Provoz EET 2.0 má stát až 600 milionů korun ročně

EET má přinést až 15 mld. Kč ročně

Návrh zákona o evidenci tržeb, u kterého nyní probíhá vypořádání připomínek, má od roku 2027 zavést EET 2.0. Ministerstvo financí v důvodové zprávě odhaduje, že systém přinese do veřejných rozpočtů 14 až 15 miliard korun ročně. Samotný provoz EET 2.0 však samozřejmě také bude něco stát a nepůjde úplně o drobné. Náklady na straně státu vzniknou zejména z důvodu implementačních nákladů (aplikace, software, vybavení pro dohled, správní trestání, analýzy a informační podpory a vymáhání) a nákladů provozních (personální náklady, náklady na osobní vozidla, vystrojení a technické prostředky, bezpečnostní dohled a služby).

Provoz EET 2.0 vyjde až na 600 milionů korun

Ministerstvo financí ve zprávě RIA odhaduje, že na straně finanční správy budou iniciační náklady ve výši cca 200 mil. Kč (nejvyšší budou v roce 2026 cca 145 mil. Kč, v roce 2027 se sníží přibližně na třetinu a v roce 2028 budou cca 10 mil. Kč a do roku 2030 budou nulové). Průměrné běžné roční výdaje budou ve výši cca 250 mil. Kč. Roční personální výdaje se předpokládají ve výši cca 290 mil. Kč.

U celní správy ministerstvo očekává počáteční náklady ve výši 12,1 mil. Kč (zahrnující zejména osobní automobily, výstroj a technické vybavení, vzdělávání a ostatní technické náklady). Roční náklady personální včetně vstupních nákladů byly vyčísleny na 38,6 mil. Kč (37 pracovníků dohledu na subjekty a 2 pracovníci analýzy a informační podpory) a náklady trvalé (roční, provoz vozidel, ostatní provozní náklady, kontrolní nákupy, 8 let obnova automobilů, 5 let obnova technických prostředků) se předpokládají ve výši 10,6 mil. Kč.

Prvotní náklady by tedy měly činit 212,1 milionu korun (200+12,1), roční provoz by pak měl vyjít na 599,2 milionu korun (250+290+38,6+10,6).

Budou se najímat noví úředníci?

Poměrně vysoké personální náklady nicméně dle ministerstva financí nutně neznamenají, že se budou najímat stovky nových úředníků. Cílem RIA je zhodnotit administrativní nároky, bez ohledu na to, z jakých zdrojů budou pokryty. Údaje v RIA mají primárně zobrazovat, kolik funkčních míst má být na daný projekt případně alokováno, aby byla zajištěna jeho efektivita. Samotná RIA ale nijak neřeší, zda půjde o nově vytvořená funkční místa nebo funkční místa přesunutá z jiných agend, případně kombinace těchto způsobů. V tuto chvíli proto nelze sdělovat nějaké počty, vše totiž bude řešeno až v rámci diskusí ohledně návrhu státního rozpočtu na rok 2027 s tím, že samozřejmě podkladem budou i kalkulace uvedené v RIA, uvedl serveru Podnikatel.cz David Polák z tiskového oddělení ministerstva financí.

Zrušení EET 1.0 ušetřilo státu 463 milionů korun na provozu

Provoz EET 2.0 každopádně bude nákladnější, než kolik stála první EET. Když se EET v roce 2023 rušila, ministerstvo financí vypočítalo roční úsporu na nákladech ve výši 463 milionů korun. Náklady na zajištění technických aspektů se pohybují v rozsahu 80 – 100 mil. Kč ročně, mzdové náklady finanční správy cca 306 mil. Kč ročně, ostatní náklady (kontrolní činnost) cca 4 mil. Kč ročně. Celkem tedy přibližně 410 mil. Kč ročně za finanční správu. Za celní správu činí celkové náklady na evidenci tržeb cca 53 mil. Kč ročně (mzdové náklady, náklady na kontrolu plnění povinností evidence tržeb), napsalo ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu zákona, který EET rušil.

Přečtěte si také:

V čem se EET 2.0 liší od EET 1.0? Přinášíme velké srovnání

Na kolik EET 2.0 vyjde podnikatele, ministerstvo nevyčíslilo

Provoz EET 2.0 však nebude stát prostředky jen úřady, ale i samotné podnikatele. Budou si totiž muset obstarat vhodné pokladní zařízení nebo aktualizovat software stávajícího. Jaké budou celkové náklady podnikatelského sektoru, však ministerstvo v důvodové zpráva ani ve zprávě RIA nevyčíslilo. Když se EET rušilo, roční úspora nákladů podnikatelského sektoru byla odhadnuta na 1,5 mld. Kč. Pro ty, kteří již mají zařízení, do kterého své tržby již zaznamenávají, se bude zpravidla jednat o náklad, který bude součástí běžné „maintenance“. V některých případech však bude nutné vynaložit určité náklady za „update“. Tyto náklady nelze paušalizovat a budou se lišit dle individuálního technického řešení poplatníka. Nicméně by měly být významně nižší než při původní evidenci tržeb. Nebude např. potřeba kvůli evidenci tržeb vybavovat pokladní zařízení tiskárnou pro tisk účtenky, čímž budou eliminovány související náklady, píše se v důvodové zprávě k nynějšímu návrhu.

V praxi se celkové náklady budou lišit:

• dle velikosti podnikatele,
• dle oboru činnosti (v některých segmentech může existovat určité specifikum výkonu, které může klást nadstandardní požadavky na zařízení – např. při prodeji pod „širým nebem“ existuje zpravidla zvýšený požadavek na odolnost zařízení),
• ve vazbě na předchozí vybavení podnikatele,
• podle požadavků na hardware a software ze strany podnikatele,
• podle toho, zda eviduje pomocí stávajícího vlastního zařízení (mobil, tablet, PC atd.), či zda potřebuje nové nebo speciální zařízení pro evidenci tržeb,
• podle toho, zda je plátcem DPH (popř. potřebuje vydávat účtenky a uvádět na ní údaje, např. dle zákona o ochraně spotřebitele),
• podle toho, jaký je počet transakcí,
• podle toho, zda se jedná o rychloobrátkový prodej apod.

Zejména pro menší subjekty bude připraveno k využití softwarové řešení/aplikace, které bude k dispozici zdarma. Pro toto řešení lze použít např. chytrý mobilní telefon, tablet nebo počítač s připojením k internetu – s ohledem na digitální rozvoj lze očekávat, že zařízením tohoto typu již dnes disponuje praktický každý podnikající, doplňuje důvodová zpráva.

V porovnání s původní verzí každopádně ministerstvo financí počítá s mnohem jednodušším, efektivnějším, méně administrativně náročným, modernějším a uživatelsky přívětivějším systémem evidence tržeb a tím i minimalizovanými negativními dopady na podnikatele. Zda tomu skutečně tak bude, se ale teprve ukáže.