Hlavní navigace

Radíme zaměstnavatelům: Jak na daně a odvody zaměstnanců z Ukrajiny

7. 4. 2022
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ukrajinci s udělenou dočasnou ochranou mají volný pracovní trh. Jejich zaměstnávání má přesto z pohledu daní a odvodů určitá specifika. Stále jde o cizince.

Od 21. března 2022 mohou Ukrajinci získat na území České republiky dočasnou ochranu. Cizinec s dočasnou ochranou se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. To znamená, že tito cizinci mají volný vstup na trh práce. Nepotřebují již pracovní povolení. Změna se vztahuje i na uprchlíky, kterým bylo v období od 24. února do 20. března 2022 uděleno speciální vízum za účelem strpění. Více v článku: Radíme Ukrajincům: Upravený postup při příjezdu do České republiky

Praktické otázky ohledně zaměstnávání Ukrajinců

Uprchlíci z Ukrajiny mohou se zaměstnavatelem uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu konanou mimo pracovní poměr (obě dohody, tedy i dohodu o provedení práce), a dokonce pracovat na zkrácený úvazek i souběžně na více pracovněprávních vztazích pro jednoho či více zaměstnavatelů. Zkrátka mají srovnatelné podmínky jako zaměstnanci z České republiky. Zaměstnavatel však nesmí zapomenout na oznamovací povinnost vůči úřadu práce. Nejpozději v den nástupu k výkonu práce musí být vyplněn a odeslán příslušný formulář.

Další informace týkající se pracovní smlouvy, pracovnělékařských prohlídek a školení BOZP popisujeme v článku: Zaměstnávání Ukrajinců v pěti praktických otázkách a odpovědích. Aktuálně se zaměříme na problematiku daně z příjmů a odvodů pojistného.

Zaměstnaní Ukrajinci a sociální pojištění

Jestliže při zaměstnání Ukrajince vznikne účast na nemocenském pojištění (a tím i důchodovém pojištění), zaměstnavatel standardně zaměstnance přihlašuje formulářem „Oznámení o nástupu do zaměstnání“. Formulář umožňuje odeslání bez uvedení rodného čísla (rodná čísla se při získání dočasné ochrany nepřidělují) či evidenčního čísla pojištěnce (EČP). Pokud zaměstnanec žádným z uvedených čísel nedisponuje, vyplní zaměstnavatel pouze datum narození. Dále se zde vyplní adresa trvalého pobytu v zahraničí a adresa pobytu v České republice. 

Zaměstnavatel má dále povinnost zpracovávat a předkládat za ně evidenční listy důchodového pojištění ve stejných termínech a shodným způsobem jako u ostatních svých zaměstnanců. Budoucí důchodové nároky občanů Ukrajiny budou kromě českého zákona o důchodovém pojištění posuzovány i s přihlédnutím ke dvoustranné mezinárodní smlouvě o sociálním zabezpečení, kterou Česká republika s Ukrajinou uzavřela, vysvětlila za Českou správu sociálního zabezpečení Jitka Drmolová.

Občané Ukrajiny, kteří pracují na území České republiky, mohou v případě potřeby čerpat dávky nemocenského pojištění stejně jako čeští občané. Dávky se jim poskytují vždy, pokud jsou splněny zákonné podmínky, a za předpokladu, že jsou přihlášeni v českém systému nemocenského pojištění. Jitka Drmolová dodala, že pokud je dávka spojena s péčí o jinou osobu (např. potřeba péče o nemocné dítě), nezáleží na tom, zda je osoba, o kterou je potřeba se starat, účastna nemocenského pojištění v ČR. O tyto dávky lze požádat i ve vztahu k rodinným příslušníkům, kteří za občany Ukrajiny přicestují z Ukrajiny v důsledku válečného konfliktu. Jedná se o tyto dávky nemocenského pojištění – ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, otcovská poporodní péče (otcovská).

Zaměstnaní Ukrajinci a zdravotní pojištění

Další povinnosti vznikají zaměstnavateli v oblasti zdravotního pojištění. Za předpokladu, že při nástupu do zaměstnání je příchozí z Ukrajiny již registrován platným vízem za účelem strpění či získal dočasnou ochranu a je evidován v systému veřejného zdravotního pojištění (např. přes Krajská asistenční centra pomoci Ukrajině), zaměstnavatel standardně přihlásí takového pojištěnce již s přiděleným číslem pojištěnce (P), které je uvedeno i na Náhradním průkazu pojištěnce, který obdržel od zdravotní pojišťovny, sdělila za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR Iwona Navrátilová. Doplnila, že každý pojištěnec, který je již v systému veřejného zdravotního pojištění evidován a má přiděleno číslo pojištěnce, je zaměstnavatelem přihlašován při nástupu do zaměstnání kódem P. Není již důvod ho přihlašovat kódem C. Kód C zaměstnavatel uvádí v případě, že se jedná o osobu, která nemá v systému veřejného zdravotního pojištění v ČR číslo pojištěnce uvedeno, dodala Navrátilová. 

Stát je plátcem pojistného za pojištěnce – cizince/žadatele o udělení mezinárodní ochrany, jemuž byla udělena dočasná ochrana (vízum za účelem strpění) na území České republiky, jen pokud nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

Jestliže jde o zaměstnance, odpovídá za odvod zdravotního pojištění on. V případě, kdy není jiný důvod ke snížení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance (např. plátcem pojistného je stát), musí být minimální vyměřovací základ dodržen. Je tedy vždy nezbytné dodržet odvod z minimálního vyměřovacího základu.

