Hlavní navigace

První pojízdné kadeřnické studio v Česku. Obsluhuje hlavně vesnice. Podívejte se

31. 8. 2020
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Pojízdné kadeřnické studio, podle licence: Rights Managed
Tomáš Zela dostal geniální nápad. Koupil starou Avii a svépomocí ji přetvořil na pojízdné kadeřnické studio. Výsledek je úchvatný.

Pojízdné studio zatím obsluhuje primárně vesnice a festivaly na Moravě a na jeho služby se stojí i fronty. Ostříhat se přijdou celé rodiny. Tomáš Zela se svou přítelkyní, která je kadeřnicí, našli díru na trhu a jsou vyhledávanou službou, která často pomáhá seniorům, kteří si nyní v době pandemie nemohou dovolit jezdit do města se nechat ostříhat.

Tomáši, vy sice provozujete kadeřnické studio na kolečkách, ale živí vás úplně něco jiného. Prozraďte nám, co konkrétně?

Jsem řidič nákladního auta, ale vystudovaný jsem nábytkář, což je trošku mimo obor, a momentálně jsem tedy i provozovatel kadeřnického studia.

Jak vás vlastně vůbec napadlo si pořídit pojízdné kadeřnické studio? Kde vznikl ten nápad?

Vznikl minulý rok v červenci, kdy my jsme hledali s přítelkyní nějakou možnost, kde podnikat. Dívali jsme se, jaké jsou možnosti na trhu a všechno bylo přesycené, nebo byla velká konkurence, a tak jsme začali přemýšlet.

Přítelkyně je kadeřnice a jelikož jsem řidič nákladního auta a mám dílnu a mám také zručnost, tak jsme si říkali, že bychom si mohli udělat pojízdné kadeřnické studio. Následně jsme začali hledat na internetu, zda již něco takového existuje a nic jsme nenašli. Respektive jsme našli pojízdný barber shop, ale to je jenom pánské holičství, ale jinak jsme podobnou službu nenašli. Tak jsme měli dostatečnou motivaci to zrealizovat. Došel jsem na dopravní inspektorát a na hygienu. Všude mi řekli, že o ničem takovém neví, díky tomu motivace ještě zesílila a tak jsem během dvou týdnů sehnal auto a začali jsme se stavbou studia.

Zůstaňme u toho auta. Vy máte velmi netradiční to auto. Co to máte vlastně za značku?

Je to Avie A31 z roku 1991. Je to první třicítka a je to ještě bez turba, a dokonce i bez posilovače řízení.

Kolik vás ta Avie stála?

Pouhých 32 000 korun. Hlavně auto bylo v krásném stavu. Bylo po důchodci, který to měl na dojíždění do včelína.

Když jsme rozhovor domlouvali, tak jste mi prozradil, že auto jste renovoval prakticky celé sám. Jak dlouho vám to trvalo a kolik jste do toho investoval peněz?

Celkově jsem do toho nainvestoval zhruba 150 000 korun a trvalo mi to zhruba 300 hodin. Úplně přesně jsem to nepočítal, ale plus minus myslím, že to asi zhruba tak bylo.

Vy se ale živíte jako profesionální řidič, kdy jste na to měl vůbec čas?

Běžně to probíhalo tak, že jsem přijel z práce v pět, šest hodin odpoledne, a pak jsem šel dělat na autě a pracoval jsem na tom až do noci, někdy jsem vstával zase brzy ráno. O víkendech jsem na tom dělal v podstatě nonstop.

A jaké vybavení má vaše pojízdné studio? Je to opravdu plnohodnotné kadeřnictví? To přeci znamená, že musíte mít umyvadlo, vodu, elektřinu. Jak jste tyto překážky vyřešil?

Ano, máme tam všechno, co je v běžném kadeřnictví. Kromě holení nabízíme všechno. To znamená barvení, stříhání. Máme k dispozici mycí box, který je napojen na nádrže o obsahu sto litrů na čistou a odpadní vodu. Máme rovněž výkonné čerpadlo, které se stará o dodávku vody. K tomu ohřev, který nám zajišťuje malý boiler. Co se týká elektřiny, buď se napojíme na místní proud v místě, kde stříháme, nebo máme k dispozici i generátor, který utáhne vše, co je k provozu studia zapotřebí.

Když se živíte řízením, tak s pojízdným kadeřnickým studiem jezdí sama přítelkyně?

Jezdíme oba, musím ji samozřejmě doprovázet. Jedná se o auto nad tři a půl tuny, tak je na to potřeba profesní průkaz. Proto se starám o řízení, o zařizování zakázek, komunikaci se zákazníky a připojování elektřiny, popřípadě řeším technické zázemí a na přítelkyni je veškerá kadeřnická práce.

Takže pro vás je to další práce, která vám však zabírá volný čas. Jak to stíháte? Jak často se studiem tedy vyjíždíte?

Vyjíždíme každou sobotu. Pokud je nějaká akce, tak i v neděli nebo o svátcích. Převážně však jezdíme soboty, kdy jezdíme na vesnice, kde máme už čtyři pravidelné linky. V praxi je to tak, že jezdíme čtyři soboty za sebou, pak si dáme týden oraz, a pak opět jezdíme čtyři týdny za sebou.

Kdo je vaším typickým zákazníkem. Soustřeďujete se na nějakou konkrétní cílovou skupinu, třeba seniory?

Zaměření přímo nemáme. Jezdíme po vesnicích, kde jsou všechny věkové ročníky. Senioři jsou ale za tyto služby velmi rádi. V jedné vesnici doprovodila jednu babičku dcera se synem za ruce. Pomáhali jí i dovnitř. Byla moc šťastná, protože nebyla již schopna kamkoli dojet, tak jsme přijeli až přímo k ní před dům. Ve studiu jsme jí pak ostříhali, obarvili, prostě dostala veškerou péči.

