První pravidelná aktualizace JMHZ: Upravené údaje i noví uživatelé

Aktualizace tabulek jednotlivých atributů

Jde o změnu, která bude v první řadě důležitá pro poskytovatele mzdových programů, a až následně dopadne na mzdové účetní.  V návrhu novely nařízení vlády jsou aktualizovány tabulky údajů sdělovaných v rámci jednotlivých typů podání (jednotné měsíční hlášení, evidence zaměstnavatele, evidence zaměstnance) a s těmi se samozřejmě budou muset seznámit.

Nemění se jen rozsah sdělovaných údajů, rozšíří se také okruh jejich uživatelů. Přibude Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, jakož i o Ministerstvo zdravotnictví ČR a krajské hygienické stanice. Novým uživatelem se od příštího roku stává i Ministerstvo spravedlnosti ČR. Zde však nejde o zavedení nově hlášených údajů, údaje, které bude ministerstvo využívat, již zaměstnavatelé v tuto chvíli hlásí. Pro výkon své působnosti potřebuje ministerstvo získat prostřednictvím JMHZ souhrnné údaje za zaměstnavatele a údaje za jednotlivé zaměstnance, zejména v oblasti tvorby návrhů právních předpisů, hodnocení dopadů regulace a jiných legislativních činností.

V příloze 1 nařízení vlády jsou aktualizovány tabulky údajů sdělovaných v rámci jednotlivých typů měsíčního hlášení. V tomto případě vycházeli zákonodárci z praktických zkušeností s podáváním registrací a měsíčních hlášení. Konkrétně se jedná o úpravy názvů některých údajů tak, aby lépe (přesněji) vystihovaly jejich věcný obsah. Především jde o údaje související s ročním zúčtováním daně, zrušením institutu srážkové daně a dále pak s placeným pojistným. Dále dochází ke zrušení (resp. sloučení) některých hlášených údajů jako např. u daňově uznatelných příspěvků zaměstnavatele (doplňkové penzijní spoření, dlouhodobá péče atd.). Jiné se na druhou stranu rozšiřují. Například v oblasti hlášených údajů o práci v tzv. náročných profesích. Novela reaguje také na připravovanou úpravu transparentnosti odměňování, která bude do českého právního řádu zavedena novelou zákoníku práce.

Poznámka: Česká republika měla povinnost Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023 o transparentním odměňování transponovat do českého právního řádu nejpozději 7. června 2026. S největší pravděpodobností bude transparentní odměňování součástí našeho právního řádu od 1. ledna 2027. Návrh novely zákoníku práce je na samém počátku legislativního procesu. Hlavním cílem je posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování. Novela se dotkne všech zaměstnavatelů, minimálně v povinnosti zavést systém odměňování podle hodnoty práce. 

Přečtěte si také:

Transparentní odměňování brzy změní pravidla pracovního trhu

Končící služební poměry a nově zaváděná platformová práce

Další změny souvisí se zrušením zákona o státní službě. Zaniká totiž institut služebního poměru podle tohoto zákona a nahrazuje jej běžný pracovněprávní vztah. Návrh nařízení reaguje na novou situaci tím, že vypouští text odkazující na služební poměr. Současně dochází k souvisejícím legislativně technickým úpravám. Ode dne nabytí účinnosti zákona bude se státním zaměstnancem uzavírána pracovní smlouva a dnem nástupu do zaměstnání bude den vzniku služebního poměru nebo i den dřívější, nedojde-li k přerušení trvání pracovního vztahu. Nebude vydáváno nové ID PPV, státní zaměstnanec bude po „překlopení“ do pracovního poměru evidován pod stávajícím identifikátorem.

Dále jsou v návaznosti na připravovanou právní úpravu platformové práce mezi uživatele údajů zařazeny Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Platformy budou povinny prostřednictvím evidence zaměstnavatelů sdělit zákonem stanovené údaje, zejména údaj o tom, že jsou platformou, a údaj o tom, kde a jakým způsobem zpřístupňují informace o platformové práci podle zákona o platformové práci.

Poznámka: Platformou je myšlena osoba poskytující službu, jež je alespoň zčásti poskytována na dálku pomocí elektronických prostředků, na žádost příjemce služby a jako nezbytnou a zásadní složku zahrnuje organizaci práce vykonávané osobami za úplatu a používání automatizovaných systémů. Typicky se jedná o kurýrní služby (rozvoz jídla, přeprava), taxi služby, ale například i o online zprostředkovatele překladatelských činností, marketingu, hlídání dětí, řemesel apod.