Reforma veřejných financí mění právní předpisy i v oblasti zaměstnanosti. Novelizace zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se dotýká především tří oblastí. Jsou jimi dávky v nezaměstnanosti, dále pak zpřísnění postižení nelegální práce a nakonec zaměstnávání zdravotně postižených.
Při hrubém porušení kázně zapomeňte na dávky v nezaměstnanosti
Dle nové právní úpravy přestává mít právo na podporu v nezaměstnanosti ten uchazeč, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. To platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu. Zákon se snaží zpřísnit vyplácení podpor v nezaměstnanosti. V předchozí právní úpravě tento problém vůbec nebyl řešen. Nové opatření pomáhá řešit situace, kdy se stal uchazeč o zaměstnání nezaměstnaným kvůli svému vlastnímu jednání a kdy vědomě přispěl k ukončení pracovního poměru. Díky změnám v zákoně již nemají tito uchazeči právo na podporu v nezaměstanosti. Toto omezení se netýká všech, kteří porušili povinnosti spojené s jejich prací, nýbrž jen těch, u kterých došlo k obzvláště závažnému porušení.
Postihy za nelegální práci se přitvrdily
Druhou změnou je zpřísnění sankcí za nelegální práci. Předchozí postihy nebyly dostatečně účinné a nepomáhaly snížit tento nežádoucí jev na trhu práce. Dříve byl uchazeč o zaměstnání, který vykonával nelegální práci, sice vyřezen z evidence uchazečů o zaměstnání, ale jediným postihem mu pak byla skutečnost, že se mu v následující evidenci zkrátila podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti o dobu jeho vyřazení z evidence, maximálně však o 3 měsíce. O zařazení do evidence mohl klidně požádat již druhý den po předchozím vyřazení. Toto již nyní nebude možné. Uchazeč vyřazený z evidence z důvodu výkonu nelegální práce bude moci znovu požádat o zařazení do evidence uchazečů až po uplynutí 6 měsíců ode dne vyřazení. Navíc následné krácení podpůrčí doby zůstává zachováno.
Viděli jste či slyšeli nějaký výraz, o kterém nevíte, co znamená? Využijte našeho slovníčku pojmů.
Pokud jste v něm nějaký pojem nenašli a chcete jej vysvětlit:
ZADEJTE DOTAZ »
Poměr příspěvků na zaměstnávání zdravotně postižených se snížil
Jelikož objem peněz vydávaný na podporu zaměstnávání zdravotně postižených v posledních letech značně narůstal (V roce 2006 byl objem těchto prostředků 2 násobkem roku 2005 a v roce 2007 dokonce 3 násobkem) a množství zaměstnávaných osob se zdravotním postižením v podstatě stagnoval, rozhodla se vláda pozměnit legislativu i v této oblasti.
Od změny zákona si zákonodárci slibují efektivnější podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zároveň je cílem eliminovat možnosti zneužívání těchto příspěvků. Často totiž zaměstnavatelé pobírali příspěvek na osoby, které v reálu vůbec nepracovaly. Zjistilo se, že v mnoha případech zaměstnavatelé vypláceli osobám se zdravotním postižením, zejména těm s těžším zdravotním postižením, minimální mzdu, která u těchto osob činí 4 000 Kč. Ze zbývající části celkové výše poskytnutého příspěvku cca 13 000 Kč zaměstnavatelé uhradili tu část pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, kterou byli za sebe povinni odvést. Po odečtení těchto úhrad zůstávalo zaměstnavateli přibližně 6 000 Kč. Odhaduje se, že takovýchto případů mohla být skoro jedna třetina.
Jakých změn se tedy zaměstnavatelé dočkají? Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením je poskytován ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zdravotně postiženého zaměstnance (včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance). Nyní se stanovila méně rozdílná výše příspěvku pro osoby s těžším zdravotním postižením a pro ostatní osoby se zdravotním postižením. Pro skupinu s težším zdravotním postižením činí příspěvek 9 000 korun a pro ostatní 6 500 korun.
V seriálu „Reforma“ naleznete tato témata:
Zmenšení vzájemného poměru obou částek je motivováno snahou, předejít kalkulaci zaměstnavatelů, aby jen osoby s těžším postižením účelově nezaměstnávaly do pracovního poměru, přičemž ostatní osoby se zdravotním postižením jsou v praxi skutečně zaměstnávány v nepoměrně větším počtu.
Zároveň je vyloučeno poskytování tohoto příspěvku v souběhu s příspěvkem na vytváření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací a na vyhrazení společensky účelného pracovního místa v případě, že budou vytvořena pro osoby se zdravotním postižením.
