Hlavní navigace

Razantní úprava nezabavitelné částky pro dlužníky. Možná již od června

Dagmar Kučerová

Částka, která zůstane dlužníkům po provedení exekučních a insolvenčních srážek ze mzdy, by se měla skokově zvýšit. Bude toto opatření skutečně přínosné?

Doba čtení: 5 minut

Spolu s účinností novely insolvenčního zákona připravují zákonodárci další novinku. Aktuálně prošla připomínkovým řízením.

Na návrh ministerstva spravedlnosti má být od 1. června 2019 upraveno nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (dále jen nařízení vlády o nezabavitelných částkách).

Zvýšení limitu plně zabavitelné částky

ZMĚNY A NOVINKY 2019

Jak se pro OSVČ změní zákony v roce 2019?

V roce 2019 činí částka, nad kterou je možné povinnému (dlužníkovi) srazit ze mzdy bez omezení, 9643 korun. Je nesporné, že je s ohledem na inflaci, a tedy na výši cen a příjmů, v současnosti stanovena příliš nízko. Podle důvodové zprávy k návrhu novely nařízení vlády o nezabavitelných částkách nemotivuje dlužníky k dosahování vyšších příjmů za účelem uspokojování jejich pohledávek. Následkem je jejich vytlačování do šedé ekonomiky. Vyšší částka by tak měla motivovat dlužníky k dosahování vyššího příjmu k uhrazení svých pohledávek.

Předkladatel návrhu očekává pozitivní dopad změny zejména u nízkopříjmových osob s příjmy do 15 tisíc korun, ale také u středněpříjmových osob s příjmy v intervalu mezi 15 až 25 tisíci korun. Odpadne tím demotivační překážka pro dosahování vyšších příjmů a vzroste ochota přijmout náročnější nebo lépe placenou práci, případně uzavřít další pracovní smlouvu, zahájit výkon samostatné výdělečné činnosti při zaměstnání, pracovat nad rámec stanovené pracovní doby (práce přesčas), směny navíc, pracovat ve ztíženém pracovním prostředí, v noci, v sobotu, neděli či o svátku apod. Podle předkladatele povede zvýšení oficiálně dosahovaného příjmu ve většině případů ke zvýšení částky distribuované mezi věřitele.

V případě schválení novely nařízení vlády má částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, činit dvojnásobek součtu (dosud součet) částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. Současná částka, nad kterou se sráží bez omezení, činí 16 072 Kč (součet částky, nad kterou se sráží bez omezení, tj. 9643 Kč, a základní částky, která nesmí být sražena 6429 Kč) u osoby bez vyživovací povinnosti. Zvýšením na dvojnásobek součtu se zvyšuje hranice pro srážení bez omezení pro osobu bez vyživovací povinnosti na částku 25 715 Kč ((2 × 9643 Kč) + 6249 Kč).

Skutečně zvýší vyšší plně zabavitelná částka motivaci k práci?

Ministerstvo spravedlnosti odůvodňuje návrh na razantní zvýšení částky, nad kterou lze srazit bez omezení, vytlačováním dlužníků do šedé ekonomiky. Je však otázkou, zda se dlužníci, kteří se již nyní v šedé ekonomice pohybují, po novele nařízení vlády z této „šedé“ zóny skutečně přesunou. Způsob výpočtu nezabavitelné částky bezesporu upraven být má. Neodpovídá skutečným nákladům na živobytí a dlužníky často staví do existenčních potíží. Musí se však jednat o takto razantní, skokové opatření?

Pouhé plošné zvýšení základní částky povede v některých případech k umělému nastavení příjmů dlužníků přesně nad hranici základní částky tak, aby již nebylo možné srážet. Dopad se dá bohužel očekávat i do oblasti insolvenčního řízení. K prvnímu červnu 2019 totiž nabude účinnosti novela, která umožní vstup do oddlužení širšímu okruhu dlužníků. Ke stejnému datu se plánuje i úprava nezabavitelné částky.