Důvody, kdy nemusí být vyměřovací základ dodržen, jsou stejné jako u zaměstnanců z České republiky. Může se jednat o Ukrajinku pracující v rámci částečného úvazku z důvodu péče o děti. Minimální vyměřovací základ zde neplatí jen při splnění podmínek celodenní péče o jedno dítě do 7 let nebo nejméně dvě děti do 15 let věku. Stát sice za takového pojištěnce, který bude zaměstnán a současně splní podmínky péče o dítě do 7 let/dvě do 15 let, pojistné pojišťovně nehradí, ale nemusí být u něj dodržen minimální vyměřovací základ. Zdravotní pojištění se odvede ze skutečného výdělku.

Obdobně se zdravotní pojištění odvede ze skutečného výdělku, pokud se jedná o kategorii státních pojištěnců. Avšak pozor při případném zaměstnávání důchodců z Ukrajiny. Jak potvrdila Iwona Navrátilová, uprchlík z Ukrajiny, který pobírá ukrajinský důchod a bude v České republice pracovat, nebude hlášen kódem D. Kód D se hlásí pouze v případě, že se jedná o poživatele „českého“ důchodu. U ukrajinského důchodce musí být minimální vyměřovací základ dodržen.

Zaměstnávání Ukrajinců a daně z příjmů fyzických osob

Každý poplatník (zaměstnanec), tedy i cizinec, má ze zákona o daních příjmů právo předložit plátci daně (zaměstnavateli) učiněné prohlášení poplatníka k dani ze závislé činnosti (dále jen prohlášení) do třiceti dnů po nástupu do zaměstnání a každoročně do 15. února pro běžné zdaňovací období. Prohlášení poplatník předkládá zaměstnavateli a nerozhoduje, zde zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti. Případně kombinaci uvedených pracovních poměrů.

Předložení učiněného prohlášení má jedinou podmínku, na jedno období, může být předloženo pouze u jednoho zaměstnavatele, nemůže být platné u více zaměstnavatelů současně. Předložené prohlášení představuje základní podmínku pro možnost zaměstnance uplatňovat při zdanění příjmů ze závislé činnosti u zaměstnavatele slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Rezident, nebo nerezident ČR?

Jak uvedla Klára Křehlová za Generální finanční ředitelství ČR, zaměstnavatelé, kteří zaměstnají občany Ukrajiny (uprchlíky), budou muset při zdaňování jejich příjmů ze závislé činnosti a při uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění znát odpověď na otázku, zda se jedná o daňové rezidenty České republiky nebo daňové nerezidenty České republiky.

Při určení daňového rezidentství se nejprve berou do úvahy kritéria uvedená v tuzemských právních předpisech obou dotčených států, tzn. v daném případě České republiky a Ukrajiny. Klára Křehlová odkázala na kritéria daňového rezidentství fyzických osob, která jsou v České republice upravena ustanovením § 2 odst. 2, 3 a 4 zákona o daních z příjmů. Daňovým rezidentem České republiky je fyzická osoba, která má v České republice bydliště nebo se zde zdržuje déle než 183 dnů v daném kalendářním roce. Bydlištěm na území České republiky se pak rozumí stálý byt (vlastní, pronajatý), který má fyzická osoba k dispozici a za okolností, z nichž lze usuzovat na její úmysl trvale se v něm zdržovat.

Pokud by fyzická osoba měla bydliště (stálý byt) i na Ukrajině, byla by považována i za daňového rezidenta Ukrajiny. Pro určení daňového rezidentství je třeba vycházet z kritérií uvedených v čl. 4 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Ukrajinou. Kritéria zde uvedená se použijí v pořadí, v jakém jsou zde uvedena.

účto únor klímová

  • V případě, že fyzická osoba má stálý byt v obou smluvních státech, tak se pro určení státu daňové rezidence použije kritérium střediska životních zájmů, což je místo, k němuž má fyzická osoba užší osobní a hospodářské vztahy (např. kde žije manžel a děti, kde má majetek, kde provozuje zájmovou činnost apod.).
  • V situaci, kdyby nebylo možné určit daňové rezidentství ani na základě střediska životních zájmů, použije se kritérium obvyklého zdržování se, pak kritérium státního občanství. 
  • Posledním kritériem je dohoda smluvních států.

Pomůže daňový domicil

Okolnosti a výše popsaná kritéria týkající se daňového rezidentství České republiky u svého zaměstnance (občana Ukrajiny) vyhodnocuje v prvé fázi zaměstnavatel. Zaměstnanec statut daňového rezidentství (tj. bližší vazbu ke státu, ve kterém bude zdaňovat své celosvětové příjmy) prohlašuje sám, proto by měl být schopen sdělit a doložit všechny rozhodné skutečnosti. V případě pochybností zaměstnavatele ohledně možného rezidenství v ČR je podle generálního finančního ředitelství možné zaměstnance – poplatníka odkázat na místně příslušný finanční úřad v ČR, který může na základě žádosti poplatníka, po posouzení všech okolností, vydat českým rezidentům potvrzení o daňovém domicilu. Příslušnost finančního úřadu k vyřízení žádosti se řídí adresou bydliště nebo obvyklého pobytu poplatníka.

Což bude v řadě případů pro zaměstnavatele nejjednodušší a nejjistější řešení. Ani po zhodnocení výše uvedených kritérií nemusí být jasné, kde má zaměstnanec z Ukrajiny středisko životních zájmů. Část Ukrajinců zřejmě zůstane v České republice delší dobu, jiní naopak plánují ihned po uklidnění situace návrat do své vlasti, kde mají příbuzné, majetek atd. Velká část Ukrajinců bude aktuálně uplatňovat pouze základní slevu na dani (eventuálně slevu na vlastní studium). Ostatní slevy a nezdanitelné části základu daně uplatní případně až v ročním zúčtování daní (až bude jednoznačné, že jsou daňovými rezidenty České republiky).

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).