Hlavní navigace

Programové prohlášení vlády? Pro ANO i ČSSD jenom cár papíru

Daniel Morávek

[KOMENTÁŘ] Když se to hodí, ohání se vláda programovým prohlášením, jako by šlo o svatý text. Jak ale ukázaly poslední dny, spíše je to pro ni jen cár papíru.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

V nedělní Partii televize Prima sice Andrej Babiš několikrát argumentoval, že „to máme v programovém prohlášení“, ale na opakovanou otázku na důchodovou reformu nakonec odpověděl, že neví, co důchodová reforma je. V programovém prohlášení je přitom reforma uvedena jako jeden z hlavních strategických směrů.

Lépe si však nestojí ani koaliční partner ČSSD, který začíná couvat před zrušením superhrubé mzdy a snížením daní, přestože to do programového prohlášení strana odsouhlasila. Třešničkou na dortu je pak slib vlády, že změny soustavy daňových zákonů budou mít dostatečný odklad účinnosti. Poslední balíček přitom vyšel ve Sbírce zákonů 31. prosince 2019 a účinnosti nabyl 1. ledna 2020, tedy pouhý den poté.

Z programového prohlášení má vycházet činnost vlády

Ačkoli programové prohlášení vlády není nijak právně vymahatelné, jde i tak o poměrně důležitý dokument. Veřejnost se díky němu dozví, nebo by se alespoň měla dozvědět, politickou vizi a plány vlády, které může porovnat s předvolebními sliby, a rovněž pak díky němu může vládu kontrolovat, zda se snaží plnit, co si sama předsevzala. Samotné prohlášení pak samozřejmě může být vágní či konkrétní, ambiciózní nebo jen udržovací apod.

Programové prohlášení vlády Andreje Babiše se v principu neliší od prohlášení předchozích vlád a obsahuje jak obecné proklamace, tak konkrétní plánované kroky a jak změny významné, tak kosmetické. A stejně jako u předchozích vlád platí, že zdaleka na všechno vláda z prohlášení splní a asi nikdo soudný to ani nečeká. Vláda by se ale k nesplnění důležitých úkolů měla veřejně přihlásit, nastínit, jak to s nimi vidí do budoucna a netvářit se, že nikdy neexistovaly, nebo dokonce dělat zcela opačné kroky.

Programové prohlášení je pro ANO jen cár papíru

Andrej Babiš v nedělní Partii na TV Prima několikrát zmínil, že vláda „musí plnit programové prohlášení“ a různé kontroverzní kroky, jako například slevy na jízdném, tím také obhajoval a odmítal je rozebírat. Jak ale ukazuje realita posledních dní, programové prohlášení je v řadě případů jen cár papíru. Ostatně sám Babiš na opakovanou otázku, zda se stihne důchodová reforma, odpověděl, že neví, co to je důchodová reforma. V programovém prohlášení vlády je přitom důchodová reforma uvedena jako jeden z hlavních strategických směrů.

Že se na opravdovou reformu (ne, zvýšení důchodů bez plánu na příjmové straně není reforma) vláda vykašlala, nepřekvapí. Reforma by totiž přinesla výsledky až za nějakých 30 let, což je o 29 let více, než je rozhodovací obzor nynějšího premiéra (ne, národní investiční plán bez plánu na příjmové straně není žádný skutečný investiční plán). Bohužel tak časovaná bomba tiká i nadále, jen z displeje odpočítání ubudou další 4 roky.

Ačkoli patří ministryni Aleně Schillerové uznání, že aspoň přiznala, že se důchodová reforma nestihne, sama si ohledně neporušování programového prohlášení nestojí o moc lépe. V prohlášení totiž například stojí, že změny soustavy daňových zákonů budou prováděny pouze několika málo souhrnnými novelami, a to s dostatečným odkladem účinnosti a že se nebude zvyšovat daňová zátěž. Poslední daňový balíček, který zvyšuje spotřební daně a některé poplatky, přitom vyšel ve Sbírce zákonů 31. prosince 2019 a účinnosti nabyl 1. ledna 2020. Jednodenní legisvakanční lhůta rozhodně neposiluje stabilní a předvídatelné daňové prostředí, k čemuž se vláda v programovém prohlášení rovněž zavázala.

ČSSD vadí to, k čemu se sama zavázala

Aby však kritika nemířila pouze na členy z hnutí ANO. ČSSD se před několika dny postavila proti plánu zrušit superhrubou mzdu a snížit daně zaměstnancům i podnikatelům. Podle ČSSD by totiž zrušení superhrubé mzdy a snížení daně bez dalších změn přineslo výpadek v příjmech rozpočtu zhruba 25 miliard korun.

Ptejte se odborníka v poradně Daně a účetnictví
Ing. Jan Molín Ph.D.
poradce pro daně

Pomiňme, že koalice má řadu dalších měsíců na to, aby případně vymyslela, jak schodek kompenzovat a zaměřme se na samotný postoj sociálních demokratů. Že se jako levicová strana staví proti snižování daní, se dá pochopit, proč ale tedy tento plán odsouhlasili v programovém prohlášení vlády?

Kdyby byla v prohlášení pouze vágní zmínka o zrušení superhrubé mzdy, budiž, ale v něm je poměrně detailně popsáno, k jakým změnám má dojít a co mají přinést: Zrušíme superhrubou mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy. Umožníme podnikatelům uplatnit odpočet od základu daně ze samostatné činnosti ve výši tří čtvrtin jimi odvedených pojistných ve vztahu k samostatné činnosti. Ve vztahu k zaměstnancům musí změny systému přinést snížení daňové zátěže o jeden procentní bod.

Že takové změny vyjdou rozpočty na několik desítek miliard, navíc ministerstvo financí zmiňovalo v návrhu, který předložilo ještě před vznikem koalice s ČSSD, ale který nakonec stáhlo. Když ČSSD schvalovala programové prohlášení, přesně věděla, co návrh na zrušení superhrubé mzdy znamená a přináší.

daně_I.fáze

Čtěte více: OSVČ má vzrůst sazba daně na 19 %, 3/4 pojistného ale půjdou uplatnit jako výdaj

Svým stávajícím postojem tak sociální demokraté ukazují, že ani pro ně, stejně jako pro hnutí ANO, není programové prohlášení ničím jiným než cárem papíru, který se občas zmíní, když se to hodí. Vlastně to ale ani u jednoho z koaličních partnerů není příliš překvapivé.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).