Současný systém oddlužení umožňuje oddlužení těm, kteří prokáží svou schopnost splatit v průběhu pěti let alespoň 30 procent svých dluhů. Novela insolvenčního zákona však zavádí možnost tzv. nulového uspokojení nezajištěných věřitelů. Pokud dlužník prokáže, že vynaložil veškeré úsilí k uspokojení jejich pohledávek, může i v tomto případě na základě posouzení insolvenčního soudu dojít k oddlužení. Dlužníci již nebudou moci předem prokazovat svou schopnost splacení alespoň 30 procent dluhu. Postačí, když v průběhu řízení uhradí dlužníkům alespoň stejnou částku, kterou má získat na odměně insolvenční správce. Ovšem úprava nezabavitelné částky může některým dlužníkům znemožnit vstup do oddlužení. Nebudou totiž schopni splnit podmínku minimální částky, která má být ze mzdy sražena. Čtěte také: Od roku 2019 se zvyšuje nezabavitelná částka v exekucích

Problematické muže být oddlužení i v případech již běžících insolvenčních řízení. V důsledku zvýšení částky, nad níž se příjem strhává bez omezení, řada úpadců nezvládne splatit alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Ministerstvo spravedlnosti však ve vládním materiálu připouští, že vzhledem k tomu, že způsob výpočtu srážek nemůže dlužník ovlivnit, mělo by být v těchto případech splnění oddlužení uznáno. Insolvenční soud může podle dosavadních podmínek přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka a za předpokladu, že dlužník prokáže, že požadované hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolností, které nezavinil, a zároveň, že částka, kterou tito věřitelé na uspokojení svých pohledávek dosud obdrželi, není nižší než částka, které by se jim dostalo, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Podle výkladu ministerstva zvýšení částky, nad kterou nelze ze mzdy srážet, spadá do okolností, které dlužník nezavinil. Posouzení, zda dlužníkovi bude přiznáno osvobození, je tedy ponecháno čistě na úvaze soudu. Je potřeba však ponechat úvahu na dlužníku, kterému toto zvýšení hranic způsobí nesplnění hranice 30 % pouze o částky v řádech pár desítek tisíc či pár procent, zda by eventuálně neměl dorovnat rozdíl mimořádnou splátkou, neboť zákon explicitně nezakazuje splácet i z nezabavitelné částky.

Opatření může tvrdě dopadnout i na věřitele

Uvážíme-li navrhovanou výši této částky, je zřejmé, že opatření bude mít dramatický dopad na uspokojení věřitelů. Tím může dojít k promítnutí do podnikatelského prostředí i do rozpočtu veřejných institucí. V řadě případů dojde ke snížení srážek ze mzdy. To logicky povede k prodloužení vymáhání pohledávek se všemi možnými negativními dopady na dlužníky. Zdaleka se nejedná o dluhy u bankovních a nebankovních institucí. Nevymahatelnými se mohou stát běžné neuhrazené pohledávky, například pohledávky z titulu nájemného, energií, telekomunikační poplatky, poplatky obecním úřadům, ale také například exekučně vymáhané výživné. Čtěte také: Poměrné uspokojování exekučních srážek v praxi? Nejednoznačné

Na internetových stránkách Exekutorské komory ČR její prezident Vladimír Plášil upozorňuje:Zvolené řešení cestou banální parametrické změny ze své podstaty zmíněné problémy neřeší, ale pouze některým skupinám dlužníků trochu uleví a jiným skupinám přitíží, zejména pak ale přitíží věřitelům a nepřímo tak celé společnosti, která nese nepřímé náklady.

Dan z prijmu 2018 tip

Ministerstvo spravedlnosti v návrhu zákona oponuje zpracovanou analýzou dopadů pro oblast exekucí a insolvencí, a to včetně komparace se zahraničními modely provádění srážek, podle které naopak nebude dopad na věřitele nikterak zásadní. Dokonce očekává zvýšení příjmů dlužníka s pozitivním vlivem na věřitele.

Následující tabulka zobrazuje případný výpadek vymožitelného plnění pro věřitele. Jak je vidět, novela navíc neproporčně ulevuje spíše dlužníkům, kteří dnes mají nadprůměrné příjmy, čímž má být podle ministerstva spravedlnosti zajištěna určitá motivace pro dlužníka vydělávat více (zdroj: Exekutorská komora ČR, výpočty provedeny dle nezabavitelné částky platné v roce 2018).

Zdroj: Exekutorská komora ČR

Zdroj: Exekutorská komora ČR