Předpokládali jsme, že velkou část našich zákazníků budou tvořit senioři na vesnicích, ale byli jsme velmi mile překvapeni, že jakmile jsme do vesnice přijeli, sešli se u nás celé rodiny, od těch nejmladších až po ty nejstarší.

Náš článek právě teď možná čte nějaký starosta vesnice či malé obce bez kadeřnických služeb, který si ihned říká, že by takové služby uvítal i ve své vesnici. Jak vás může kontaktovat?

Kontaktovat nás mohou pomocí Facebooku, webu nebo telefonu, který máme pro tyto účely k dispozici. Je potom otázkou, kde se vesnice nachází a zda by se nám ji podařilo zařadit do naší road mapy.

Máme to většinou tak, že řadíme několik vesnic za sebe tak, abychom měli co nejmenší projezdy, aby to bylo efektivní. Takže určitě se můžou ozvat, můžeme se podívat, kde se vesnice nachází.

Pokud víme, že zájem o naše služby ve vesnici bude, tak si neúčtujeme nic za cestovné. V případě, že zájem je nejistý a starosta by nás tam tak i chtěl, tak v tom případě si účtujeme navíc naftu, kterou projedeme. 

Tomáši, v jakém okresu tedy nyní působíte?

Jsme z okresu Přerov a právě toto okolí nyní zajišťujeme.

A kam až daleko jste ochotni dojet? Co kdyby si vás někdo chtěl objednat ze severních Čech, byli byste ochotni přijet tak daleko?

To je na zváženou, protože jak říkám, vstupuje tam potom více faktorů. Jednak dojezd do takové vzdálenosti je časově náročný a je to i fyzicky náročné, protože naše auto nemá posilovač řízení, nemá to klimatizaci. Takže aktuálně preferujeme spíš Olomoucko, Zlínsko, Kroměřížsko. I na Ostravsko jsme ochotni dojet, ale Čechy jsou zatím nereálné.

Myslíte si, že vám současná koronavirová krize nějakým způsobem napomohla v tom, že se lidé o vás více zajímají? Že právě lidé na vesnicích nemusejí jezdit kvůli stříhání do města a u vás mají jistotu?

Pandemie nám pomohla i práci zkomplikovala. Studio jsme totiž měli schválené v březnu a jak všichni víme, veškerá kadeřnická studia byla po delší čas zavřena. Na druhou stranu při startu jsme měli první týdny opravdu úplně narváno. Lidé byli nadšeni, že přijedeme až za nimi, že nemusí do města. Kvůli tomu se ze začátku stály i dlouhé fronty, takže start byl opravdu raketový. Nyní už to trochu opadlo, přesto je zájem stále vysoký.

Nyní by mě zajímaly ceny za vaše služby. Pokud srovnáme cenu za kadeřnické služby v Praze a na nějakém menším městě, tak rozdíly jsou diametrální. Zatímco v Praze se bavíme o částkách v tisícikorunách, tak ve městě maximálně ve stokorunách. Jak je to u vás?

U nás máme takový průměr z okolí. Víceméně stříhání pánské máme od devadesáti korun a dámské máme od sto dvaceti korun. Záleží také na tom, zda se jedná o vlasy krátké, střední, delší a zda budou barveny. V tom případě se bavíme o cenách od čtyři sta korun výše. Takže my si nezakládáme na vysokých cenách, i když nabízíme vysoký komfort, jelikož pro nás je to stále hlavně koníček. Na vesnicích si ostatně ani velmi vysoké ceny nemůžete dovolit účtovat.

Provoz máte poměrně krátce. Za jak dlouho si myslíte, že se vám vrátí náklady, které jste investovali do auta i jeho přestavby včetně vybavení?

Tak náklady ještě jsou a budou, snažíme se nyní investovat i do reklamy, především na tisk letáků, které se nám na vesnicích osvědčily. Pokud bych měl brát čistě tu počáteční hodnotu, tak si myslím, že o návratnosti se můžeme bavit v řádu let. Do tří nebo do čtyř let bychom mohli být na nule.

A pak byste mohl začít uvažovat o tom, že byste se pojízdnému kadeřnickému studiu věnoval zcela naplno? Že by vás to i živilo?

Do budoucna bych chtěl situaci určitě obrátit. Rád bych si profesionální řízení nechal jako koníček a naopak jezdil se studiem častěji. Samozřejmě by bylo ideální, kdybychom mohli vyjíždět za klienty každý den, ale to asi nebude nikdy reálné, protože máme rodinu, máme dům, tudíž nemůžeme být stále jen na kolečkách.

Ale to i bude znamenat, že budete se svou přítelkyní 24 hodin denně. Nepolezete si potom na nervy?

Od doby, co jsme se s přítelkyní seznámili, tak jsme spolu vkuse prakticky nonstop. Nyní máme i krásného devítiměsíčního syna, o kterého se ostatně starám, když přítelkyně zrovna obsluhuje klienty. Takže v tom problém nevidím.

Tomáši, děkuji Vám za rozhovor a přeji Vám mnoho úspěchů s tak originálním projektem.

 uplatnovani-dph-v-roce2021

Také děkuji, i za poskytnutý prostor.

Tip na další čtení

Tomáš zůstal se synem doma, aby měl čas podnikat. Ručně vyrábí krásné mašinky

Pracoval jako konstruktér, pak odešel na rodičovskou „dovolenou“ a rozjel vlastní byznys. Vyrábí ručně mašinky i herní kostky pro děti. Chválí si větší svobodu. Více v článku.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).