na něž OSVČ nemají nárok, přitom připomínají i Jana Dlouhá a Marie Pospíšilová, autorky analýzy Ženy OSVČ a prekérní situace – inspirace ze zahraničí (Analýza případů dobré praxe – OSVČ jako prekérní práce, vyd. Praha 2018), kterou připravily v Sociologickém ústavu AV ČR. Ošetřovným se zabývají jako jedním z problémů nastavení českého sociálního systému, který dopadá především na ženy. Jsou to podle autorek totiž právě ony, které častěji pečují o děti – a ošetřovné by zřejmě tudíž ve větší míře využily, kdyby tu možnost měly.

PR Summit_sponzoring

Více informací o podnikání s dětmi najdete v článku Při podnikání s dětmi se připravte včas na úspěch, ale i na komplikace.

Jako příklad dobré praxe ze zahraničí naopak autorky uvádějí kanadský státní systém pracovního pojištění pro zaměstnankyně, zaměstnance i OSVČ, kteří pak také mají nárok na ošetřovné, například při nemoci dítěte. Pokud tedy splní v systému nastavené podmínky – například přispívat do systému alespoň 12 měsíců před žádostí o podporu nebo dosahovat v samostatném podnikání určitých příjmů. I to však podle Jany Dlouhé a Marie Pospíšilové, spolu s velkou administrativní náročností, vede k tomu, že je systém přes svou existenci v Kanadě lidmi, kteří pracují na sebe, nakonec využívaný jen málo.